Síla zlata

V uplynulém roce jsem byl ve velké či větší míře optimistický, ohledně budoucího vývoje ceny zlata. Po několika letech konsolidace jsem na základě informací z trhu, politiky a ekonomiky očekával jeho opětovný růst.

Přesto jsem se nesetkával s porozuměním, po předchozích letech stagnace, oproti dosaženým maximům to byl pochopitelně pokles, nadšení vyprchalo a změnilo se v nezájem. Historie ukazuje, že nezájem kapitálu je ideálním obdobím pro nákup a přesto lidé dělají opětovně tu chybu, že nakupují v nadšení (greed) a prodávají v pochybnostech (fear), nebo o nakupování neuvažují, když na trhu převládá nezájem.

Co se konkrétně dělo? V uplynulém roce tlačila cenu zlata nahoru poptávka z Asie. Statisticky byla vidět například na oficiálních nákupech čínské centrální banky.

Nakupovali ale i drobní investoři, což bylo znát ze sociálních sítí a také se mimo jiné projevovalo na prémii Šanghajské burzy zlata (cena na této burze oproti Londýnu či New Yorku)

a požadavkům na fyzické dodání gold futures.

Přibližně v posledním čtvrtletí je pak znát nárůst zájmu o zlato na západní polokouli. S tím, jak cena zlata překonává rekordy, zvyšuje se mediální pokrytí a je vidět obnovený zájem o těžaře.

V jakém stavu jsme nyní? Poptávka centrálních bank nepolevuje. Po rychlém nárůstu ceny se (pokud si vzpomínám dobře) v dubnu či květnu na měsíc zastavili čínské oficiální nákupy, byly však nahrazeny podstatným nákupem indické centrální banky. Když Čína zjistila, že přerušením nákupů růst ceny neochladí, začala také opět nakupovat. Na západě sofistikovanější investoři (hedge funds) do zlata již investovali a akumulovali těžaře. Instituce (penzijní a bankovní fondy) a family offices (alokace zlata v portfoliu je pouze v desetinách procenta) se však dosud zlata štítí. Na burzovních tocích do zlata zatím není vidět výrazný nárůst zájmu drobných investorů.

Současný duch vládních politik (potažmo centrálních bank) po celém světě je nakloněn podpoře ekonomiky skrze rozpočtové deficity, tedy růstu státní složky a dalšímu zadlužování; a skrze centrální banky pak monetizaci dluhu. Již nyní vysoké ceny ostatních aktiv (akcií, nemovitostí, PE, alternativ), spolu s nepříliš příznivými ekonomickými vyhlídkami a obavou o další znehodnocení (debasement) národních měn vede k připomenutí statisticky dlouhodobě optimálnímu řešení, že zlato by mělo být v investičním portfoliu zastoupeno mnohem výrazněji (desítky procent) než je jeho podíl nyní (jeden až dvě procenta globálně). A pokud se tento trend rozběhne, bude trvat mnoho let a tlačit cenu zlata k dalším rekordům.

Nemusíte předvídat (a je to prakticky neproveditelné) krátkodobé fluktuace ceny zlata. Snaha načasovat nákup zlata do propadu je snahou o nemožné a čekáním na propad vám může cena utéci ještě více nahoru. Racionální řešení je zvolit si cílovou alokaci zlata (doporučuje se 20% v případě široce diverzifikovaného investičního portfolia až 50% v případě, že se jedná o alternativu ke spořícímu účtu) a rozložit tuto investici pravidelnými nákupy do delšího časového období. 

 

Richard Vrdlovec je ředitel GOLDA.IO (Spoření do zlata) a investiční ředitel Zajišťovacího fondu

Zdroje: twitter.com/capconcz; fb.com/capconcz
Sledujte: instagram.com/golda.io, goldaio.substack.com, linkedin.com/in/vrdlovec/

Zajišťovací fond

Investiční fond pro kvalifikované investory. Porážíme indexy a velké české fondy o více než 10 % p.a. od založení.

Více informaci na: www.zajistovacifond.cz



Sdílejte článek na sociálních sítích nebo emailem

Social icons
Hodnocení článku

Fotogalerie na bydlet.cz, nejlépe hodnocené fotografie



Články Reality