Copernicus: Rok 2023 byl nejteplejším rokem v historii měření. Globální teplota se přiblížila hranici 1,5 °C

Globální teploty dosáhly v roce 2023 mimořádně vysokých hodnot. Služba Copernicus Climate Change Service (C3S), kterou jménem Evropské komise realizuje Evropské středisko pro střednědobé předpovědi počasí za finanční podpory EU, po celý rok sledovala několik klíčových klimatických ukazatelů a informovala o rekordních podmínkách, jako byl nejteplejší měsíc v historii měření a denní průměry globálních teplot krátce překonaly předindustriální úroveň o více než 2 °C. Bezprecedentní globální teploty od června vedly k tomu, že se rok 2023 stal nejteplejším rokem v historii měření - s velkým náskokem předstihl předchozí nejteplejší rok 2016 . Zpráva 2023 Global Climate Highlights založená především na souboru dat z reanalýzy ERA5 představuje obecný přehled nejvýznamnějších klimatických extrémů roku 2023 a hlavních faktorů, které za nimi stojí, jako jsou koncentrace skleníkových plynů, El Nino a další přirozené výkyvy.

Hlavní sdělení o globální povrchové teplotě vzduchu:

· Rok 2023 je potvrzen jako nejteplejší kalendářní rok v globálních teplotních záznamech od roku 1850.

· V roce 2023 byla průměrná globální teplota 14,98 °C, což je o 0,17 °C více než předchozí nejvyšší roční hodnota v roce 2016.

· 2023 byl o 0,60 °C teplejší než průměr let 1991-2020 a o 1,48 °C teplejší než předindustriální období 1850-1900.

· Je pravděpodobné, že 12měsíční období končící v lednu nebo únoru 2024 překročí 1,5 °C nad předindustriální úroveň.

· V roce 2023 se v historii měření stalo poprvé, že každý den v roce překročí 1 °C nad úroveň před průmyslovou revolucí v letech 1850-1900. Téměř 50 % dnů bylo teplejších o více než 1,5 °C než v období 1850-1900 a dva dny v listopadu byly poprvé teplejší o více než 2 °C.

· Průměrné roční teploty vzduchu byly nejteplejší v historii měření nebo se blížily nejteplejším ve velkých částech všech oceánských pánví a na všech kontinentech kromě Austrálie.

· Každý měsíc od června do prosince roku 2023 byl teplejší než odpovídající měsíc v předchozím roce.

· Červenec a srpen 2023 byly dva nejteplejší měsíce v historii měření. Boreální léto (červen-srpen) bylo také nejteplejším obdobím v historii měření.

· Září 2023 bylo měsícem s teplotní odchylkou nad průměrem let 1991-2020 větší než kterýkoli měsíc v souboru dat ERA5.

· Prosinec 2023 byl celosvětově nejteplejším prosincem v historii měření s průměrnou teplotou 13,51 °C, což je o 0,85 °C více než průměr za období 1991-2020 a o 1,78 °C více než v období 1850-1900. Informace specifické pro prosinec 2023 jsou k dispozici v našem měsíčním bulletinu.

Hlavní sdělení o povrchové teplotě oceánu :

· Globální průměrné teploty mořské hladiny (SST) zůstaly trvale a neobvykle vysoké a od dubna do prosince dosahovaly rekordních hodnot pro dané roční období.

· V roce 2023 došlo k přechodu na El Nino. Na jaře 2023 skončila La Nina a začaly se rozvíjet podmínky El Nino, přičemž WMO vyhlásila nástup El Nina na začátku července.

· Vysoké hodnoty SST ve většině oceánských pánví, a zejména v severním Atlantiku, sehrály důležitou roli v rekordních globálních hodnotách SST.

· Bezprecedentní hodnoty SST byly spojeny s vlnami mořských veder po celém světě, včetně částí Středozemního moře, Mexického zálivu a Karibiku, Indického oceánu a severního Pacifiku a velké části severního Atlantiku.

Nejvyšší evropské teploty:

· Rok 2023 byl pro Evropu druhým nejteplejším rokem s teplotou 1,02 °C nad průměrem let 1991-2020, což je o 0,17 °C méně než v roce 2020, který byl nejteplejší v historii měření.

· Teploty v Evropě byly v roce 2023 jedenáct měsíců nadprůměrné a září bylo nejteplejším zářím v historii měření.

· Evropská zima (prosinec 2022 - únor 2023) byla druhou nejteplejší zimou v historii měření.

· Průměrná teplota evropského léta (červen-srpen) byla 19,63 °C. S 0,83 °C nad průměrem byla pátá nejteplejší v historii měření.

· Evropský podzim (září-listopad) měl průměrnou teplotu 10,96 °C, což je 1,43 °C nad průměrem. Tím se stal podzim druhým nejteplejším v historii měření, jen o 0,03 °C chladnějším než podzim 2020.

Další důležitá sdělení:

· Rok 2023 byl pro antarktický mořský led alarmující: v 8 měsících dosáhl rekordně nízké rozlohy pro příslušné roční období. Jak denní, tak měsíční rozloha dosáhla v únoru 2023 historických minim.

· Rozsah arktického mořského ledu na svém ročním vrcholu v březnu patřil mezi čtyři nejnižší v tomto ročním období v satelitních záznamech. Roční minimum v září bylo šesté nejnižší.

· Atmosférické koncentrace oxidu uhličitého a metanu se nadále zvyšovaly a v roce 2023 dosáhly rekordních hodnot 419 ppm a 1902 ppb. Koncentrace oxidu uhličitého v roce 2023 byly o 2,4 ppm vyšší než v roce 2022 a koncentrace metanu se zvýšily o 11 pb.

