I přes zákaz je v provozu stále téměř 100 tisíc nevyhovujících kotlů, které slouží jako hlavní zdroj tepla

V ČR je navzdory zákazu nadále v provozu jako hlavní zdroj tepla téměř 100 000 neekologických kotlů. Zákaz kotlů, které nesplňují parametry třetí a vyšší emisní třídy, platí od letošního září. Tehdy lidé využívali jako hlavní zdroj tepla téměř 150 000 nevyhovujících kotlů, uvedl prezident Asociace podniků topenářské techniky Zdeněk Lyčka. Dotýká se to hlavně domácností na venkově, kde lidé byli dlouhá léta zvyklí používat staré kotle na tuhá paliva nejen k vytápění, ale i k ohřevu vody.

Od 1. září 2024 platí v České republice zákaz používání kotlů na tuhá paliva emisní třídy I a II. Zahrnuje kotle spalující uhlí, koks i dřevo, které často sloužily jako hlavní zdroj tepla a ohřevu vody v domácnostech na vesnicích a ve starších domech. Záměrem tohoto opatření je zlepšit kvalitu ovzduší a snížit emise škodlivých látek, které mají negativní dopady na lidské zdraví i na životní prostředí.

„Jak poznat, že je kotel na pevná paliva nevyhovující? Každý kotel uvedený na trh v souladu s normou ČSN EN 303-5 má na výrobním štítku uvedenou třídu. Pokud je třída kotle 1 nebo 2, bude jeho provoz od 1. 9. 2024 zakázaný. V případě, že kotel výrobní štítek nemá, nebo na něm třída uvedená není, rozhodne o jeho provozu odborně způsobilá osoba v rámci kontroly,“ říká Lukáš Rom ze společnosti Kärcher.

Hrozí nemalé a opakované pokuty

Zástupci některých obcí nedávno oznámili, že začínají provádět namátkové kontroly nebo využívat integrovaný systém pro sledování dodržování kontrol technického stavu a provozu kotlů. Tyto revize musí majitelé kotlů provádět minimálně každé tři roky. Kontroly mohou být rovněž iniciovány na základě podnětů, například od sousedů. Často je totiž na první pohled jasné, kdo používá nevyhovující kotel, protože z jeho komína stoupá dým a zápach, který okolí obtěžující zápach.

Provozovatel kotle je zodpovědný za dodržování nařízení, a pokud zařízení neodpovídá zákonu, může dostat pokutu až 50 000 Kč, případně 20 000 Kč za neprovedení povinné kontroly. Pokutu pak lze udělit i opakovaně, pokud domácnost nepřejde na model kotle s alespoň třetí třídou. Mnoho majitelů však s výměnou kotlů čeká, dokud nezačnou kontroly. „Množství výměn nevyhovujících kotlů ovlivní i přístup obcí, které mají dohled nad dodržováním zákazu neekologických kotlů na starost,“ říká Zdeněk Lyčka z Asociace podniků topenářské techniky.

Podle statistik asociace je v Česku dokonce více než 200 000 nevyhovujících kotlů, jako hlavní zdroj tepla jich slouží zmíněných 100 000.

Ultrajemný polétavý prach

„ČR je podle studie barcelonského Ústavu globálního zdraví (ISG) mezi třemi zeměmi v Evropě, kde se jemný polétavý prach nejvíce podílí na úmrtnosti obyvatel, za první Itálií a před třetím Polskem. Polétavý prach je na první pohled neviditelný, vznáší se ve vzduchu několik hodin a ty nejmenší částice někdy i několik týdnů. Větší částice prachu zachytí naše nosní sliznice, ty menší až naše průdušky a celé dýchací ústrojí,“ říká Lukáš Rom z Kärcher.

Jedná se o malé částice různých látek, které jsou různě velké a těžké. Podle toho také trvá rozdílně dlouho, než se jeho částice usadí. Je tvořen většinou sírany, amonnými solemi, uhlíkem, některými kovy, dusičnany, případně i těkavými organickými látkami nebo polyaromatickými uhlovodíky.

Polétavý prach a celkově znečištěný vzduch tak u lidí všech věkových kategorií může vyvolat i závažné dýchací problémy vedoucí až k astmatu či různým plicním chorobám včetně rakoviny plic. Navíc, jak v poslední době zjišťujeme, v dlouhodobém měřítku může mít vliv i na vznik nebo rozvoj neurodegenerativních onemocnění.

Co můžeme dělat my?

Vedle péče o co nejčistší vytápění, které při topení tuhými palivy zejména uhlím a dřevem, spočívá v používání kvalitního paliva, moderního kotle, způsobu jeho údržby a šetření, lze také dlouhodobě snižovat množství polétavého prachu v ovzduší.

„K tomu pomůže úklid městských či obecních komunikací nebo firemních prostor, vše tkví ve strategickém a systematickém přístupu k úklidu. Profesionální péče o venkovní čistotu totiž zamezí dalšímu víření zdraví škodlivého polétavého prachu. Záchytu prachu pomůže i zeleň. Vyšší tráva, keře a stromy či zelené fasády vedle CO2, oxidů dusíku a přízemního ozónu pohlcují také jemný polétavý prach, který na sebe váže toxické látky a je zdrojem vážných onemocnění,“ dodává Lukáš Rom z Kärcher.