Přínosy nového stavebního zákona
1. Zrychlení a zjednodušení stavebního řízení díky digitalizaci
Portál stavebníka – místo na stavební úřad raději na internet
Digitalizace stavebního řízení a územního plánování celý proces zrychlí. To platí i pro žadatele, kteří budou chtít přijít na úřad osobně. Navíc dojde k propojení různých správních úřadů, které mezi sebou začnou sdílet jeden elektronický správní spis. Pro práci s portálem nebude potřeba žádný speciální software. Stačí mít podporovaný webový prohlížeč a elektronickou identifikaci (např. NIA ID, eObčanku, mobilní klíč eGovernmentu, bankovní identitu a kvalifikovaný elektronický podpis).
2. Už žádný ping-pong mezi úřady
Jedno řízení o povolení a jedno řízení o odvolání s pevně nastavenými lhůtami
Stavebník nebude muset kvůli zajištění stavebního povolení chodit na žádný úřad. Všechny podklady získá prostřednictvím Portálu stavebníka, například informace o územním plánu své obce nebo informace o inženýrských sítích. Stavebník se také prostřednictvím portálu bude moci obrátit na svůj stavební úřad nebo na dotčené orgány. Zároveň bude mít neustále přehled o tom, v jakém stavu se jeho řízení momentálně nachází, bez ohledu na způsob podání žádosti (listinná nebo digitální podoba). Digitalizace a odlehčení administrativy navíc uvolní ruce úředníkům k tomu, aby se více věnovali lidem na individuální úrovni.
3. O nových stavbách se rozhoduje v místech, kde vznikají
Zachování stavebních úřadů ve městech a obcích
Stavební úřady jsou na obecních úřadech z dobrých důvodů. Místní úředníci rozumí nejlépe podmínkám v území a jsou jim známy všechny souvislosti. Výhoda je to samozřejmě také pro občany, kteří budou mít svůj stavební úřad na území, kde chtějí stavět. Působnost obecního stavebního úřadu budou ze zákona vykonávat všechny úřady obcí s rozšířenou působností. Většina obecních stavebních úřadů se zachová, o jejich případném zrušení rozhodne samospráva. Stavební úřady v obcích stanoví vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj. Vyhláška o stanovení obecních stavebních úřadů výrazně přispěje k právní jistotě stavebníků a bude transparentním a jasným obrazem stavebních úřadů v území.
4. Pomoc v boji s energetickou krizí
Více energetických staveb ve volném režimu
Ministerstvo pro místní rozvoj také usnadnilo výstavbu některých FVE. Pořídit si solární panely na střechu domu je teď výrazně jednodušší. Například instalace FVE panelů do výkonu 50 kWp, která splňuje požadavky na statiku a požární bezpečnost, nevyžaduje posouzení stavebním úřadem. Nově se také neposuzuje podmínka vzhledu stavby, protože je to subjektivní kritérium. Navíc taková instalace nevyžaduje ani licenci podle energetického zákona, která je povinná až od 50 kWp. Jedinou výjimkou jsou stavby pod ochranou státní památkové péče.
5. Požadavky na výstavbu
Každé město má svá specifika a svůj charakter
Nový stavební zákon stanovuje základní rozsah požadavků na výstavbu, které budou dále rozvinuty prováděcími předpisy buď na celostátní, nebo městské úrovni. Městské stavební předpisy si budou moci vydat města Praha, Brno a Ostrava. Navíc si každá obec bude moci stanovit vlastní územní požadavky (například parkovací místa) prostřednictvím nástrojů územního plánování, a tak poskytne svým obyvatelům a stavebníkům individuální řešení, založené na specifických potřebách dané obce.
6. Dostatečně dlouhé přechodné období
Žádné zastavení probíhajících řízení
Všechna zahájená stavební řízení se dokončí podle stávajících právních předpisů. Díky přechodným obdobím nastaveným novým stavebním zákonem nedojde ke zdržení ani pozastavení velkých a projektově náročných staveb. Dopravní a energetický stavební úřad totiž bude rozhodovat podle nového stavebního zákona již od 1. 1. 2024.
