5 věcí, které je dobré vědět o propanovém vytápění

Kapalný propan (LPG) zůstal během posledních dvou krizových let cenově stabilní. Pokud jde o pořizovací náklady, je LPG vytápění velmi přijatelnou alternativou. I proto se dostává do hledáčku mnohých domácností, které řeší výměnu starého kotle.

Na povinnou odstávku starých kotlů na tuhá paliva, které nesplňují standardy alespoň 3. emisní třídy, zbývá necelý půlrok. Opatření se týká zejména starších domů, jež mají typicky vyšší energetické ztráty. Pro mnoho domácností je proto logickou volbou přechod na plyn, jehož využití nemusí být nutně vázané na připojení k rozvodné síti. Stále více se totiž prosazuje také vytápění kapalným propanem. Jaké má výhody a co byste měli vědět, pokud o této alternativě uvažujete?

Nezávislost na distribuční síti

Vytápění čistým propanem se uplatňuje zejména v neplynofikovaných lokalitách. Přestože je Česko poměrně hustě zasíťované, třeba ve Středočeském kraji jsou okresy, kde dle ČSÚ nejsou v dostupné rozvody zemního plynu v 70 až 80 % obcí. Propanové vytápění tak nachází využití nejen v odlehlých horských lokalitách nebo u rekreačních objektů.

„I když je obec plynofikována, zřídit novou plynovou přípojku po odstávce starého kotle na uhlí může být často poměrně drahé. Při důkladném srovnání celkových nákladů v horizontu životnosti nového zdroje tepla proto vychází v mnoha případech lépe instalace LPG zásobníku,“ říká Jiří Karlík, odborník na LPG a generální ředitel společnosti Primagas. „Výjimkou však není ani propanové vytápění u novostaveb, které loni tvořily téměř pětinu nových zákazníků. Vysoká počáteční investice v případě tepelného čerpadla nemusí mít vždy tak dobrou návratnost, a proto lidé v často neplynofikovaných satelitech velkých měst volí LPG,“ dodává Jiří Karlík.

Stabilní cena bez regulované složky

Na rozdíl od zemního plynu neprodělalo LPG v posledních letech díky nezávislosti na Rusku výraznější cenové turbulence. Podle České asociace LPG se cena čistého propanu nedostala ani k úrovni vládního cenového stropu, který musel být zaveden u zemního plynu, a průměrná cena pro domácnosti se během loňského roku pohybovala okolo 2,40 Kč/kWh, meziročně o 5 % méně. Je to cena konečná včetně DPH, dopravy a distribučních poplatků – bez státem regulované složky. Nehrozí tedy její nárazové zvýšení jako nedávno u elektřiny.

Platit lze zálohově, cenu můžete fixovat

Propan bývá stejně jako tuhá paliva levnější během letních měsíců. V tomto období je proto nejvhodnější zajistit si závoz zkapalněného plynu, kterým vám autocisterna naplní zásobník. U rodinných domů se využívají nejčastěji zásobníky o kapacitě 1,2 tuny (2 700 litrů) nebo 2,1 tuny (4 850 litrů). Taková zásoba vám vystačí na rok, případně i na dva. Nemusíte přitom platit jednorázově za celou dodávku paliva, ale lze využít zálohové platby. Někteří dodavatelé navíc umožňují si cenu zafixovat. Propan tak v sobě díky možnosti předzásobení, sezónní slevy a současně rozložení platby za energii do celého roku kombinuje výhody tuhých paliv a zemního plynu.

Velmi přijatelné pořizovací náklady

Při porovnání sumy provozních nákladů a počáteční investice vychází plynové vytápění ve většině případů stále velmi dobře. Nejprodávanější typy plynových kondenzačních kotlů se podle společnosti Thermona pohybují v cenovém rozmezí od 50 do 70 tisíc korun, vč. DPH. V případě LPG vytápění se nemusíte obávat další větší investice do propanového zásobníku.

„Běžnou praxí je, že odběratelé si zásobník pronajímají od dodavatele. Cena za pronájem je ve srovnání s fixními platbami za zemní plyn nebo elektřinu zanedbatelná, o jeho revize a servis se stará dodavatel LPG,“ vysvětluje Jiří Karlík, který dodává, že novým zákazníkům, kteří přechází na propan z tuhých paliv nebo elektřiny Primagas od letoška ještě navýšil příspěvek na LPG vytápění. „Typická investice do propanového vytápění rodinného domu činí i s DPH asi 60 tisíc korun. Noví zákazníci, kteří budou odebírat propan po určenou dobu, ale mohou díky naší ‚dotaci‘ ušetřit i více než polovinu této částky,“ upřesňuje Jiří Karlík.

Co bude po roce 2029 a 2040?

To se ještě neví. Ale i kdyby tzv. „zákaz“ plynových kotlů od roku 2029 začal skutečně platit, o čemž mnozí odborníci pochybují, nebude se týkat již provozovaných kotlů. Současně to neznamená konec plynu, protože by se tím otevřel prostor pro vývoj hybridních systémů kombinujících to nejlepší z technologie tepelného čerpadla a plynového kondenzačního kotle.

Rok 2040, který byl často chybně interpretován jako „zákaz“ fosilních paliv, také neznamená konec vytápění zemním plynem nebo LPG. „Rok 2040 je pouze orientační termín, neexistuje pevné datum odklonu fosilních paliv. Bez ohledu na to nicméně počítáme s tím, že veškerý dodávaný LPG z vlastní iniciativy postupně nahradíme obnovitelnými alternativami právě do roku 2040. BioLPG, rDME, případně jiné zelené plyny lze již nyní spalovat ve stávajících kotlích,“ uzavírá Jiří Karlík.