Škody po povodních odstraňte až po nafocení. Připravte se také na zdlouhavé vysoušení

Jak začít opravovat nemovitost po povodni? Na co si dát pozor a kdy do domu raději nevstupovat? Direct pojišťovna připravila spoustu rad a tipů pro všechny, které teď čeká odstraňování následků po velké vodě.

Odklízení zničeného nábytku, odstraňování bahna, vymetání, vysoušení, kontrola elektroinstalace, otlučení omítek, vytrhání podlah a mnoho dalšího. Lidi zasažené povodní čeká v jejich domovech spousta práce. Ještě, než se do ní pustí, měli by určitě vše podrobně zdokumentovat. A pokud mají pojištění, nahlásit škodu pojišťovně. „Klienti by měli začít škody odstraňovat až potom, co je nafotí a vše nahlásí. Pokud to povaha a rozsah způsobené škody vyžaduje, mohou začít s nejnutnějšími opravami. Nejdůležitější je mít vše podrobně zdokumentované,“ upozorňuje mluvčí Direct pojišťovny Nela Maťašeje.

Pozor na narušenou statiku

Ne vždy je ale bezpečné do nemovitosti kvůli možnosti narušené statiky vstupovat. „Největší nebezpečí je vnější podemletí základů u paty domu, které je viditelné po opadnutí hladiny. Tento stav je nutné řešit bezprostředně. V případě, že jsou na nemovitosti viditelné praskliny či trhliny, které se na domě nevyskytovaly před povodní, je důležité selským rozumem zhodnotit jejich závažnost. Jednoduché pravidlo zní: pokud do trhliny strčíte dlaň, nevstupujte do domu,“ radí Otakar Hobza, který se zabývá stavebním dozorem. V případě, že jsou trhliny větší, doporučuje konzultaci s jakýmkoli odborníkem ve stavebnictví a pak případně zajistit statika. Jejich dostupnost je však omezená a v této situaci nebude lehké je narychlo sehnat.

Samostatnou kapitolou jsou pak dřevostavby, zejména ty s takzvanou sloupkovou konstrukcí, kde je už nutný hrubší zásah do obvodových nosných konstrukcí.

Pojistky nenahazujte na sílu

Jako první budou lidé řešit také to, jestli funguje elektřina, aby do ní mohli zapojit čerpadla a další spotřebiče. „Pokud voda zaplavila vnitřní elektroinstalaci, tak je pravděpodobné, že nebude možné nahodit hlavní jistič. Nedoporučuji nahazovat elektroinstalaci tzv. silou, nebo dokonce ve stále zatopeném objektu. Vlhkost v elektroinstalaci vždy vyvolá vyhození jističe. U starých objektů pak spálení pojistek a vyhození hlavního jističe v hlavním rozvaděči. Zatopenou elektroinstalaci vždy musí revidovat odborník. Do té doby využívejte jiné bezpečné zdroje, popřípadě elektrocentrály. A pokud byl zatopený elektroměr, kontaktujte dodavatele elektrické energie,“ podotýká Hobza.

Vždy také ověřte, jestli nedochází k úniku plynu. Pokud cítíte zápach plynu nebo slyšíte syčení, okamžitě se vzdalte a zavolejte pohotovostní službu. A pokud se voda dostala do rozvodů některých spotřebičů, je nutné je odborně vyčistit a zprovoznit.

Jednodušší situace je pak u rozvodů vody. Pokud nikde nevidíte poškození a voda nikde neuniká, žádná další kontrola pravděpodobně nebude potřeba. Složitější to ale budou mít lidé, kteří využívají studny. „Studnu je možné odčerpat, jen se ujistěte, že máte kalové čerpadlo. Po odčerpání je pak každopádně potřeba, aby vše prohlédli odborníci a hygienik potvrdil, že voda není závadná,“ upozorňuje Hobza.

