Copernicus: Evropa v loňském roce zažila rozsáhlé záplavy i silné vlny veder: Vyhodnocení stavu klimatu v Evropě 2023

Mapa zobrazující místa, kde průtok řeky v kterémkoli dni roku 2023 překročil vysoký (pětiletá voda) a silný (dvacetiletá voda) povodňový práh. Řeky s horním tokem vyšším než 1000 km³ jsou zobrazeny šedě. Oranžově jsou zabarveny ty řeky, jejichž průtok překročil šedý - vysoký a fialový - silný povodňový práh. Zdroj dat: ZDROJ: EFAS. Kredit: CEMS/C3S/ECMWF.

V roce 2023 se dopady změny klimatu nadále projevovaly v celé Evropě a miliony lidí byly postiženy extrémními výkyvy počasí. Rozvoj opatření na zmírnění dopadů a přizpůsobení se jim se tak stal prioritou. K dosažení tohoto cíle je nezbytné porozumět klimatickým trendům. Copernicus Climate Change Service (C3S) společně se Světovou meteorologickou organizací (WMO) dnes vydávají zprávu o stavu klimatu v Evropě v roce 2023 (ESOTC 2023). Zpráva obsahuje popis a analýzu klimatických podmínek a výkyvů z celého zemského systému, klíčové události a jejich dopady a diskusi o klimatické politice a opatřeních se zaměřením na lidské zdraví. Zpráva ESOTC rovněž obsahuje aktualizované údaje o dlouhodobém vývoji klíčových klimatických ukazatelů.

Hlavní zjištění týkající se teplot v Evropě

· Rok 2023 byl v závislosti na souboru dat společně nejteplejším nebo druhým nejteplejším rokem v historii měření.

· Teploty v Evropě byly nadprůměrné po 11 měsíců v roce, včetně nejteplejšího září v historii měření.

· V roce 2023 byl zaznamenán rekordní počet dní s extrémním horkem. V celé Evropě je patrný rostoucí trend v počtu dní s minimálně silným tepelným stresem.

· Úmrtnost v důsledku horka se za posledních 20 let zvýšila přibližně o 30 %. Odhaduje se, že k nárůstu úmrtí v důsledku horka dochází v 94 % evropských regionů.

Klíčová zjištění - Evropská politika v oblasti klimatu a opatření pro zdraví:

· Počet nepříznivých dopadů na zdraví v souvislosti s extrémním počasím a klimatickými jevy roste.

· Důkazy z posledního desetiletí ukazují, že veřejnost, zranitelné skupiny a někteří poskytovatelé zdravotní péče mají obecně dobrou informovanost, ale vnímají teplo jako málo rizikové.

· Iniciativy, jako je systém klimatických hlídek regionálního klimatického centra WMO a další systémy včasného varování, zvyšují povědomí o předpovídaných extrémních událostech, aby se zvýšila připravenost společnosti.

· Zdravotní rizika a adaptace se v jednotlivých zemích liší.

· Klimatické služby šité na míru pro zdravotnictví jsou účinné při zvyšování odolnosti a mají značný potenciál pro další rozvoj.

· Přizpůsobení zdravotnictví může vycházet ze zavedených infrastruktur zdravotnického systému, ale pokrok je omezený.

Hlavní zjištění pro evropský oceán

· Za celý rok byla průměrná teplota povrchu oceánu v Evropě nejvyšší v historii měření.

· V červnu zasáhla Atlantský oceán západně od Irska a v okolí Spojeného království vlna mořských veder, která byla klasifikována jako extrémní a v některých oblastech jako nadprůměrná, s teplotami na povrchu moře až o 5 °C vyššími, než je průměr .

Hlavní zjištění týkající se hydrologických proměnných v Evropě:

· V roce 2023 spadlo v celé Evropě o 7 % více srážek, než je průměr.

· Průměrné průtoky v evropské říční síti byly v prosinci nejvyšší v historii měření, přičemž mimořádně vysoké průtoky byly zaznamenány na téměř čtvrtině říční sítě.

· V roce 2023 překročily průtoky v jedné třetině evropské říční sítě vysoký povodňový práh a v 16 % překročily silný povodňový práh.

Hlavní zjištění – obnovitelné zdroje energie:

· V tomto roce byl v Evropě zaznamenán rekordní podíl výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, a to 43 %.

· Zvýšená bouřková aktivita v říjnu až prosinci vedla k nadprůměrnému potenciálu výroby větrné energie.

· Potenciál pro výrobu energie z vodních elektráren byl ve většině Evropy za celý rok nadprůměrný, což souviselo s nadprůměrnými srážkami a průtoky v řekách.

· Za celý rok byl potenciál pro výrobu elektřiny ze sluneční fotovoltaiky v severozápadní a střední Evropě podprůměrný a v jihozápadní a jižní Evropě a ve Fenoskandii nadprůměrný.

Klíčová zjištění pro sníh a ledovce v Evropě :

· Ve velké části Evropy bylo v zimě a na jaře méně dní se sněhem, než je průměr, zejména ve střední Evropě a v Alpách.

