Třetina Čechů neví o rizicích vysoké hladiny CO2 v místnosti. Přes tři čtvrtiny však správně větrá - vyplývá z průzkumu

Celkem 75 % Čechů uvažuje nad kvalitou vzduchu ve svých domácnostech. Jak správně v domácnosti větrat ví poté 79 % lidí. O zdravotních rizicích vysoké hladiny CO₂ obsažené ve vzduchu v domácnosti ví však pouze třetina české společnosti. Vyplývá to z průzkumu společnosti STIEBEL ELTRON. O kvalitu vzduchu v domácnosti Češi typicky pečují pomocí čističky či zvlhčovače vzduchu.

Třetina Čechů neví o negativních dopadech vysoké hladiny CO₂ v místnosti

Jaká zdravotní rizika s sebou vydýchané prostředí nese neví přes třetinu Čechů. Ukázal to průzkum společnosti STIEBEL ELTRON, předního německého výrobce tepelných čerpadel, větracích jednotek s rekuperací tepla a ohřívačů vody. Sběr dat byl realizován prostřednictvím aplikace Instant Research agentury Ipsos.

Při překročení maximální doporučené hladiny CO₂ v místnosti, která se pohybuje okolo 1 000 ppm, přitom lidem hrozí bolest hlavy, zvýšená únava či pokles koncentrace. Pokud hladina CO₂ přesáhne 5 000 ppm přichází na řadu závažnější zdravotní rizika, v extrémních případech i ztráta vědomí.

O tom, jaká je maximální doporučená hladina CO₂ v domácnosti, tedy 1 200 - 1 500 ppm, ví však pouze více než desetina Čechů. Celkem 58 % lidí se poté domnívá, že se jedná o hladinu do 1 000 ppm. Ta se však nejčastěji uvádí jako doporučená a tedy ideální.

„Přes čtvrtinu respondentů uvedlo, že by hladina neměla překročit 350 ppm. Takový obsah CO₂ ale bývá naměřen jen ve venkovním prostředí. Výsledky našeho průzkumu ukazují, že v české společnosti v této oblasti stále panuje řada mýtů,“ komentuje David Šafránek, vedoucí technického oddělení ze společnosti STIEBEL ELTRON.

Jak Češi větrají?

Průzkum se zaměřil i na návyk Čechů větrat. Celkem 79 % Čechů si je vědomo tří hlavních zásad: větrání by mělo být krátké, intenzivní a časté. Přes pětinu Čechů si však bohužel zásady efektivního větrání stále neosvojilo. Celkem 10 % z nich větrá dlouze s polootevřeným oknem či oknem otevřeným pouze na ventilaci nebo mikro-větrání. Dalších 10 % používá stejné způsoby, a navíc větrá pouze krátce.

„Rozdíl dělá také doba větrání. Ta by se měla vždy přizpůsobit ročnímu období a aktuální venkovní teplotě. Zatímco v zimě se doporučená délka větrání pohybuje okolo šesti minut, v jarních a letních měsících mohou okna zůstat otevřená až do půl hodiny. Na podzim pak mezi deseti až dvaceti minutami,“ uvádí David Šafránek.

Čechům na kvalitě vzduchu v jejich domovech záleží

Nad kvalitou vzduchu v domácnosti přemýšlí 3 ze 4 Čechů. Z řady přístrojů a způsobů, které jeho kvalitu zlepšují využívají Češi nejčastěji čističku vzduchu. Tu má doma 24 % z nich. Dalších 21 % Čechů pro zkvalitnění vzduchu využívá zvlhčovač vzduchu. Větrací systémy s rekuperací poté využívá méně než 5 % české populace. Přitom přísun čerstvého vzduchu je jediným správným řešením pro snížení koncentrace CO₂.

Do zařízení pro zlepšení kvality vzduchu v domácnosti plánuje v budoucnu investovat 17 % Čechů. Nejčastěji si chtějí pořídit čističku či zvlhčovač vzduchu nebo kombinaci obojího. Desetina Čechů z nich se chystá investovat do systému rekuperace. Ti, kromě moderního a tepelně úsporného způsobu výměny vzduchu, si sníží prašnost v domácnosti. Rodiny alergiků ocení filtry větrací jednotky, které zachycují pyly. U rekonstrukcí navíc mohou klienti získat dotaci z programu Nová zelená úsporám.

„Větrací systémy s rekuperací tepla přitom představují jeden z nejefektivnějších způsobů výměny vzduchu bez ztráty tepla a starostí navíc. S rekuperací Češi ušetří náklady na vytápění, a navíc zlepší domácí klima. Navíc v nízkoenergetických domech mohou české domácnosti dosáhnout až 50% vyšší úspory za vytápění,“ vysvětluje na závěr David Šafránek.