· Po celém světě bylo zaznamenáno velké množství extrémních událostí, včetně vln veder, povodní, sucha a lesních požárů. Odhadované celosvětové emise uhlíku z lesních požárů v roce 2023 vzrostly o 30 % oproti roku 2022, a to zejména v důsledku přetrvávajících lesních požárů v Kanadě.

Mauro Facchini, vedoucí oddělení pozorování Země na Generálním ředitelství pro obranný průmysl a vesmír Evropské komise, k tomu říká : "Díky práci na programu Copernicus v průběhu roku 2023 jsme věděli, že dnes nedostaneme dobré zprávy. Zde uvedené roční údaje jsou však dalším důkazem rostoucích dopadů klimatických změn. Evropská unie se v souladu s nejlepšími dostupnými vědeckými poznatky dohodla na snížení emisí o 55 % do roku 2030, což je nyní za pouhých 6 let. Výzva je jasná. Program Copernicus, financovaný Evropskou komisí, je jedním z nejlepších dostupných nástrojů, jak řídit naše opatření v oblasti klimatu, udržet nás na cestě k cílům Pařížské dohody a urychlit zelený přechod . "

Samantha Burgessová, zástupkyně ředitele služby Copernicus pro změnu klimatu : "Rok 2023 byl výjimečný a klimatické rekordy padaly jako domino. Rok 2023 je nejen nejteplejším rokem v historii měření, ale také prvním rokem, kdy byly všechny dny teplejší o více než 1 °C než v předindustriálním období. Teploty během roku 2023 pravděpodobně překonaly teploty jakéhokoli období za posledních nejméně 100 000 let."

Carlo Buontempo, ředitel služby Copernicus Climate Change Service, k tomu říká : "Extrémy, které jsme pozorovali v posledních měsících, jsou dramatickým svědectvím toho, jak daleko jsme nyní od klimatu, v němž se naše civilizace vyvíjela. To má hluboké důsledky pro Pařížskou dohodu a veškeré lidské snahy. Chceme-li úspěšně řídit naše portfolio klimatických rizik, musíme urychleně dekarbonizovat naše hospodářství a zároveň využívat klimatické údaje a znalosti k přípravě na budoucnost."

Program Copernicus je součástí vesmírného programu Evropské unie, který je financován z prostředků EU, a je vlajkovou lodí programu pozorování Země, který funguje prostřednictvím šesti tematických služeb: Atmosféra, Změna klimatu, Nouzové situace, Země, Moře a Bezpečnost. Poskytuje volně přístupná provozní data a služby, které uživatelům poskytují spolehlivé a aktuální informace týkající se naší planety a jejího životního prostředí. Program koordinuje a řídí Evropská komise a je realizován ve spolupráci s členskými státy, Evropskou kosmickou agenturou (ESA), Evropskou organizací pro využívání meteorologických družic (EUMETSAT), Evropským střediskem pro střednědobou předpověď počasí (ECMWF), agenturami EU a Mercator Ocean a dalšími.

Přízemní teploty vzduchu v roce 2023 celosvětově překonaly několik rekordů

První známky toho, jak neobvyklý bude rok 2023, se začaly objevovat na začátku června, kdy teplotní anomálie ve srovnání s předindustriálním obdobím 1850-1900 dosáhly několik dní po sobě 1,5 °C. Ačkoli to nebylo poprvé, co denní anomálie dosáhly této úrovně, nikdy předtím se to v tomto ročním období nestalo. Po zbytek roku 2023 se globální denní teplotní anomálie nad 1,5 °C stávaly pravidelným jevem, a to až do té míry, že téměř 50 % dnů v roce 2023 bylo o více než 1,5 °C nad úrovní z let 1850-1900.

Neznamená to sice, že jsme překročili limity stanovené Pařížskou dohodou (protože se vztahují na období nejméně 20 let, kdy je tato průměrná teplotní anomálie překročena), ale je to hrozivý precedens.

Teplota povrchu moře (SST): mimo období El Nino

Rozhodující příčinou neobvyklých teplot vzduchu, které se vyskytly v průběhu roku 2023, byly nebývale vysoké povrchové teploty oceánu. Globální průměrné hodnoty SST⁽²⁾ za období mezi dubnem a prosincem byly nejvyšší pro toto roční období v souboru dat ERA5.

Hlavním dlouhodobým faktorem vysokých teplot oceánů je pokračující nárůst koncentrací skleníkových plynů, ale v roce 2023 k nim přispěla i jižní oscilace El Nino (ENSO). ENSO je vzorec přirozené proměnlivosti klimatu, při kterém se teploty oceánů ve středním a východním tropickém Pacifiku mění mezi chladnějšími (La Nina) a teplejšími (El Nino) podmínkami, než je průměr. Tyto události ENSO ovlivňují teploty a průběh počasí na celém světě. Poté, co počátkem roku 2023 skončila La Nina a začaly se rozvíjet podmínky El Nino, vyhlásila WMO v červenci nástup El Nina a podmínky po zbytek roku dále sílily.

Samotný přechod na El Nino však nevysvětluje veškerý nárůst povrchových teplot oceánů v celosvětovém měřítku v roce 2023, protože k rekordním globálním teplotám SST významně přispěly vysoké hodnoty SST mimo rovníkový Pacifik.

Mořské vlny veder byly v roce 2023 běžným jevem, který zasáhl oblasti jako Středozemní moře, Mexický záliv a Karibik, Indický oceán a severní Pacifik a velkou část severního Atlantiku. V delším časovém horizontu mohlo teplé anomálie ovlivnit nebo posílit také několik faktorů, včetně obsahu tepla pocházejícího z hlubších hladin oceánu.