Poptávka po LPG vytápění výrazně roste. Dodavatel může zadotovat i polovinu pořizovacích nákladů

O plynové vytápění je stále velký zájem. Lidé přecházejí z tuhých paliv nejen na zemní plyn, ale též na kapalný propan (LPG). V obou případech je totiž počáteční investice velmi přijatelná. U propanového vytápění navíc lze využít příspěvek dodavatele, který pokryje i polovinu pořizovacích nákladů.

Od letošního září bude pod hrozbou pokuty zakázáno provozovat staré kotle na tuhá paliva, které odpovídají 1. a 2. emisní třídě příslušné normy. Podle odhadů ministerstva životního prostředí přitom stále zbývá vyměnit až 150 tisíc nevyhovujících kotlů. Odborníci doporučují výměnu zdroje tepla neodkládat.

Například společnost Primagas už v prvním čtvrtletí eviduje meziročně téměř dvojnásobné množství poptávek po LPG vytápění. „Oproti loňsku jsme zaznamenali o 92 % větší zájem o pořízení zásobníku na kapalný propan, takže lze předpokládat, že podobným tempem naroste i počet nových odběratelů topného propanu,“ říká Jiří Karlík, odborník na LPG a generální ředitel společnosti Primagas. A dodává, že pracovníci z terénu už potvrzují zvýšený tlak na topenáře, projektanty, instalační firmy i revizní techniky. V některých regionech mají již nyní instalační a topenářští partneři první volné termíny až během září a října.

Na rozdíl od vytápění zemním plynem je v případě LPG třeba navíc instalovat zásobník na zkapalněný plyn. Ten ale není nutné kupovat, zpravidla zůstává ve vlastnictví dodavatele LPG. Obejdete se také většinou bez stavebního povolení. Postačí územní souhlas, takže nejde o zdlouhavou a administrativně náročnou záležitost. Celý proces instalace od úvodní konzultace ohledně konkrétního technického řešení až do prvního naplnění zásobníku kapalným propanem se obvykle vejde do tří měsíců.

Typická investice do propanového vytápění rodinného domu s vytápěnou plochou mezi jedním a dvěma sty metry čtverečními činí i s DPH asi 60 tisíc korun. Tato částka zahrnuje vše až po kotel, tedy hlavně projektovou dokumentaci, plynové potrubí a napojení zásobníku či jeho dopravu a ukotvení. Nejprodávanější typy plynových kondenzačních kotlů se prodávají za ceny v rozpětí od 50 do 70 tisíc korun, vč. DPH.

Ministr životního prostředí Petr Hladík už dříve uvedl, že podpora plynových kondenzačních kotlů se vrátí. Nově by měla být dostupná pod Novou zelenou úsporám Light, tedy pro seniory a lidi, kteří mají nárok na příspěvek na bydlení a přídavky na děti. V současnosti lze však využít poměrně štědrou podporu od dodavatele LPG.

„Novým zákazníkům v segmentu domácností umožňujeme využít příspěvek na kotel ve výši až 20 tisíc korun i na projektovou dokumentaci, což je dalších až 15 tisíc korun. Dotaci na kotel lze využít i na další související stavební práce, takže ve výsledku může nový odběratel LPG srazit počáteční investici do propanového vytápění o více než 30 tisíc korun, tedy v řadě případů až na polovinu,“ popisuje Jiří Karlík s tím, že podmínkou je přechod na LPG vytápění z tuhých paliv či elektřiny a odběr kapalného propanu po určenou dobu.

Navzdory nepřesným až zavádějícím informacím ohledně tzv. „zákazu plynových kotlů“, má plynové vytápění do budoucna perspektivu. S plynem se totiž počítá v navrhovaných hybridních systémech vytápění a ani odklon od fosilních paliv není překážkou. Propan zřejmě postupně nahradí bioLPG, resp. biopropan, nebo například obnovitelný dimethylether (rDME). Tyto „zelené“ alternativy můžeme již nyní spalovat ve stávajících spotřebičích bez rozsáhlé výměny infrastruktury.