Více než 60 % Čechů nedělá pravidelné kontroly elektroinstalace. Se zraněním zaviněným elektřinou se přitom setkala až třetina lidí

Se zraněním způsobeným elektrickým proudem se setkala téměř třetina Čechů. S otravou plynem poté desetina lidí. Vyplývá to z průzkumu společnosti epet, alternativního dodavatele energií. Až 41 % lidí ani neví, jak poskytnout první pomoc při zásahu elektrickým proudem. Pětina Čechů žijící v domácnosti s dětmi pak dokonce ani nedbá na záslepky v zásuvkách.

Odborníky na revizi elektroinstalace, tedy revizi zásuvek, vodičů, rozvaděčů, jističů nebo vypínačů či spotřebičů si do svých domácností pravidelně nezve více než 60 % Čechů. Vyplývá to z průzkumu společnosti epet, který proběhl v průběhu letošního června. Sběr dat byl realizován prostřednictvím aplikace Instant Research agentury Ipsos.

Češi podceňují pravidelné kontroly elektroinstalací

I přes to, že Češi pravidelné kontroly podceňují, s poraněním způsobeným elektrickým proudem se setkalo 31 % lidí. Více než polovina z nich se elektrickým proudem zranila přímo sama. Pokud byl elektrickým proudem zasažen někdo z jejich okolí, tak nejčastěji spolupracovník (42 %), známý (39 %) či někdo z rodiny (22 %). Ke zranění v takovém případě došlo nejčastěji právě v domácnosti či v pracovním prostředí.

„Elektrické instalace, které nejsou správně udržovány, mohou způsobit zkraty nebo přehřátí, což může vést k požárům. K těžkým úrazům elektrickým proudem dochází především nezodpovědností či porušováním základních bezpečnostních pravidel. Jedním z nich je mít pravidelně zajištěnou kontrolu elektroinstalací. Tu má dle našeho průzkumu zajištěnou pouze 18 % Čechů. Další pětina lidí si odborníky zve až ve chvíli, kdy v bytě či domě došlo k rozsáhlejším úpravám elektroinstalace,“ říká Roman Šmíd, obchodní ředitel společnosti epet, alternativního dodavatele energií, který dodává plyn a elektřinu na český trh již 18 let.

Nejhůře jsou na tom s neopatrností právě malé děti, které rády prozkoumávají i třeba kabely či zásuvky. O to více alarmující je zjištění, že bezmála pětina Čechů, žijící v domácnosti s dětmi, nepoužívá záslepky do zásuvky. Téměř třetina rodičů si poté nedává ani pozor, aby v dosahu dětí nebyla žádná elektrická zařízení. Jak poskytnout první pomoc po zasažení elektrickým proudem přitom neví až 41 % Čechů.

„K úrazům elektrickým proudem, tak otravám plynem či CO dochází téměř vždy v situacích, kdy se podcenila prevence. Při podezření na úraz elektrickým proudem je pak nejdůležitější nejprve vypnout pojistky. I tak je to extrémně nebezpečná situace a jako první vždy nejdříve volejte záchranku. Nezapomeňte, že když nejdříve nezavoláte a sami se také zraníte, nemusí vám už nikdo pomoci,” radí MUDr. Robert Kučera z urgentního příjmu Nemocnice Nymburk.

Otrava plynem není tak častým jevem

S otravou způsobenou vysokou koncentrací oxidu uhličitého v místnosti, tedy otravou plynem, se setkala desetina Čechů. Více než čtvrtina z nich se s otravou plynem setkalo přímo samo. Až 16 % lidí se poté setkalo s požárem způsobeným nepozorností při využívání plynového sporáku. Jakým způsobem a čím uhasit hořící elektrický spotřebič přitom neví více jak 21 % Čechů.

„Otravy plynem jsou mnohem zrádnější. Plyny, a zejména pak CO blokují příjem kyslíku do tkání. Lidé vždy mají v místnostech různé neurologické příznaky, jako únava, bolest hlavy, spavost, ale i třeba pocit bolestí na hrudi či ztrátu koordinace, koncentrace. V prostorách nezůstávejte ani sami, ani s pacientem. Jděte na dobře větrané místo a volejte okamžitě 112,“ doplňuje své zkušenosti MUDr. Robert Kučera z urgentního příjmu Nemocnice Nymburk.

Pravidelnou revizi plynového kotle přitom nemá zajištěnou téměř polovina Čechů. Jednou za rok si odborníka na kontrolu domů pozve 39 % lidí. Jednou za tři roky poté 15 %.

„Plynové kotle, které nejsou pravidelně udržovány, mohou představovat vážná rizika, včetně úniků plynu, které mohou vést k otravě oxidem uhelnatým, nebo dokonce k výbuchům. Češi by proto neměli podceňovat význam pravidelné údržby, která jim může ušetřit nejen peníze, ale také ochránit zdraví blízkých,“ doplňuje na závěr Roman Šmíd.