Mezi lety 2004 a 2021 spotřeba paliv a energie v EU významně klesla

Mezi lety 2004 a 2021 spotřeba paliv a energie v EU významně klesla. Zvýšil se také podíl obnovitelných zdrojů na úkor těch fosilních.

Člověk využívá paliva a energie už od doby, kdy se před stovkami tisíc let naučil ovládat oheň. Ener­getické zdroje pomohly lidem osídlit celou planetu a dosáhnout neuvěřitelného technologického rozvoje. Na druhé straně se však lidstvo stalo na palivech a energiích životně závislé a současná společnost by bez nich vůbec nemohla existovat. Zajištění dosta­tečných a bezpečných dodávek používaných paliv a energií patří mezi priority vlád v téměř všech ze­mích a byl to také jeden z motivů, proč Česká repub­lika vstoupila v roce 2004 do Evropské Unie.

Význam uhelných paliv klesá

Množství paliv a energie, které jsou v dané zemi k dis­pozici pro spotřebu, se skládá z domácích přírodních zdrojů, tedy z vytěžených paliv a energie z vody, slunce, větru apod. (primární produkce), ale také z paliv a energie, které jsou získávány na základě za­hraničního obchodu. Určitá část primárních paliv a energie je přeměňována v transformačním sektoru na kvalitnější paliva a energie (např. výroba elektřiny z uhlí a plynu nebo výroba benzínu, nafty a olejů z ropy). Paliva a energie, které prošly transformací, a zbylé množství paliv a energie, které transformací neprošlo, jsou určeny přímo pro konečnou spotřebu v jednotlivých sektorech národního hospodářství (průmysl, zemědělství, doprava, domácnosti, služby).

V roce 2004 se v celé EU vytěžilo a vyrobilo 29 738 PJ domácích přírodních zdrojů paliv a energie (vč. vý­roby z jádra), do roku 2021 kleslo toto množství na 25 020 PJ. Na celkovou úroveň domácích zdrojů paliv a energie má od začátku sledovaného období v celé EU největší vliv jaderná energie. Ta v roce 2004 představovala 34 % ze všech druhů primárních paliv a energie. Další pořadí zaujímala uhelná paliva (25 %), zemní plyn (17 %) a obnovitelné zdroje energie (16 %).

V průběhu období se význam a pořadí primární produkce jednotlivých paliv a energie měnily. Do roku 2021 klesla primární produkce uhelných paliv, zem­ního plynu a také ropy a ropných produktů. Naopak významně vzrostla produkce obnovitelných zdrojů energie, která v roce 2021 již zaujímala podíl 41 %. Ja­derné energii náleželo 31 % a uhelným palivům 15 %. Těžba zemního plynu se naopak propadla na předpo­slední místo a v roce 2021 tvořila jen 6 %.

Největší podíl na primární produkci paliv a energie mají v EU Německo a Francie. V roce 2004 předsta­vovala primární produkce Německa 19,43 % a Francie 19,06 % celé EU. Primární produkce České republiky v roce 2004 odpovídala 4,72 % z celé EU. Do roku 2021 se pořadí zemí příliš nezměnilo, v rámci jejich vnitřního energetického mixu však došlo k výrazné změně struktury.

V Německu v roce 2004 zaujímala převažující po­díl v primární výrobě energie uhelná paliva (42 %). Jaderná energie zajišťovala 31 % a obnovitelné zdroje 11 %. Ovšem v roce 2021 tvořila 45 % primární vý­roba energie z obnovitelných zdrojů, uhelná paliva 27 % a jaderná energie 17 %. V případě Francie v roce 2004 dominovala v primární energii s 85% podílem jaderná paliva. Energie z obnovitelných zdrojů vy­krývala 12 %. V roce 2021 klesl podíl jaderné energie pod 76 %, naproti tomu podíl obnovitelných zdrojů vzrostl na 23 %. V České republice v roce 2004 před­stavovala největší podíl primární energie z uhelných paliv (70 %), zhruba 20 % pocházelo z jaderné energie a 6 % z obnovitelných zdrojů. Do roku 2021 klesl po­díl primární energie z uhelných paliv na 43 %, podíl jaderné energie vzrostl na 31 % a energie z obnovi­telných zdrojů představovala 23 %.

Podíl paliv na výrobě elektrické energie (%)

Nejvíc elektřiny už je z obnovitelných zdrojů

Velké množství paliv a energie (hrubá spotřeba primárních zdrojů) se přeměňuje na elektrickou a tepelnou energii. V roce 2004 bylo v celé EU vy­robeno 10 468 PJ elektřiny, v roce 2021 pak 10 496 PJ. V roce 2004 bylo nejvíce elektřiny (32 %) vy­robeno pomocí jaderné energie. Z uhelných paliv pocházelo 29 % elektřiny, 16 % ze zemního plynu a 15 % z obnovitelných zdrojů. Do roku 2021 se struktura paliv používaných na výrobu elektřiny značně proměnila. V roce 2021 pocházelo nejvíce elektřiny z obnovitelných zdrojů (37 %). Jaderné elektrárny vyrobily 25 % elektřiny, 19 % pocházelo ze zemního plynu a 14 % z uhelných paliv. Na množství elektřiny vyrobené v EU měly v roce 2021 největší zásluhu Německo (20 %), Francie (19 %) a Itálie (10 %). Česká republika se na výrobě elektřiny po­dílela 3 %. Podíly vyrobeného množství elektřiny v jednotlivých zemích se v roce 2021 nijak zvlášť nelišily od roku 2004.

