Na co si dát pozor při instalaci fotovoltaických elektráren? Inženýři a technici představí nejčastější chyby
Nejen výkon a úspory, ale také požární bezpečnost by měli řešit všichni majitelé nemovitostí, kteří se rozhodnou na střechy instalovat fotovoltaické elektrárny (FVE). Že není radno zabezpečení celého systému proti požáru podceňovat, dokazují i statistiky: v roce 2023 se i s ohledem na rostoucí počet solárních instalací skokově zvýšil počet požárů těchto zařízení. Do roku 2022 šlo o 15 případů ročně, následně se počet zdvojnásobil, aby za polovinu loňského roku Hasičský záchranný sbor ČR řešil 45 zahoření FVE. Příčin je celá řada – od nekvalitních komponentů, přes podcenění rizika požáru při plánování instalace až po chyby během montáže nebo provozu.
Na analýzu a prevenci nejčastějších chyb se zaměřuje konference Fórum 2024 – Fotovoltaika a bezpečnost staveb, která se uskuteční 16. února (10.30–14.00) v rámci veletrhu Střechy-Solar-Řemeslo na letňanském výstavišti PVA Expo. Spolupořádající České komoře autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) se podařilo získat špičkové odborníky, kteří téma nahlédnou z mnoha úhlů a hlavně na základě zkušeností z praxe. Pro profesionály i zájemce z řad široké veřejnosti zazní cenné informace ohledně platných právních předpisů a technických norem souvisejících s instalací fotovoltaických elektráren na střechách a fasádách budov. Bude rozebráno technické vybavení FVE, elektrické instalace FVE, ochrana před bleskem, zkušenosti z realizace FVE či zkušenosti z požárních zásahů.
ČKAIT bude na veletrhu Střechy-Solar-Řemeslo, který se koná od 15. do 17. února, přítomna i v oblíbeném a navštěvovaném poradním centru. Návštěvníci zde bezplatně získají kvalifikované rady a doporučení. Nejčastěji se zde řeší právní a technické otázky nebo spojení s autorizovanými osobami dle specializace nebo regionu.
K rozšířeným mýtům podle ČKAIT patří, že zahoření hrozí samotným fotovoltaickým panelům. Vzhledem k jejich složení to není možné: ovšem chybná instalace může způsobit požár dřevěných konstrukcí střech, fólií nebo kabeláže. Z nich se oheň často rozšiřuje i do dalších částí stavby. A to i přes příjezd hasičů, tedy pokud je stavba vybavena elektrickou požární signalizací (EPS).
„U FVE nemusí být možný standardní zásah. Zasahující hasiči často nemají od majitele stavby informace o výkonu elektrárny, napětí nebo rozvodech. K rozšířeným chybám patří nemožnost odpojení celého fotovoltaického systému od rozvodné sítě nebo od panelů či jiných částí zařízení, což pro hasiče představuje ohromné riziko,“ vypočítává chyby Ing. Ladislav Bukovský , předseda oblasti ČKAIT Praha a odborný garant konference Fórum 2024 – Fotovoltaika a bezpečnost staveb. Samotný hasičský zásah vodou je možný u systémů s napětím do 400 Voltů. Nad tuto hodnotu se v omezeném rozsahu využívají ruční hasicí přístroje s pěnou, CO2 nebo práškem.
V případě systémů se stejnosměrným (DC) napětím větším než 400 V je velitel zásahu oprávněn zásah přerušit v případě, kdy již nelze – ani přes vynaložení všech dostupných sil a prostředků – osoby, zvířata nebo majetek zachránit. Případně pokud by pokračování v zásahu bezprostředně ohrožovalo život zasahujících hasičů.
Z dostupných údajů vyplývá, že k hlavním rizikům požárů silové části FVE patří zkrat na střídači stejnosměrného proudu anebo požár kabelů. Objevují se však frekventovaněji i požáry baterií: zde hrozí výbuchy v důsledku tepelné degradace nebo akumulace energie a s tím spojené riziko popálení.
Další oblastí bezpečnosti fotovoltaických instalací je mechanická odolnost stavby (statika), respektive celkově stavebně-technická část elektráren a konstrukcí, na které jsou osazeny. Jak dokládají zkušenosti autorizovaných osob, jež byly přizvány k problémům FVE, dodavatelské společnosti velmi často podceňují jak nosnost konstrukce stavby, tak životnost střechy ve vztahu ke kotvení solárních panelů.
Podle ČKAIT jednoznačně platí, že na dodatečné zatížení v podobě tohoto typu obnovitelného zdroje energie je připravena jen menší část střech. A je v zásadě jedno, zda jde o staré chalupy nebo panelové domy. V zásadě všechny případy se dají řešit – stavebníci by však neměli podceňovat tyto nástrahy i přesto, že díky nové legislativě již na FVE do výkonu 50 kW nepotřebují až na výjimky souhlas stavebního úřadu.
Zmíněné nedostatečné nebo vyloženě chybné kotvení či zatížení fotovoltaických systémů vede hned k několika negativním jevům. K nejzávažnějším patří destrukce celé instalace vlivem silného větru, což může ohrozit lidské zdraví i životy. Zástupci ČKAIT se setkávají rovněž s perforovanými hydroizolacemi a poškozenými tepelnými izolacemi. To vede k zatékání do konstrukce a následně obvykle k velmi nákladným opravám.
ČKAIT
Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) sdružuje jako řádné členy autorizované inženýry a autorizované techniky. Do působnosti Komory náleží zejména péče o stavební kulturu a utváření prostředí; udělování autorizace; vedení veřejně přístupné databáze autorizovaných osob.
ČKAIT je veřejnoprávní stavovská organizace, která vznikla v roce 1992 na základě autorizačního zákona č. 360/1992 Sb., jako samosprávná profesní organizace s přeneseným výkonem působnosti státní správy. Členskou základnu Komory dnes tvoří více než 32 tisíc autorizovaných inženýrů a techniků, jimž byla udělena autorizace na základě úspěšného složení předepsané zkoušky odborné způsobilosti. Zákonem č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, došlo ve vybraných činnostech ve výstavbě k přenesení odborné odpovědnosti na fyzické osoby: autorizované architekty, inženýry, techniky a stavitele.
Sídlo Komory je v Praze. ČKAIT navazuje na stavovskou organizaci, která byla zřízena před více než sto lety (1913) pod názvem Svaz českých úředně autorizovaných civilních inženýrů v Království českém.
Více informaci na: www.ckait.cz
Sdílejte článek na sociálních sítích nebo emailem
Fotogalerie na bydlet.cz, nejlépe hodnocené fotografie
Články Dům
- Čína a nástup elektromobilů: Co znamená pro ropný průmysl?
- V roce 1989 činil měsíční nájem průměrného bytu v Praze 358 korun. Dnes vyjde dráž jediný metr čtvereční, neboť průměrný nájem nyní v metropoli vychází na 367 korun právě za metr čtvereční
- Vápník v bojleru může zvýšit energetickou náročnost až o 10 %. Jak snížit náklady na ohřev vody?
- ČEZ spustil první ultrarychlou veřejnou dobíjecí stanici s integrovanou akumulací v ČR
- Stačí průměrná mzda na průměrné bydlení?
- Interview Plus: Hrnčíř: Energie nám uměle zdražuje Evropská unie (audio)