Jak zachránit zahradu po povodních a připravit ji na zimu?

Pokud nadešel čas, kdy z vašeho pozemku opadla voda po povodních, s nápravou zahrady neotálejte. Podzim se blíží a práce je jako na kostele. Příprava půdy a zeleně na nadcházející zimu je letos důležitější než kdy jindy. Ptali jsme se odborníků, jak revitalizovat zahradu, aby přečkala následující zimu bez dalších ztrát.

Restart zahrady

Po ničivých povodních se zahradníci a majitelé pozemků začínají soustředit na obnovu zahrad. Zachraňují, co se dá. Ale čím začít jako první? „Je třeba rozrušit zasychající bahno, aby nevznikl neprostupný škraloup. Vyšší vrstvy než 5 cm v blízkosti stromů raději šetrně odstraňte (kořeny stromů se mohou dusit), zhutněnou půdu zpracujte do hloubky a oživte ji třeba zeleným hnojením,“ radí krajinářská architektka Jitka Vágnerová. Zároveň doporučuje zvýšenou péči o dřeviny. Mladé stromky, které byly vyvrácené, je potřeba co nejdříve narovnat, stabilizovat a případně prořezat, aby se odlehčily. Stroje na štěpkování vám pomohou s likvidací větví. U starších stromů, které byly dlouho pod vodou a nyní se naklánějí, je nejlepší obrátit se na certifikovaného arboristu a přibližovat se k nim až poté, co půda dostatečně vyschne.

Za této situace pomůže i zahradní technika. „Ať již při prvotním prokypření a rozrušení škraloupu rotavátory, v případě většího zhutnění klidně i orbou či menším bagříkem. Při údržbě je pak dobré nezapomínat na prořezání (vertikutaci) a provzdušňování (aerifikaci) zatravněných ploch, ať již pomocí moderní techniky, nebo tradičních bran, klidně tažených koňmi,“ popisuje Vágnerová.

Trhání plevele se nevyhnete

„Začnu prostě tím, že sklidím, co se dá,“ popsala Eva, zahrádkářka z Vysočiny, jejíž zahradě se povodně vyhnuly. „Trhání plevele a rytí záhonů je rutina, navíc poslouží i můj kompost, který do půdy zapravím. Letní květiny, které by zimu nepřečkaly, dám do kompostu a ty exotické zamíří do sklepa. Jakmile začnu topit v krbu, dřevěným popelem sypu trávník, jelikož dobře likviduje mech. Před prvními mrazíky pak vyleji dešťovou vodu z nádrží, aby nezmrzla. Vodu použiji k zalití ovocných stromů a velkých tújí,“ sdělila zahrádkářka.

I Vágnerová doporučuje při běžné péči pracovat s organickým materiálem, jako je využívání kompostu nebo listovek. Také vyzdvihuje správné kosení trávníků, používání směsí s jetelovinami, které koření hlouběji a lépe hospodaří s půdou, nebo mít na zahradě i méně často kosené plochy.

Nekonečné lupeny a listí

S příchodem podzimu je zahrada sice nádherně zbarvená, ale doslova zavalená listím. Každý zahradník ví, jak otravné a unavující je hrabání lupenů. Ruční hrábě jsou sice klasika, ale kdo si chce ušetřit čas a záda, může sáhnout po změně. Přibývá měst, firem i jednotlivců využívajících při údržbě zeleně české svahové sekačky SPIDER, které kromě trávy a keřů pojmou i napadané haldy listí. Lubomír Dvořák, výrobce těchto sekaček, popisuje své zkušenosti s trávníky: „Pokud není trávník pravidelně a důkladně zavlažován a sečen, jeho vegetace oslabuje, což vede ke snížení jeho konkurenční schopnosti vůči invazivním rostlinám. V důsledku nedostatečné péče se trávníku mohou otevřít dveře pro invazi hluboko kořenících plevelů, včetně druhů jako pcháč obecný, kopřivy a různých typů bodláků.“

Zároveň myslete na to, že čím kratší tráva je, tím méně vláhy dokáže zadržet. „Správná výška sečení je rovněž klíčová. Příliš nízké sečení může trávu oslabit, a tak vytvořit prostředí vhodné pro růst plevelů,“ podotýká Dvořák. S plošným sekáním by se proto mělo zpravidla začít až tehdy, kdy sucho nahradí deště a chladnější počasí. V těchto a následujících týdnech je tak ideální čas.

Rada na závěr?

Nezapomínejte ani na občasnou údržbu zahradních pomůcek, zvláště po vydatnějších aktivitách. Malé náčiní jako jsou půdní vrtáky, nože, pilky nebo nůžky na větve příliš péče nepotřebují. To platí i pro větší nářadí jako jsou vertikutárory, křovinořezy pily nebo právě sekačky. Ani zde není údržba dvakrát náročná.