V Německu bylo v roce 2004 vyrobeno 48 % elektřiny z uhelných paliv, 27 % z jaderné energie, 10 % pocházelo ze zemního plynu a dalších 10 % z obnovitelných zdrojů. V roce 2021 pocházelo 40 % elektřiny z obnovitelných zdrojů, 28 % z uhelných paliv, 16 % ze zemního plynu a 12 % z jaderných elektráren. Ve Francii se v roce 2004 na výrobě elek­třiny podílely ze 78 % jaderné elektrárny a z 11 % obnovitelné zdroje. Do roku 2021 vzrostl podíl obnovitelných zdrojů na 22 % a podíl jaderných elektráren klesl na 68 %. Itálie v roce 2004 vyrá­běla 43 % elektřiny ze zemního plynu, 20 % z ropy a ropných produktů, 18 % z obnovitelných zdrojů energie a 15 % z uhelných paliv. V roce 2021 zde podíl elektřiny ze zemního plynu stoupl na 50 % a z obnovitelných zdrojů na 40 %. V České republice se v roce 2004 vyrobilo 60 % elektřiny v uhelných elektrárnách a 31 % v jaderných elektrárnách. V roce 2021 vyrobily uhelné elektrárny 40 % elektřiny, ja­derné elektrárny 36 % a 13 % elektřiny pocházelo z obnovitelných zdrojů.

Energetický mix konečné spotřeby v České republice (%)

Dováží se hlavně ropa

Za dovezená či vyvezená paliva a energie je považo­váno množství, které je získáno z jiných zemí nebo dodáno do jiných zemí jak v rámci EU, tak i mimo ni. Z hlediska významu a dováženého množství hraje v zemích EU z dlouhodobého hlediska prim dovoz ropy a ropných produktů, který stabilně představuje podíl kolem 64 % z celkového dovozu energetických surovin. Dovoz zemního plynu do zemí EU předsta­voval v roce 2021 přes 25 % z celkového množství dovezených paliv a energie. Z hlediska dovozní zá­vislosti jsou na dovozu primárních surovin nejvíce závislé Malta, Kypr nebo Lucembursko. Mezi země s nejnižší dovozní energetickou závislostí primárních surovin se řadí Estonsko, Švédsko a také Rumunsko. Česká republika patří k zemím s nižší dovozní závis­lostí energetických surovin. Z dlouhodobého hlediska se k nám nejvíce dováží ropa a ropné produkty, které v roce 2021 tvořily téměř 50 % z celkového dovozu. Zemní plyn představoval zhruba 30 %.

Mezi země s nejnižší dovozní energetickou závislostí primárních surovin se řadí Estonsko, Švédsko a také Rumunsko. Česká republika patří k zemím s nižší dovozní závis­lostí energetických surovin. Z dlouhodobého hlediska vývozu elektřiny zaujímá čtvrtou příčku v pořadí všech zemí EU.

Podíl dovezených paliv a energií do EU v roce 2021 (%)

Konečná spotřeba se snižuje

V případě konečné spotřeby paliv a energií (kdy již nedochází k transformaci a paliva a energie se spotřebovávají na výrobu jiných produktů a další činnosti) došlo od roku 2004 ke značným úsporám. V roce 2004 bylo v EU spotřebováno 41 091 PJ paliv a energií. Do roku 2021 klesla spotřeba na 39 351 PJ. Největší podíl na spotřebě měly Německo (21 %) a Francie (15 %), ale také Itálie (12 %) a Španělsko (8 %). Česká republika se v roce 2021 podílela na spotřebě necelými 3 %.

V EU má největší význam konečná spotřeba ropných produktů, která v roce 2004 představovala 42 % z celkové konečné spotřeby paliv a energií a v roce 2021 pak 35 %. Podíl zemního plynu na celkové spotřebě se téměř nezměnil. V roce 2004 byl 22 %, v roce 2021 činil 23 %. Spotřeba elektřiny v roce 2004 tvořila 21 % a 23 % v roce 2021. V České republice se na celkové konečné spotřebě všech paliv a energií nejvíce podílely ropa a ropné produkty. V roce 2004 tvořila jejich spotřeba 25 % a v roce 2021 už 27 %. Zemní plyn zajišťoval 25 % spotřeby v roce 2004 a 22 % v roce 2021. Elektřině v roce 2004 náležel podíl 18 % a přes 20 % v roce 2021. Největší pokles je vidět u konečné spotřeby tuhých uhelných paliv, jejichž spotřeba u nás v roce 2004 činila 13 %. V roce 2021 už to bylo jen 6 %. Naopak k největšímu nárůstu došlo u konečné spotřeby obnovitelných zdrojů energie. V roce 2004 tvořila jejich konečná spotřeba 6 %, v roce 2021 to bylo 14 %.

Článek vyšel v dubnovém vydání časopisu Statistika&My.