I drobné signály mohou mít vážný význam. Střevní mikrobiom s námi neustále komunikuje, stačí mu jen porozumět

Naše tělo je mnohem chytřejší, než si uvědomujeme – umí nám totiž přesně říct, co se uvnitř něj děje a co přesně potřebuje. Když cítíme pálení očí, svalovou únavu nebo zvýšenou teplotu, každý ví, že je to jasný pokyn k tomu zpomalit, odpočívat a nechat imunitu se s nachlazením vypořádat. Co se nám ale tělo snaží říct, když nás trápí nadýmání, zácpa nebo i špatná nálada? Nerovnováha střevního mikrobiomu je velmi často přehlíženým zdravotním problémem, který souvisí s celou řadou závažných onemocnění. Porozumět konkrétním symptomům je proto více než důležité. Možná je to signál, kterým se nám naše střeva snaží něco naznačit.

Aby naše trávení fungovalo přesně tak, jak se od něj očekává, musí být jeho vnitřní prostředí dlouhodobě v rovnováze. Dostatek prospěšných bakterií, jako jsou Lactobacillus či Bifidobacterium, nízký počet potenciálně škodlivých patogenů, vyvážený poměr a dostatečná diverzita mezi jednotlivými druhy mikroorganismů v našich střevech nebo také pravidelný přísun potravy obsahující hodně vlákniny jsou faktory, jež určují zdraví naší trávicí soustavy. Mnoho lidí si však vlivem špatné stravy, kterou tvoří především průmyslově zpracované potraviny, umělá sladidla a rafinované cukry, nedostatečného pohybu, nekvalitního spánku a špatného pitného režimu balanc narušují.

„K narušení střevní rovnováhy může dojít hned z několika důvodů. Velmi častou příčinou je přemnožení škodlivých bakterií, kterými jsou například Clostridium difficile nebo také Helicobacter pylori. Tyto patogeny nejenže narušují symbiózu střevních mikroorganismů, velmi často také stojí za špatným trávením, záněty a nebezpečnými infekci. Vnitřní prostředí je tak oslabené a náchylné k rozvinutí celé řady méně ale i více vážných onemocnění. Dysbióza mikrobiomu však může nastat i v případě nadměrného výskytu určitých prospěšných bakterií, které za normálních okolností člověku pomáhají, v případě přemnožení ale mohou způsobit nepříjemné komplikace. Pokud tedy člověk začne pociťovat klidně i drobné projevy, určitě by se měl obrátit například na výživového specialistu či gastroenterologa. Preventivním opatřením může být i testování,“ vysvětluje Ing. et Ing. Barbora Procházková, Ph.D., jež se mimo jiné podílí také na vývoji genetických testů a testování střevního mikrobiomu ve společnosti Chromozoom. A jaké jsou tedy časté projevy nerovnováhy v našich střevech?

Každý příznak má svůj význam, i ten zdánlivě bezvýznamný

Je nutné si uvědomit, že správně fungující a zdravý lidský organismus se s problémy zkrátka nepotýká, proto bychom ani neustále nafouklé břicho, bolesti žaludku či nepříjemnou zácpu neměli brát jako standard, který po určitém čase zase odezní. I na první pohled drobné signály, které nám naše trávicí soustava vysílá, mají své opodstatnění a je potřeba s nimi začít pracovat.

Mezi nejčastěji přehlížené symptomy patří například plynatost. V mnoha případech jde pouze o dočasný jev způsobený hltáním, mluvením při jídle, kdy spolykáme více vzduchu, než je potřeba, či skupinou nadýmavých potravin, mezi které řadíme například brokolici, kapustu, luštěniny či živočišné bílkoviny. Pokud se však člověk potýká s tímto problémem dlouhodobě, může být nadýmání výsledkem střevní nerovnováhy. „Dysbióza ve střevním mikrobiomu může ovlivnit trávení, a zvýšit tak i tvorbu plynů. Přemnožení určitých bakterií může vést k nadměrné fermentaci, což způsobuje nadýmání a diskomfort. Pocit „tíhy“ nebo zpomaleného trávení může být také spojen s jinými faktory, jako je nízký příjem vlákniny, nedostatek pohybu nebo nesnášenlivost některých potravin, například laktózy, kdy se nestrávená laktóza ve střevě kvasí a vytváří nadbytek plynů.“ upozorňuje genetička Procházková. Zlehčovat bychom neměli ani pravidelnou zácpu. Pokud člověk nepřijímá dostatek vlákniny, nehýbe se a za den vypije sotva litr vody, jeho střeva nepracují tak, jak by měla. Výsledkem je poté zadržování odpadních látek v podobě stolice, ze které se mohou uvolňovat toxické látky zpět do těla. Stejně závažný je i průjem. Ten je často vyvolán bakteriální či virovou infekcí, může však stejně jako nadýmání souviset s potravinovou intolerancí.

Podle genetičky Procházkové je důležité, aby v případě výskytu prvních příznaků, které ne a ne odejít, člověk začal jednat: „Jako první je třeba analyzovat jídelníček a podívat se na potraviny, ze kterých se skládá. Průmyslově zpracované suroviny nahradit skutečným jídlem bohatým na minerály, vitamíny, celé spektrum makroživin a především vlákninu, která slouží jako strava pro naše střevní mikroorganismy. Zároveň představují tyto potraviny i zdroj nových druhů prospěšných bakterií, které ve střevech zvýší potřebnou diverzitu. Skvělé jsou především kvašené potraviny jako je kimči nebo různé druhy pickles.“

Když už tělo křičí o pomoc

Zanedbání drobných projevů velmi často vede k rozvinutí skutečných komplikací, které člověk pouhou změnou stravovacích návyků již nevyřeší, ale pomůže mu jen odborná pomoc. Záněty střev jsou jedním z důsledků vážně narušeného střevního prostředí. Projevují se bolestí v oblasti břicha, častými průjmy, ztrátou chuti k jídlu či výskytem krve ve stolici. Příznaky však člověk může pocítit i mimo trávicí soustavu například na kůži v podobě vyrážky. V určitých případech se může jednat také o autoimunitní onemocnění, jež člověk zdědí po svých předcích. Příkladem je Crohnova choroba, celiakie či ulcerózní kolitida. Určité dědičné predispozice může mít člověk také k výskytu rakoviny tlustého střeva či jiné části trávicího traktu. Je proto opravdu důležité znát svou rodinou anamnézu a veškeré potenciálně rizikové symptomy včasně konzultovat se svým lékařem.

Kondice našich střev nutně neovlivňuje pouze mechanické procesy, které se v těle odehrávají. Velmi důležitou roli totiž hraje také v produkci neurotransmiterů jako je GABA, serotonin a dopamin. Vážné a dlouhodobé narušení střevní mikrobioty proto souvisí i s rozvinutím úzkostí a depresivních stavů.