Projektové dokumentace zpracované podle dosavadních právních předpisů může stavebník předkládat stavebnímu úřadu až do 30. 6. 2027 a stavební úřady je budou posuzovat rovněž podle dosavadních právních předpisů.
7. Silnější postavení obcí v územním plánování
Věcné řešení územního plánu je záležitostí samosprávy
Obec má právo pořídit si vlastní územní plán. Nový zákon jednoznačně stanoví, že věcné řešení územního plánu je v rukou místní samosprávy. Územní studie, která je samosprávou stanovena jako podmínka pro rozhodování, bude muset být předložena k projednání zastupitelstvu obce. Investor bude moci zajistit zpracování územní studie na vlastní náklady. Tím se proces podstatně urychlí a současně obcím ušetří finanční prostředky.
8. Větší pravomoci rady kraje a obce
Silnější slovo samospráv v přípravě celostátních záměrů
Rada kraje a obce bude samostatně rozhodovat o stavebních uzávěrách. Získá tak větší pravomoci v oblasti přípravy územně plánovací dokumentace a jejích změn. Obce a kraje budou mít jako samosprávy silnější hlas v procesech připomínkování územně plánovací dokumentace s celostátní působností.
9. Adaptace na změnu klimatu
Zelenější veřejná infrastruktura
Každá samospráva zná nejlépe své území, a proto získá pravomoci pro zohledňování dopadů klimatických změn v nástrojích územního plánování. Bude povinné stanovit podmínky pro prostupnost území pro člověka i volně žijící zvěř. Cílem tohoto opatření je odbourávat stávající bariéry v krajině a zabránit vzniku nových bariér. Zelená infrastruktura bude přirozenou součástí infrastruktury veřejné. Samosprávy budou jednodušeji zřizovat parky, veřejnou zeleň nebo vodní plochy.
10. Změny územních plánů budou jednodušší
Kvalita u nových staveb na prvním místě
Změny územně plánovací dokumentace se budou pořizovat obdobou dnešních zkrácených postupů. Nebude se projednávat zadání změny územně plánovací dokumentace a schvalující orgán bude moci rozhodnout o sloučení společného jednání a veřejného projednání do jednoho jednání. Nikdo ale nepřijde o své právo se k návrhu vyjádřit. Územní plány mohou vymezit plochu nebo koridor, kde bude podmínkou povolení stavby urbanistická nebo architektonická soutěž. Totéž platí pro záměry uvedené v regulačním plánu. Využívání soutěží má pozitivní vliv na výslednou kvalitu staveb z hlediska estetiky, funkce, začlenění do prostředí i jejich hospodárnosti.
Aktuální znění nového stavebního zákona k 1.7.2024 - Zákon stavební zákon č. 283/2021 Sb.
Sdílejte článek na sociálních sítích nebo emailem
Fotogalerie na bydlet.cz, nejlépe hodnocené fotografie
Články Reality
- V roce 1989 činil měsíční nájem průměrného bytu v Praze 358 korun. Dnes vyjde dráž jediný metr čtvereční, neboť průměrný nájem nyní v metropoli vychází na 367 korun právě za metr čtvereční
- Jaký byl vývoj trhu hypoték, realit a pojištění v roce 2024? Objem nových hypoték překoná výsledky za poslední dva roky
- Rok stabilizace a růstu: Co přinese českému realitnímu trhu rok 2025?
- Fiala: Pracujeme na úpravě Green Dealu. Navrhujeme odložit zavedení systému emisních povolenek pro budovy a auta
- Premiér Fiala: Odmítáme návrh Evropské komise na další zpřísnění klimatických cílů pro rok 2040 na úroveň 90 %
- PSN vstupuje do segmentu rekreačního bydlení. Ve Špindlerově Mlýně chystá prémiové apartmány