Přechod na pasivní standard se vyplatí i u starších domů. Ušetří náklady a prodlouží životnost stavby

Standard pasivního domu není jen výsadou novostaveb. Moderní technologie umožňují rekonstruovat a modernizovat také starší stavby takovým způsobem, aby splňovaly podmínky přechodu na úroveň, která šetří energie i životní prostředí. Opatření jako kvalitní zateplení či moderní otopné systémy vedou ke snížení nákladů a prodloužení životnosti budovy.

Rekonstrukce na pasivní standard se může na první pohled zdát nákladná. Obvykle však vyžaduje 30 až 50 procent nákladů, které by stála výstavba nového domu. Zásadní výhodou starší budovy proti novostavbě je možnost postupné realizace – většina prací může probíhat, aniž by bylo nutné zcela zastavit chod budovy. Z dlouhodobého hlediska se navíc jedná o výhodnou investici.

Podle studií se až 40 procent veškeré energie v České republice spotřebuje právě na provoz domácností a budov. Staré stavby přitom často vykazují spotřebu tepla na vytápění v rozmezí 150 až 250 kWh/m² ročně. Pasivní standard dokáže tuto hodnotu snížit pod 25 kWh/m², což znamená úsporu až 90 procent. Klíčovou roli hrají moderní technologie, které umožňují dosáhnout výborných tepelně-izolačních vlastností. [1]

„Naše zkušenosti ukazují, že správně provedená opatření, jako je kvalitní zateplení a instalace moderních otopných systémů, přinášejí výrazné snížení provozních nákladů,“ říká Luboš Rydlo, produktový specialista společnosti KORADO. „Například desková otopná tělesa z našeho portfolia jsou přímo optimalizována pro práci s nízkoteplotními systémy, jakými jsou třeba tepelná čerpadla. Ta představují ideální řešení i pro pasivní domy. Takto nastavené vytápění umožňuje efektivní využití energie a zároveň zajišťuje příjemné tepelné prostředí v interiéru,“ dodává Rydlo.

Roli hraje kvalitní izolace i vhodná okna

Jednou z největších výzev při rekonstrukci na pasivní standard je eliminace tepelných mostů. Ty bývají slabými místy budovy, jimiž teplo uniká ven, což způsobuje nejen zvýšenou spotřebu energie, ale i kondenzaci vodních par. Ta může vést až k poškození konstrukcí, kvalitní izolace je proto nezbytná. Správnou tloušťku izolantu by měl vždy navrhnout odborník, který vezme v potaz konstrukci domu, možný vznik tepelných mostů a další kritéria ovlivňující tepelněizolační vlastnosti stavby.

Stejně důležitou součástí je modernizace oken. Při rekonstrukci se dnes běžně používají okna s izolačními trojskly, která zajišťují minimální tepelné ztráty. „Správná volba otopných těles a jejich kombinace s moderními stavebními prvky, jako jsou okna s vysokou tepelnou izolací, je pro optimalizaci tepelného komfortu nezbytná,“ podotýká Luboš Rydlo. „Důležitým krokem je také instalace řízeného větrání se zpětnou rekuperací tepla, která zajišťuje stálý přísun čerstvého vzduchu do interiéru při minimalizaci tepelných ztrát, což vede k úsporám energie a lepšímu komfortu bydlení,“ dodává.

Přechod na pasivní standard znamená úspory i delší životnost

Rekonstrukce budov na pasivní standard není pouze otázkou energetických úspor. Jde o komplexní přístup, který prodlužuje životnost staveb, zvyšuje jejich hodnotu a zlepšuje kvalitu života obyvatel. Významné úspory, jež z tohoto přístupu plynou, přitom nejsou jen finanční – týkají se i snížení ekologické zátěže. Využití pokročilých stavebních technologií a moderních vytápěcích systémů přináší jednoznačné výsledky. Zásadní je však komplexní přístup, který zajistí, že budovy budou vyhovovat nejen současným, ale i budoucím nárokům.

[1] https://www.pasivnidomy.cz/webove-infolisty-10-rekonstrukce/f2530