Jeden ne, čtyři jsou lepší, tlačí Francouzi na Fialovu vládu? Výstavbou čtyř nových jaderných bloků by se Česko zadlužilo přes 3000 miliard korun, což převyšuje jeho veškerý dluh od roku 1918 (ČEZ)

Fialova vláda včera fakticky zúžila výběr stavitele dalších, až čtyř jaderných bloků v Česku na dva uchazeče, a to francouzský plně již postátněný podnik EDF a korejskou státní společnost KHNP. Zřejmým favoritem je však francouzský podnik. I proto, že francouzská vláda, jež o zakázku silně stojí, má zásadní vliv v Bruselu, kde Evropská komise musí projekt výstavby tuzemských jaderných bloků schválit, takzvaně notifikovat, z hlediska oprávněnosti jeho státní podpory.

Francie samozřejmě vyvine v Bruselu větší tlak, byť třeba jen čistě neformální, pokud bude ve hře výstavba hned čtyř bloků, než pokud by šlo o jeden. Dokud se jednalo pouze o výstavbu jednoho bloku, české vládě se v Bruselu notifikaci zajistit nedařilo, což na celý tendr vrhalo špatné světlo a vnášelo do věci nervozitu a dohady.

Někteří členové české vlády zároveň usilují o post eurokomisaře, navíc s poměrně silným portfoliem svěřené agendy. I zde může pomoci silný francouzský vliv v Bruselu. Ten ale Francouzi pochopitelně ve prospěch Česka uplatní jen tehdy, pokud za něj něco dostanou. Třeba právě zakázku hned na čtyři jaderné bloky.

V neposlední řadě nelze zapomínat na to, že Česko od vstupu do Evropské unie získalo z evropských rozpočtů v čistém vyjádření přes bilion korun dotací. Francie se na tomto financování Česka podílela v rozsahu až stovek miliard korun. Z jejího hlediska tak mohl nastat čas vzít si tyto peníze zpět i s tučným úrokem.

Třetí uchazeč o stavbu jaderných bloků v Česku, severoamerický Westinghouse, už ze hry v podstatě vypadl, ku zklamání americké ambasády v Česku. Fialova vláda však může mít pocit, že si americkou stranu dostatečně naklonila objednávkou 24 stíhaček F-35 za 150 miliard korun. Dané memorandum o jejich dodávce podepsala ministryně obrany ČR a velvyslanec USA v Česku dva dny před oznámením faktického vyřazení Westinghouse z tendru na jaderné bloky. Fialova vláda se může domnívat, že francouzský vliv v Bruselu je účinnější než ten americký.

Dříve než však Fialova vláda historicky největší českou investici přiklepne právě Francouzům, měla by zbystřit. Právě EDF totiž podle včerejší zprávy Financial Times nyní tlačí na britskou vládu, aby poskytla dodatečnou záruku, protože Francouzi už po páté navýšili cenu výstavby dvou jaderných bloků elektrárny Hinkley Point. Nejnovější navýšení vícenákladů činí v přepočtu zhruba 250 miliard korun.

Podívejte se také: Kalkulačka ceny pro 4 nové jaderné bloky.

Dva bloky britské elektrárny Hinkley Point tak nyní Francouzi slibují dodat za v přepočtu takřka 1400 miliard korun. Přes všechny řeči Fialovy vlády o tom, že by měla čtyři bloky v akci „3+1 zdarma“, nelze při pohledu na počínání Francouzů v Británii předpokládat, že by je postavila za méně než 3000 miliard korun (z většiny státem vlastněný ČEZ sám říká, že na čtyři bloky peníze nemá). V Česku by sice Francouzi stavěli zmenšeninu svého projektu v Hinkley Point, je však třeba také počítat s inflací příštích let, ba desetiletí, která z řady důvodů, včetně deglobalizace a zelené agendy EU, zdaleka nemusí být tak mírná jako po většinu doby dosavadní výstavby bloků v Hinkley Point.

Reálně tak hrozí, že se Česko výstavbou čtyř bloků v režii Francouzů zadluží více, než kolik činí jeho veškerý dluh vytvořený od roku 1918.

Aby toho nebylo málo, Česku také potenciálně hrozí soudní pře a mezinárodní arbitráže, například ze strany obřích amerických bank a fondů typu JP Morgan, BlackRock nebo Vanguard, tedy největších z menšinových akcionářů ČEZ, kvůli pošlapávání práv právě menšinových akcionářů, kteří ostatně ani nemusí souhlasit s takovou či onakou participací ČEZ v projektu výstavby hned čtyř bloků. Nikdo se jich však neptal. Akcie ČEZ včera v té souvislosti spadly nejníže za více než rok. Nelze vyloučit jejich další propad. Menšinoví akcionáři se totiž mnohdy obávají, že je česká vláda bude chtít vytěsnit za pro ně nevýhodných podmínek. Vytěsnění se podle řady z nich jeví být nutností, pokud chce vláda opravdu stavět čtyři bloky.

Česko navíc bude muset v době výstavby jaderných bloků tak či onak podporovat, i finančně, výstavbu plynových elektráren, které zajistí výrobu elektřiny v mezidobí, kdy už Česko nebude kvůli drahým povolenkám EU a dalším nákladům vyrábět elektřinu z uhlí, ale zároveň ještě nebude mít hotové nové jaderné bloky. Varováním je opět Hinkley Point. Francouzi tam odkládají kompletaci bloků o dlouhou řadu let, což samozřejmě představuje klíčový zdroj vícenákladů a dalších obtíží britské energetiky.

Lukáš Kovanda, Ph.D.
Hlavní ekonom / Chief Economist, Trinity Bank