Prodáváte nemovitost? Připravte si energetický štítek

S povinností vyhotovit energetický štítek, oficiálně známý jako Průkaz energetické náročnosti budovy (PENB), se řada běžných lidí setkává až v okamžiku, kdy se rozhodne prodat, koupit či pronajmout byt, dům nebo jinou nemovitost. Co štítek udává a proč je pro budoucího kupce nebo nájemce tak důležitý? Kdo má zákonnou povinnost k jeho vyhotovení a v jakých případech není třeba? Všechny odpovědi přinášíme v tomto článku.

Není energetický štítek spíše byrokratickou záležitostí než potřebnou věcí?

Naopak. Díky energetickému štítku si může každý udělat alespoň přibližnou představu o tom, jaké budou měsíční poplatky za energie daného domu, bytu či kanceláře. Výpočet totiž zahrnuje nejen energii na vytápění, osvětlení, chlazení ale i ohřev a přípravu teplé vody či úpravu vzduchu větráním a doplňkové zdroje energie, jako je tepelné čerpadlo nebo fotovoltaika.

Kdy je potřeba štítek zpracovat a platí zde nějaká výjimka?

Předložení energetického štítku neboli PENB je zapotřebí vždy, pokud máme v plánu prodat či pronajmout nemovitost, při kolaudaci novostaveb nebo při větších rekonstrukcích, které ovlivňují energetickou náročnost budovy.

„Energetický štítek je potřeba doložit kupujícímu ještě před podpisem kupní nebo nájemní smlouvy. Při nedodržení této povinnosti hrozí pokuta, která se u fyzických osob může vyšplhat až na sto tisíc korun. U SVJ nebo majitelů bytových domů pak až na dvě stě tisíc korun. Existují však i výjimky, kdy není třeba energetický štítek dokládat,“ vysvětluje Kristýna Viktora, vedoucí realitního oddělení společnosti Broker Consulting.

Povinnost doložit štítek naopak odpadá v případě historických budov a náboženských objektů, průmyslových a zemědělských budov, dočasných staveb či malých budov s celkovou energeticky vztažnou plochou menší než 50 m2.

„Energetický štítek lze v ojedinělých případech nahradit také vyúčtováním dodávek energií za poslední tři roky. Nicméně tuto výjimku lze uplatnit pouze tehdy, pokud vám majitel budovy po písemném požádání energetický štítek odmítl vydat,“ doplňuje Kristýna Viktora.

Co lze z energetického štítku budovy vyčíst?

Z průkazu lze mimo uvedené náklady vyčíst také údaje o vlastnostech nebo nedostatcích budovy. Naprosto zásadní je však takzvaná energetická klasifikační třída. Energetický štítek rozděluje v současné době podle energetické náročnosti nemovitosti do sedmi základních energetických tříd. Platí zde, že budova s třídou „A“ je nejúspornější a splňuje tak nejpřísnější požadavky na energetickou náročnost, zatímco budova s energetickou třídou „G“ je nejméně úsporná.

„Při uzavření smlouvy s realitním zprostředkovatelem je zapotřebí doložit energetický štítek společně s dalšími údaji o nabízené nemovitosti. Jestliže klient z jakéhokoli důvodu štítek nedoloží, musí zprostředkovatel ze zákona v inzerci uvést nejhorší klasifikační třídu, a to i v případě novostavby. Naopak pokud klient prodává či pronajímá nemovitost s nejlepší klasifikační třídou, může tomuto faktu přizpůsobit také cenu. Zájemci o prodej či pronájem nemovitosti však v případě chybějícího štítku nemusí klesat na mysli. Realitní zprostředkovatelé průkaz, v případě zájmu, pomohou rádi obstarat. Na jeho vyhotovení je pak potřeba čekat asi deset dnů,“ dodává Kristýna Viktora.

Jak získat energetický štítek a kolik mě bude stát?

Při zpracování průkazu energetické náročnosti budovy je třeba, aby energetický specialista zohlednil typ, velikost nebo třeba stáří budovy. Potřebuje také komplexní informace o hodnocené budově, proto je zapotřebí doložit projektovou dokumentaci a další nezbytné dokumenty.

Do hodnocení zkrátka vstupuje mnoho proměnlivých faktorů, které mohou ovlivnit výslednou cenu za jeho zpracování. Orientačně lze říci, že se cena za vypracování štítku pohybuje například u menších rodinných domů okolo třech tisíc.