Masivnější využití bateriových úložišť energie může ušetřit v Evropě miliardy euro za nákup zemního plynu i zefektivnit využití obnovitelných zdrojů energie

Analýza energetického think tanku Ember zjistila, že akcelerace využití bateriových systémů v EU by mohla do roku 2030 nahradit fosilní paliva v hodnotě 9 miliard EUR ročně. V roce 2024 by větrná a solární energie mohla pokrýt 30 % poptávky po elektřině v EU, což překonává podíl fosilních paliv.

„Česká republika zaostává v implementaci legislativy pro akumulaci energie, což může vést k postihům ze strany EU a zvýšení cen elektřiny pro spotřebitele. Odborníci se shodují, že je nutné spojit rozvoj solární energie s bateriovými systémy pro efektivnější řízení sítě,“ říká Lukáš Kaňok, ředitel sekce Energo ze společnosti Kalkulátor.cz .

Rostoucí podíl obnovitelných zdrojů v Evropě pomáhá k cenově efektivní náhradě fosilních paliv. Jen letos se předpokládá, že bude k síti připojeno okolo 16 GW větrných elektráren a přes 60 GW solárních. Zelená energetika postupně ožívá i v Česku, například výkon fotovoltaik má letos dosáhnout na 4,5 GW.

Analýza předkládá příklad období od srpna 2023 do července 2024, kdy dosáhlo devět zemí EU podílu solární energie na hodinové špičkové poptávce po elektřině vyššího než 80 %. V zemích jako je Nizozemsko a Řecko solární energie v určitých okamžicích dokonce převyšovala poptávku. V Německu by dodatečné 2 GW bateriové kapacity, pokud by byly nasazeny v červnu 2024, mohly ušetřit až 2,5 milionu eur na nákladech na fosilní plyn a nahradit 36 GWh fosilní energie. Větrná a solární energie v EU pokryje do roku 2030 v průměru 49 % celkové poptávky po elektřině, což je téměř dvojnásobek oproti roku 2023 (27 %). Ve špičkových hodinách by výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů mohla převýšit poptávku až o 183 TWh, což odpovídá roční spotřebě Polska.

Podle studie větrná a solární energie již v první polovině roku 2024 pokrývala 30 % celkové poptávky po elektřině v EU a předstihla tak podíl fosilních paliv (27 %). Tato dynamika se bude nadále zrychlovat a podíl obnovitelných zdrojů poroste, což představuje významnou příležitost pro bateriová úložiště.

„Bateriové úložiště má potenciál hrát klíčovou roli při stabilizaci energetických sítí a umožnit lepší využití obnovitelné energie, zejména v době, kdy solární nebo větrná energie převyšuje poptávku,“ říká Pavel Bursa, spolumajitel společnosti Resacs, českého výrobce bateriových úložišť.

,,Baterie a solární energie si vzájemně zlepšují obchodní podmínky, ale dosud jsme nebyli svědky stejně ambiciózních strategií pro bateriová úložiště a další řešení čisté flexibility, jaké existují pro obnovitelné zdroje energie. To je obrovská promarněná příležitost, kterou je třeba řešit hned, aby spotřebitelé a podniky pocítili výhody snížení závislosti na fosilních zdrojích," uvádí Beatrice Petrovich, autorka studie think tanku Ember.

Země by již nyní mohly dosáhnout velkých úspor, kdyby se zavádění baterií zrychlilo. Ačkoli v posledních letech v EU rychle přibývá baterií, kapacita je zatím soustředěna v malém počtu zemí a plánování zaostává jak na úrovni členských států, tak na úrovni EU.

Pro plné využití výhod baterií potřebuje Česká republika legislativní úpravu

Česká republika je jednou z posledních zemí, která ještě neimplementovala směrnici EU o akumulaci energie, a nemůže tak plně využívat jejích výhod. V případě, že se nepodaří chybějící legislativu doplnit pomocí novely energetického zákona (tzv. Lex OZE III), může Česku hrozit postih ze strany EU.

"Aktuálně je Česko premiantem pouze v segmentu malých domácích baterií. Drtivá většina projektů solárních elektráren do 10 kW podpořených programem Nová zelená úsporám vzniká právě v kombinaci s akumulací energie. V případě velkých bateriových systémů spojených s fotovoltaikou zatím zaostáváme za Evropou. Přitom by současná vlna solární renesance v Česku měla jít ruku v ruce s budováním úložišť energie tak, aby baterie přispěly k efektivnějšímu řízení sítě i zelené energie," připomíná Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky.

„Pro rozvoj skladování elektřiny v České republice jsou klíčové síťové poplatky za nabíjení úložišť ze sítě. Všechny akumulační technologie se schopností vracet elektřinu do sítě musí mít stejné síťové poplatky jako přečerpávací vodní elektrárny, jinak nebudou konkurenceschopné. Ve vztahu ke třem největším položkám síťových poplatků to znamená legislativní úpravu vyhlášek ERÚ i přijetí pozměňovacích návrhů v rámci zmíněného Lex OZE III, které zajistí bateriím vhodné podmínky pro jejich rozvoj,“ dodává Lukáš Kaňok, ředitel sekce Energo ze společnosti Kalkulátor.cz .

Bez těchto změn Lex OZE III nepovede k rozvoji akumulace v ČR a stát bude muset zajistit stabilitu sítě jiným způsobem (např. dotováním ztrátových uhelných elektráren), což zdraží cenu elektřiny pro koncové odběratele.