Otlučte omítku a odstraňte podlahy

Po kontrole rozvodů se pak lidé pustí do úklidu. Problémem budou mimo jiné jemné usazeniny písku, jílů a dalších naplavenin, které budou na mnoha i neočekávaných místech. Zanesené mohou být dilatační spáry, odvodňovací kanálky ve sklepě a podobně. Důležité je, nebát se po záplavě použít dostatek čisté vody i v interiéru, stačí obyčejná zahradní hadice a silný proud.

Potom přijde čas na podlahy a zdi. „Doporučuji otlučení všech zaplavených omítek v interiéru až na cihlu do výše minimálně 10 cm nad zaplavenou čáru. Zvláště u starších domů. Samozřejmě po kompletním odstranění podlahových krytin, a to včetně dřevěných podlah nebo lepených vinylových dílců. U dlažeb je na zvážení, jestli voda protekla až do skladby pod ní a jaké to může mít následky. Například voda na základové desce pod podlahovým polystyrenem se nemá kam odpařit, a tudíž bude dlouhodobě vzlínat zdivem do interiéru,“ varuje Otakar Hobza. Pokud stavební úpravy neuděláte, riskujete, že se budete potýkat s choroboplodnými zárodky, spory hub, plísní a podobně.

S vysoušením pomůže pojištění

S vysoušením by tedy lidé měli začít až po odstranění omítek, podlahových krytin a všech poškozených částí nemovitosti. Často se jedná o velmi náročný a nákladný proces. Dobrou zprávou je, že i v tomto může pomoci pojištění. „Pojištění proti povodni a záplavě se kromě samotných škod, které způsobí voda, vztahuje právě i na potřebné vysoušení,“ podotýká mluvčí Direct pojišťovny Maťašeje.

Na vysoušení si dejte záležet, protože podcenění tohoto kroku může v budoucnu způsobit vady v konstrukcích. Poradit vám mohou například projektanti, stavbyvedoucí nebo stavební dozor. Vysoušet můžete buď přirozeně, nebo pomocí různých typů vysoušečů. „Elektrické vysoušeče ale nelze kombinovat s přirozeným vysoušením, tedy větráním. Nasávaly by vlhkost i z exteriéru a jejich účinnost by tak byla nulová. Jejich použití je výhodné až po dokončení větrání. Doporučuji využívání vlhkoměrů, neboť je vždy nutné vysušovat bezpečně a v souladu s vlhkostí vzduchu v exteriéru,“ radí stavební dozor. Zároveň varuje před příliš rychlým vysoušením, které může způsobit strukturální poškození vysoušených ploch.

Dezinfekční prostředky nejsou stoprocentní

Dejte si také pozor na extrémní využívání chemických prostředků a přípravků, které slouží k dezinfekci. Některé mohou při nedbalém využívání poškodit nejen samotné předměty, ale i zdraví. „Dezinfekční prostředky nezajistí 100% likvidaci plísní. A navíc poškozují strukturu a soudržnost vápenných a sádrových omítek. Před nanášením nových omítek na vysušené zdivo doporučuji aplikaci protiplísňových přípravků. Správné vysoušení, dezinfekce a oprava stěn jsou klíčové kroky jak minimalizovat škody po záplavách a zabránit vzniku plísní,“ dodává Hobza.

Jak připravit nemovitost na další velkou vodu?

S opravami bude také mnoho lidí jistě řešit, jestli existují možnosti, jak být do příště na povodně lépe připravený. V tomto je však situace složitější. „Každá nemovitost je unikátní svou konstrukcí, umístěním, výškou a dalšími parametry. Prevence je tedy velmi individuální. Například pokud mi do domu zateklo vstupními dveřmi, můžu je nahradit těsnějšími. Univerzální rada ale neexistuje,“ dodává Hobza.

Další možností je mít správně sjednané pojištění majetku. „Obracejí se na nás i klienti, kteří sice mají nemovitost pojištěnou, ale bohužel se nepojistili pro případ povodně a záplav. Toto riziko není automatickou součástí pojištění a je potřeba si ho vždy připojistit,“ podotýká mluvčí Direct pojišťovny.