Česko odebírá nebývale vysoké množství plynu z Ruska. Nic na tom nemění ani nový dovoz z Alžírska

Hned 94 % plynu má Česko v tomto měsíci z „ruského směru“, ponejvíce z Ruska. To tu už dlouho nebylo, plyne z dat Net4Gas (viz graf níže). Jen 6 % plynu je ze západního směru, tedy z Norska či z terminálů na zkapalněný plyn, kde si ČR už od roku 2022 pronajímá kapacitu. Nyní ale tuto kapacitu prakticky nevyužívá.

Může za dramaticky navýšený přítok plynu do Česka z ruského směru nově uzavřený kontrakt s Alžírskem? Nemůže. Česko v jeho rámci dostává plyn od začátku letošního října, celkově ale jen v objemu asi dvou procent roční spotřeby. Což v rozpočtení na měsíce odpovídá průměrné měsíční dodávce kolem 120 gigawatthodin. Jenže předávací stanicí Lanžhot, tedy z "ruského směru", přiteklo letos v říjnu zhruba 3650 gigawatthodin. Loni v říjnu to bylo zhruba 870 gigawatthodin.

Pokud tedy alžírský plyn tekl přes Lanžhot a navýšil objem dodávky o zmíněných 120 gigawatthodin, při jinak meziročně stejném objemu dodávek by to znamenalo nárůst na přibližně 1000 gigawatthodin (a to už ruský plyn proudil Lanžhotem i loni v říjnu, byť v nižším objemu než letos).

Jenže, jak víme, letošní nárůst není na 1000 gigawatthodin, ale hned na 3650 gigawatthodin. Kdepak, Alžírskem to nebude.

Hlavním podezřelým zůstává Rusko. A že může být ruský plyn vykázaný jako slovenský, neb jde o dovoz ze Slovenska, nemění nic na tom, že molekuly takového plynu se „zrodily“ na území Ruské federace. Ani na tom, že Rusko je konečným příjemcem platby za ně. Slovensko prakticky žádný plyn netěží (přesněji, jeho vlastní těžba odpovídá asi 1,5 procenta celkové slovenské spotřeby plynu).

Lukáš Kovanda, Ph.D.
Hlavní ekonom, Trinity Bank