Může Bidenova administrativa znovu zvýšit ceny energií?

V posledních týdnech cena energetických komodit na burzách převážně klesala, ocenění elektřiny a zejména plynu bylo na nejnižších úrovních za poslední roky. Nic na tom nezměnilo ani vyhrocení konfliktů na Blízkém východě či pokračování války na Ukrajině. Elektřina tak poklesnula hlouběji k 80 EUR za MWh, zemní plyn v klíčovém uzlu TTF v Nizozemsku pak sestoupil až k 24 EUR za MWh, což jsou nejnižší úrovně od poloviny roku 2021. Tento vývoj by se mohl v příštím období minimálně zastavit nebo přímo otočit. Bidenova administrativa totiž zastavila schvalování nových licencí na vývoz amerického zkapalněného zemního plynu. Jaký by to mohlo mít dopad na cenu plynu? Mohlo by se jednat o významný problém pro Evropu?

Po nabídkovém šoku v roce 2022 trhy se zemním plynem přešly k postupnému obnovení rovnováhy, a to díky včasnému zahájení stavby terminálů, orientace tržních sil, úsporám ve spotřebě a příznivým podmínkám v podobě teplejšího počasí. Růst poptávky byl podpořen především Čínou, Severní Amerikou a trhy bohatými na plyn v Africe a na Blízkém východě. Čína rovněž znovu získala pozici největšího světového dovozce LNG, přičemž poptávka po zemním plynu zde vzrostla o 7 %. Celosvětová poptávka po plynu by měla v roce 2024 vzrůst o 2,5 %. Očekává se, že růst poptávky bude soustředěn zejména na rozvíjejících se trzích.

Vláda Joea Bidena v pátek 26. ledna oznámila, že pozastavuje výstavbu nových zařízení na vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG), a to s odkazem na naléhavou potřebu řešit klimatickou krizi urychlením přechodu od fosilních paliv. Spojené státy jsou největším světovým vývozcem LNG, podle údajů sledovací společnosti CEDIGAZ v průměru 11,6 miliardy stop krychlových (328 milionů metrů krychlových) denně, přičemž v současné době je v provozu sedm terminálů. Podle údajů, které zpracoval Global Energy Monitor (GEM), jsou USA zodpovědné za 102 mld. m3 kapacity vývozu LNG, která je v současné době ve výstavbě, což je 38 % z celkového objemu na světě. Zastavení vydávání povolení je tak dalším vzkazem Evropě, že si musí v řadě ohledů pomoci sama a partnerství s USA není bez rizik. Ve střednědobém horizontu je tak možné, že ceny energií na lokálních trzích narazí na svoje dno a jejich další výraznější pokles bude vyloučen. Ostatně reakce trhů je již vidět, od oznámení výše uvedených opatření cena plynu v EU vzrostla o více než 20 % na 29 EUR za MWh, mírně posilovat začala i elektřina.

Kryštof Míšek, hlavní ekonom Argos Capital