Vláda rozhodla o postupu v digitalizaci stavebního řízení

Ministerstvo pro místní rozvoj vypíše novou veřejnou soutěž na zhotovitele systému digitálního stavebního řízení. Do jeho zprovoznění bude novelou zákona nastaveno přechodné období, ve kterém budou moci úředníci na stavebních úřadech využívat ke zpracovávání žádostí i předchozí používaný software. Na tomto postupu v digitalizaci stavebního řízení se shodla vláda Petra Fialy na schůzi ve středu 16. října 2024. Schválila také další formy pomoci postiženým nedávnými povodněmi, návrh smlouvy mezi Českou republikou a Svatým stolcem nebo návrh na úpravu platů soudců a dalších představitelů státní moci v návaznosti na květnový verdikt Ústavního soudu.

Vláda projednala zprávu o stavu digitalizace stavebního řízení a návrh ministra dopravy a ministra pro místní rozvoj, jak problémy spojené se zaváděním nového IT systému řešit. Kabinet se shodl na tom, že nejlepším řešením bude současný systém digitálního stavebního řízení už dále nerozvíjet a vypsat novou veřejnou soutěž na dodavatele celého systému. Ten stávající totiž nedává právní ani technické záruky, že budou naplněna očekávání žadatelů i požadavky vyplývající z nového stavebního zákona.

Do spuštění nového systému bude platit přechodné období, tzv. částečný legislativní a technologický bypass, který nutný odklad ošetří legislativně a úředníkům umožní vedle funkčních komponent současného digitálního systému využívat i informační systémy používané před 30. červnem letošního roku. Plná funkčnost systémů digitálního stavebního řízení se dá očekávat k 1. lednu 2028, a to včetně potřebného testovacího období. Podrobnosti v tiskové zprávě Ministerstva dopravy. Podrobnosti naleznete v tiskové zprávě Ministerstva dopravy.

Vláda schválila další formy pomoci lidem i samosprávám s odstraňováním následků zářijových povodní. Rozhodla o uvolnění tří miliard korun z vládní rozpočtové rezervy do rozpočtu Ministerstva životního prostředí, které dostane Státní fond životního prostředí ČR na financování dvou nových dotačních programů – jednu miliardu na program Pomoc domácnostem po povodni 2024, která bude prostřednictvím obecních samospráv vyplácena postiženým obyvatelům, a dvě miliardy na program Obnova infrastruktury pro životní prostředí po povodni 2024, jenž směřuje na obnovu poškozené vodohospodářské infrastruktury. Více v tiskové zprávě Ministerstva životního prostředí.

Ministerstvo práce a sociálních věcí dostane 2,5 miliardy korun na výdaje spojené s vyplácením dávky pomoci v hmotné nouzi. Důvodem je vysoký počet žádostí o pomoc v hmotné nouzi po zářijových povodních, na které už Úřad práce ČR vyplatil více než 400 milionů korun. Každá postižená domácnost může požádat až o 72 000 korun na úhradu základních životních potřeb, dezinfekce či ochranných pomůcek pro odstraňování povodňových škod. Do konce září už bylo vyčerpáno 89 procent z původně alokovaných 10,47 miliardy.

Vláda také schválila návrh zákona, jenž má pomoci osobám, které kvůli povodním museli zůstat doma s dětmi nebo s osobami, které vyžadují péči. Zákon o mimořádné podpoře osob zasažených povodněmi v roce 2024 počítá například s prodloužením výplaty dávky ošetřovného z původních devíti kalendářních dnů na celou dobu uzavření školského zařízení kvůli povodním, s výplatou ošetřovného pro osoby pečující o nemohoucí v případě uzavření pečovatelských zařízení nebo pečující o nezaopatřené děti se speciálními vzdělávacími potřebami či závislé na pomoci jiné osoby aspoň ve stupni I. Stejná pravidla budou na základě tohoto zvláštního zákona, který by měl platit do 31. března 2025, nastavena i pro příslušníky bezpečnostních sborů, kterým se místo ošetřovného poskytuje placené služební volno. Vláda chce požádat Sněmovnu, aby tento návrh projednala co nejrychleji ve stavu legislativní nouze.

Kabinet projednal také návrh novely zákona o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu a zákona o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců. Novela reaguje na květnový verdikt Ústavního soudu, který s účinností od 1. ledna 2025 zrušil zákonný koeficient nutný pro výpočet platů soudců a jejich prostřednictvím i představitelů státní moci a státních zástupců. Vláda proto v novele zákona stanovuje výši platových základen soudců a ostatních představitelů státní moci na příští rok a mechanismus dalšího výpočtu těchto základen od roku 2026. Novela také obsahuje ustanovení o náhradách pro prezidenta republiky včetně případné náhrady pro jeho manžela či manželku nebo partnera či partnerku. Více o návrhu v tiskové zprávě Ministerstva práce a sociálních věcí.

Vláda projednala a schválila rovněž návrh Smlouvy mezi Českou republikou a Svatým stolcem o některých právních otázkách. Smlouva je potvrzením vzájemných vztahů mezi Českem a Svatým stolcem a má ještě více ochránit svobodu vyznání občanů i zájmy všech církví a náboženství praktikovaných na území ČR. Podpis smlouvy se uskuteční 24. října a poté musí být ratifikována Parlamentem. Pokud se ratifikační proces dokončí, podaří se vládě po 22 letech průtahů celý proces dokončit a zároveň tak splnit i další bod ze svého programového prohlášení.

Vláda poslala do Parlamentu také návrh novely zákona o Vojenské policii. Novela má posílit pravomoci Vojenské policie mimo jiné tím, že do zákona doplňuje oprávnění obdobná těm, kterými disponuje Policie ČR, například využívat bezpilotní systémy, zadržet v oprávněných případech řidičský průkaz nebo mít možnost v zájmu ochrany života či majetku vstupovat do obydlí. Novela zároveň umožní bez dalšího schvalování povolávat vojenské policisty v případě potřeby k plnění úkolů Policie ČR nebo zaměstnávat u Vojenské policie i občanské zaměstnance. Více v tiskové zprávě Ministerstva obrany.