Inflace v Česku zamířila vzhůru, táhnou ji hlavně náklady na bydlení. Zdražují ale i potraviny

Inflace v Česku po dvouměsíční stagnaci na dvouprocentní hranici v dubnu opět zamířila vzhůru. Spotřebitelské ceny ve čtvrtém měsíci letošního roku meziročně vzrostly o 2,9 procenta, což je 0,9 procentního bodu více než v březnu. Vyplývá to z aktuálních dat Českého statistického úřadu (ČSÚ). Podle statistiků dubnové zrychlení meziročního růstu cen způsobil hlavně růst cen potravin, alkoholických nápojů a pohonných hmot. Ceny zboží úhrnem podle ČSÚ v dubnu meziročně vzrostly o rovné jedno procento a ceny služeb na úrovni měsíce března.

Na meziroční růst cenové hladiny mají podle ČSÚ největší vliv ceny v oddíle bydlení, kde náklady vlastnického bydlení v dubnu meziročně vzrostly o jedno procento. Rostou i ceny nájemného bytů (meziročně o 7,2 procenta), výrobků a služeb pro běžnou údržbu bytu (+ 4,6 procenta), vodného (+ 10,9 procenta), stočného (+ 10,5 procenta), elektřiny (+ 12,0 procenta) a tepla a teplé vody (+ 2,8 procenta). Naopak ceny zemního plynu klesly o 5,8 procenta a tuhých paliv o 4,8 procenta. Náklady na bydlení i energie tak stále z rodinných rozpočtů ukrajují více než před rokem.

Hned po nákladech na bydlení měly v dubnu na inflaci vliv ceny alkoholických nápojů a tabáku, kde lihoviny zdražily o 10,4 procenta, víno o 5,5 procenta, pivo o 6,5 procenta a tabákové výrobky o 7,1 procenta. Ceny pohonných hmot a olejů vzrostly o 8,4 procenta. Stravování v restauracích je dražší o 7,9 procenta a ubytování o 9,2 procenta.

Podle předběžných výsledků vzrostl v dubnu harmonizovaný index spotřebitelských cen (HICP) v Česku meziročně o 3,1 procenta. To je nad průměrem zemí eurozóny (+ 2,4 procenta) i sousedního Německa (+ 2,4 procenta) či Slovenska (+ 2,4 procenta). Ještě v prosinci 2023 bylo Česko s meziročním růstem HICP o 7,6 procenta nejhorší ze všech zemí EU.

Inflace tak sice mírně vzrostla, nicméně stále zůstává v cílovém pásmu nastaveném Českou národní bankou. Zároveň je také pod úrovní základních úrokových sazeb, centrální banka tak má stále prostor pro jejich snižování. Jakékoliv jejich snížení přitom pozitivně ovlivní hypoteční sazby, které také mohou klesnout. A čím levnější hypotéky, tím dostupnější bydlení. Bylo by proto vhodné, aby centrální banka a následně i banky komerční ve snižování sazeb pokračovaly i nadále.

RNDr. Evžen Korec, CSc.
Generální ředitel a předseda představenstva