60 % nových odběratelů přechází na LPG z uhlí. Kdy dává smysl propanové vytápění?

Pro mnohé domácnosti ve starších domech je po odstávce ekologicky nevyhovujícího kotle optimální volbou přechod z tuhých paliv na plyn. Plynové vytápění svou výhřevností dobře vytopí starší energeticky náročnější stavby, je přitom cenově dostupné, a to i bez přípojky zemního plynu. V posledních letech totiž roste popularita vytápění kapalným propanem (LPG), který navzdory energetické krizi nepodléhal cenovým turbulencím jako zemní plyn.

V následující topné sezóně už Češi nebudou moci topit v kotlích na tuhá paliva 1. a 2. emisní třídy. Zákaz jejich používání je v zákoně již od roku 2012 a po dvouletém odkladu začne platit od 1. září 2024. Podle odborníků je pro řadu domácností nenahraditelným energetickým zdrojem stále plyn. „Při volbě nového topného systému, nebo modernizaci stávajícího je nejdůležitější racionální úvaha. Provoz nového spotřebiče by se měl plánovat na nějakých 10 až 15 let. Po této době již výrazně rostou servisní náklady a spotřebič sám bývá technologicky zastaralý,“ vysvětluje Michal Řezanina, ze společnosti Thermona, podle kterého při porovnání pořizovacích a následných provozních nákladů ve většině případů stále vychází výhodnější vytápění plynem.

Plynová přípojka není problém

Plynové vytápění lze přitom využívat i tam, kde není dostupná přípojka zemního plynu, a to díky zásobníku s kapalným propanem. Z výsledků Sčítání lidu, domů a bytů 2021 vyplývá, že vytápění plynem ze zásobníku využívá v Česku asi 23 tisíc domácností. Přestože je Česko poměrně hustě plynofikované, LPG zásobníky mají význam nejen pro odlehlejší horské nebo příhraniční lokality. „Například ve Středočeském nebo Jihočeském kraji jsou okresy, kde nemá možnost se připojit k distribuční soustavě zemního plynu okolo tří čtvrtin obcí. Plynofikované často nebývají ani satelity velkých měst,“ říká Jiří Karlík, odborník na LPG a generální ředitel společnosti Primagas.

Podle něj navíc mnoho domácností, které odstavují starý uhelný kotel, historicky nemá plynovou přípojku a její zřízení může být často komplikované i drahé. Ve výsledku tak mnohdy dává větší smysl poměrně jednoduchá instalace propanového zásobníku. Ten sice sám o sobě není levnou záležitostí, odběratel kapalného propanu se ale nemusí obávat vysokých pořizovacích nákladů, protože dodavatelé zákazníkům LPG zásobníky zpravidla pronajímají za symbolickou cenu.

Mezi novými odběrateli topného LPG dlouhodobě dominují majitelé starších energeticky náročnějších domů doposud vytápěných tuhými palivy. Letos je přitom výrazně znát konec starých kotlů. Zatímco v loňském roce evidovala společnost Primagas mezi novými odběrateli necelých 40 % těch, kteří na propan přešli z uhlí, v tomto roce je tento podíl 60%. Zbytek tvoří přibližně stejným dílem domácnosti, které přešly na propan z elektřiny, dřeva nebo vytápí propanem novostavbu.

Plyn mohou zadotovat obce i dodavatel

Přestože dotační podpora plynových kotlů skončila, podle Ministerstva životního prostředí, které se ještě nedávno zabývalo možností navrácení podpory plynových kotlů pro nízkopříjmové domácnosti, lze stále nějakou podporu získat. „Pokud by domácnosti chtěly realizovat pořízení plynového kotle z vlastních zdrojů, ale nemají finanční prostředky, mohou využít např. pomoc ze strany obcí, které v řadě případů finančně s některými investicemi občanům bez prostředků pomáhají,“ sdělila Veronika Krejčí, tisková mluvčí MŽP.

Současně však stojí za to se zajímat, zda nějakou formu dotace poskytuje třeba přímo dodavatel energie. Například společnost Primagas umožňuje v souvislosti s povinnou odstávkou starých kotlů čerpat příspěvek domácnostem, které přejdou na propanové vytápění z tuhých paliv či elektřiny. „Domácnost může využít příspěvek na kotel ve výši až 20 tisíc korun i na projektovou dokumentaci, což je dalších až 15 tisíc korun, pokud bude odebírat propan po určenou dobu. V praxi to znamená, že nový zákazník může zredukovat počáteční investici do propanového vytápění o více než 30 tisíc korun, tedy často až na polovinu,“ popisuje Jiří Karlík.