Elektřinu za 2 Kč za kWh z dovozu, nebo za 3 Kč z domácího jádra? "Férová" nabídka vlády má zatím podporu

Za jakou cenu získáme elektrickou energii z nových jaderných zdrojů, které vláda plánuje, nám zatím nikdo oficiálně neprozradil. Seznam zprávy předpokládají dle informací z různých zdrojů, že to bude drahé a že poplatek 0,6 Kč za kWh za podporu obnovitelných zdrojů, který platíme za solární boom kolem roku 2010 a měl by skončit kolem roku 2030, bude zřejmě nahrazen poplatkem za nové jaderné zdroje. 

I my předpokládáme, že celkové náklady na jeden reaktor včetně nákladů finančních budou vysoké, přibližně 700 mld. Kč a nákladová cena elektřiny 2,94 Kč za kWh. Kalkulace vychází z životnosti elektrárny bez dalších výrazných investic 35 let a z nulového zisku provozovatele. Při životnosti elektrárny bez výrazných nových investic 40 let a nepříliš výrazného zisku provozovatele by cena mohla být 3 Kč za kWh. Vlastní odhady si můžete vyzkoušet na naší kalkulačce cen elektřiny z jádra. 

Premiér Fiala k cenám elektřiny řekl již na Jaderném fóru dne 11. 11. 2022 toto: "Mezinárodní energetická agentura dospěla k tomu, že celkové výrobní náklady na elektřinu jsou v případě jaderných zdrojů zcela srovnatelné s náklady obnovitelných zdrojů, zejména po započtení všech systémových nákladů. I tyto argumenty nakonec vedly k politickému potvrzení toho, že jaderná energie může přispět k současným cílům Evropské unie, a to včetně cíle dekarbonizovat naše ekonomiky." Přeloženo do běžného jazyka: Už v roce 2022 jsme se museli hodně snažit, aby nám elektřina z jaderných zdrojů vycházela jako konkurenceschopná k elektřině ze zdrojů obnovitelných.

Kolegové z Deníku N v tomto týdnu upozornili na studii dvou norimberských univerzit, které se zabývaly primárně nadějí, že rozvoj obnovitelných zdrojů povede v budoucnosti ke snížení cen elektrické energie. Dospěli však k závěru, že cena elektrické energie se v roce 2040 nesníží, že sice poklesne výrobní cena elektřiny z větru na 1,2 Kč za kWh a cena z slunce na 0,65 Kč, ale potřeba zálohovat výrobu elektrické energie kombinací zemního plynu, bateriových úložišť a vodíkových úložišť povede k výsledné ceně za stabilní dodávku (tedy dodávku srovnatelnou z jadernou elektrárnou) na 76,30 Eur za MWh, tedy 1,9 Kč za kWh. A to vše při předpokládané extrémní ceně emisní povolenky hrazené za zálohování zemním plynem ve výši 225 Eur za tunu CO2. 

A zde bychom měli zbystřit ze dvou důvodů. První je ten, zda ideologické vytlačování zemního plynu z trhu pomocí extrémních cen povolenek je vůbec alespoň minimálně racionální. Ano, i zemní plyn produkuje CO2, sám je skleníkovým plynem, když uniká při těžbě do atmosféry, ale jeho spalování je jinak životnímu prostředí neškodné. Pokud bychom omezili cenu emisní povolenky např. na 120 Eur za tunu CO2 (historické maximum z března 2023 je 105 Eur), tak by to mělo příznivý dopad na ceny elektrické energie i rozvoj obnovitelných zdrojů. Šéf ČEPS Martin Durčák řekl 23. 4. 2024 pro Hospodářské noviny: "Plyn tady s námi bude ještě dlouho. Budeme ho potřebovat na vyrovnání denního salda výroby obnovitelných zdrojů, případně pro noční hodiny a zimní období". Pokud by se měli naši zástupci v EU zaměřit na racionalizaci Green Dealu, tak máme pro ně tip: Nesnažit se o administrativní ukončení využívání zemního plynu a zastropovat cenu emisní povolenky. 

Druhý důvod, proč bychom měli zbystřit při ceně 1,9 Kč za kWh stabilní dodávky elektrické energie v roce 2040 je právě srovnání s očekávanou cenou z nových jaderných zdrojů. Opravdu chceme elektřinu vyrábět za cenu o 50 % vyšší než za kolik bychom ji dovezli? Nepodvážeme tím konkurenceschopnost našeho průmyslu? Neměli bychom se věnovat, co se týče elektrické energie, spíše jejímu přenosu a skladování? Profesor Václav Smil řekl 21. 5. 2023 pro Seznam zprávy: "Firma Siemens někdy v roce 2008 publikovala interní zprávu, která se později dostala na veřejnost. Vypočítali v ní, že kdyby se německá solární kapacita postavila v Itálii a propojila vysokonapěťovým vedením s Německem, hodně by se ušetřilo." Myslíte, že naši politici jednají s Chorvatskem a Ukrajinou o stavbě solárních panelů na jejich území a s Polskem o společném využívání větru v Baltském moři? Třeba ano, jen nám o tom neřekli. 

Dalším aspektem je dlouhodobost investice do jaderné energetiky. Abychom mohli vůbec přemýšlet o její základní návratnosti, tak potřebujeme 15 let výstavby a 35 let provozu. Ekonomickou návratnost však mohou zcela degradovat kromě administrativních omezení i technologický posun minimálně ve dvou směrech. Prvním z nich je skladování elektrické energie, jež se kvůli elektromobilismu prudce rozvíjí a jehož snižující se cena může jadernou energii učinit zcela nekonkurenceschopnou. Pokud v budoucnu získáme 1 kWh ze slunce za 0,65 Kč a uskladníme ji kupříkladu za 0,35 Kč, tak nás čekají obrovské náklady na likvidaci jaderných elektráren, které nebude z čeho platit. Až potom možná pochopíme, proč to ti "hloupí" Němci dělají. A druhým směrem je technologický posun v získávání samotné elektrické energie. Aktuálně nic relevantního na stole patrně není, ale riziko, že se něco v průběhu 40 let objeví, je velké.

Z důvodu popsaných rizik nestačí odůvodnění slovy politologa "celkové výrobní náklady na elektřinu jsou v případě jaderných zdrojů zcela srovnatelné s náklady obnovitelných zdrojů". Je potřeba rizika započítat a pokud je cena srovnatelná a rizika jsou znatelně vyšší, tak investici nerealizovat.