· V Alpách došlo v roce 2023 k mimořádnému úbytku ledovců, což souvisí s podprůměrnou zimní akumulací sněhu a silným letním táním v důsledku vln veder.

· V letech 2022 a 2023 ztratily ledovce v Alpách přibližně 10 % svého zbývajícího objemu.

Klíčová zjištění – Arktický region:

· Tento rok byl šestým nejteplejším rokem v historii měření pro celou Arktidu. Pro arktickou pevninu byl pátý nejteplejší, těsně za rokem 2022. Všech pět nejteplejších let v historii měření pro arktickou pevninu nastalo od roku 2016.

· Rozsah arktického mořského ledu zůstal po většinu roku 2023 pod průměrem. Při svém ročním maximu v březnu byl měsíční rozsah o 4 % nižší než průměr a zařadil se tak na páté nejnižší místo v historii záznamů. Při ročním minimu v září byl měsíční rozsah šestý nejnižší, 18 % pod průměrem.

· Celkové emise uhlíku z lesních požárů v subarktických a arktických oblastech byly druhé nejvyšší v historii měření. Nejvíce požárů ve vysokých zeměpisných šířkách vzniklo v Kanadě mezi květnem a zářím.

Carlo Buontempo, ředitel společnosti C3S, říká: "V roce 2023 byla Evropa svědkem největšího požáru, jaký byl kdy zaznamenán, jednoho z nejvlhčích roků, silných mořských veder a rozsáhlých ničivých záplav. Teploty se stále zvyšují, takže naše údaje jsou stále důležitější pro přípravu na dopady změny klimatu."

Evropské klima v oteplujícím se světě

Evropa není výjimkou, pokud jde o důsledky změny klimatu. Je nejrychleji se oteplujícím kontinentem, kde teploty rostou přibližně dvakrát rychleji, než je celosvětový průměr. Tři nejteplejší roky v Evropě byly zaznamenány od roku 2020 a deset nejteplejších od roku 2007.

Roční anomálie přízemní teploty vzduchu nad evropským územím (podle definice regionální asociace WMO VI) z řady datových souborů pro období 1900-2023 (počáteční rok se liší podle datového souboru) ve vztahu k průměru referenčního období 1991-2020. Zdroj dat: HadCRUT5, NOAAGlobalTemp, GISTEMP, Berkeley Earth, JRA-55, ERA5. Kredit: WMO.

Za celý rok byla hodnota SST (průměrná teplota povrchu moře) v oceánu v Evropě nejvyšší v historii měření. V některých částech Středozemního moře a severovýchodní části Atlantského oceánu byla zaznamenána nejvyšší průměrná roční SST v historii měření.

Pořadí průměrných ročních teplot povrchu moře v roce 2023 ve srovnání s 44letým obdobím 1980-2023. Tmavší odstíny označují nejvyšší a nejnižší pořadí. Nejtmavší červená barva ukazuje oblasti, kde byl rok 2023 nejteplejším rokem v historii měření. Světlejší odstíny označují oblasti, které se blížily průměru. Zdroj dat: ESA SST CCI Analysis v3.0. Kredit: ESACCI/EOCIS/UKMCAS a C3S/ECMWF.

Dopady změny klimatu na zdraví lidí v Evropě

Zpráva ESOTC zdůrazňuje závažný dopad tepelného stresu na veřejné zdraví. Stres z horka je měřítkem toho, jak lidské tělo reaguje na dopad vysokých teplot v kombinaci s dalšími faktory, jako je mimo jiné vlhkost a rychlost větru. Dlouhodobé vystavení tepelnému stresu může zhoršit stávající zdravotní stav a zvýšit riziko onemocnění souvisejících s horkem, jako je vyčerpání z horka a úpal, zejména u zranitelných skupin obyvatelstva.

Za posledních 20 let se úmrtnost v důsledku horka zvýšila přibližně o 30 %. Odhaduje se, že k nárůstu úmrtí v důsledku horka dochází v 94 % evropských regionů.

Tento trend je obzvláště znepokojivý vzhledem k tomu, že v Evropě roste počet dnů s minimálně silným tepelným stresem a v roce 2023 byl zaznamenán rekordní počet dnů s extrémním tepelným stresem.

Počet dnů, kdy se vyskytl velmi silný tepelný stres (UTCI mezi 38 a 46 °C) v červnu, červenci, srpnu a září 2023. Zdroj dat: ZDROJ DAT: ERA5-HEAT. Kredit: C3S/ECMWF.

Kromě problémů, které vlny veder představují pro zdraví, existují i další extrémní povětrnostní jevy, které v roce 2023 vážně zasáhly obyvatele Evropy. Podle předběžných odhadů Mezinárodní databáze katastrof (EM-DAT) pro rok 2023 přišlo v loňském roce v Evropě bohužel o život 63 lidí v důsledku bouří, 44 v důsledku povodní a 44 v důsledku lesních požárů. Ekonomické ztráty související s počasím a klimatem se v roce 2023 odhadují na více než 13,4 miliardy eur.

Celeste Saulo, generální tajemnice Světové meteorologické organizace (WMO): "Klimatická krize je největší výzvou naší generace. Náklady na opatření v oblasti klimatu se mohou zdát vysoké, ale náklady na nečinnost jsou mnohem vyšší. Jak ukazuje tato zpráva, musíme využít vědu k tomu, abychom poskytli řešení pro dobro společnosti."

Léto v Evropě v roce 2023 – období kontrastů:

Léto 2023 nebylo nejteplejší v historii měření, ale podmínky v něm byly občas extrémní. Napříč kontinentem i v jednotlivých měsících byly patrné teplotní a srážkové kontrasty. V prodlouženém létě (červen až září) se vyskytly vlny veder, požáry, sucha i záplavy.

(Nahoře) Průměrné anomálie přízemní teploty vzduchu (°C) a (dole) anomálie srážek (mm) nad Evropou za červen až září 2023 ve srovnání s měsíčním průměrem za referenční období 1991-2020. Zdroj dat: ZDROJ DAT: ERA5. Kredit: C3S/ECMWF

Severozápadní Evropa zažila nejteplejší červen v historii měření, zatímco středomořské oblasti zaznamenaly v tomto měsíci nadprůměrné srážky. V červenci se tento vzorec téměř obrátil. V srpnu byly v jižní Evropě zaznamenány nadprůměrně vysoké teploty a září bylo v celé Evropě nejteplejší v historii měření. Velká část Evropy byla během prodlouženého léta zasažena vlnami veder a v srpnu i v září došlo také k závažným povodním. Na vrcholu vlny veder v červenci bylo 41 % jižní Evropy postiženo přinejmenším silným tepelným stresem s možnými dopady na zdraví.

Rozsáhlé záplavy v Evropě

V roce 2023 překročily průtoky v jedné třetině evropské říční sítě vysoký povodňový práh a v 16 % překročily silný povodňový práh. Rekordně nebo téměř rekordně vysoké průtoky byly zaznamenány v hlavních povodích, včetně Loiry, Rýna a Dunaje, v důsledku série bouří v období od října do prosince. Podle předběžných odhadů Mezinárodní databáze katastrof (EM-DAT) postihly povodně v roce 2023 v Evropě odhadem 1,6 milionu lidí a způsobily přibližně 81 % letošních ekonomických ztrát způsobených dopady klimatu na kontinentě.

Evropské klima a potenciál obnovitelné energie

Monitorování větru, slunečního záření a hydrologických proměnných má zásadní význam pro účinné provádění politiky v oblasti klimatu v Evropě, neboť poskytuje základní údaje pro optimalizaci výroby energie z obnovitelných zdrojů a zmírnění emisí uhlíku. Pochopením regionálních rozdílů v těchto obnovitelných zdrojích mohou tvůrci politik vypracovat cílené strategie, které urychlí přechod na udržitelné zdroje energie a podpoří ochranu životního prostředí i hospodářský růst.

V roce 2023 byl podíl výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů v Evropě rekordní, a to 43 % oproti 36 % v roce 2022. Již druhý rok po sobě tak výroba energie z obnovitelných zdrojů předstihla výrobu ze znečišťujících fosilních paliv.

Procentuální podíl skutečné celkové roční výroby elektřiny v letech 2016 až 2023 v Evropě ze solární (žlutá), větrné (fialová) a vodní (modrá) energie a z ostatních zdrojů, včetně ostatních obnovitelných zdrojů a fosilních paliv (šedá). Zdroj dat: ČEZ, a.s: Zdroj: ENTSO-E a Elexon. Kredit: C3S/ECMWF .

Mauro Facchini, vedoucí oddělení pro pozorování Země na Generálním ředitelství pro obranný průmysl a vesmír (DG DEFIS) Evropské komise, k tomu říká: " Robustní informace o životním prostředí, podpořené údaji z programu Evropské unie pro pozorování Země Copernicus, odhalují významné změny na naší planetě. Údaje uvedené ve zprávě o stavu klimatu v Evropě jsou alarmující, ale tento výzkum je také důležitým nástrojem pro naše cíle přejít na udržitelnou energetiku, snížit čisté emise skleníkových plynů a stát se do roku 2050 prvním klimaticky neutrálním kontinentem . "

Další rok mimořádného tání ledovců v evropských Alpách

V roce 2023 byl v Evropě podprůměrný počet dnů se sněhovou pokrývkou, zejména ve střední Evropě a v Alpách během zimy a jara. To spolu s vysokými teplotami v létě přispělo k čistému úbytku ledovcového ledu ve všech částech Evropy. Nejdrastičtějším příkladem jsou Alpy, kde ledovce v letech 2022 a 2023 ztratily přibližně 10 % svého zbývajícího objemu.

Klimatické pruhy ročních změn hmotnosti regionálních ledovců (m hm.) v letech 1976-2023. Zdroj dat: ZDROJ: WGMS. Kredit: C3S/ECMWF/WGMS.