Ovlivňuje metabolické procesy i sílu imunitního systému. Jak významná je pro nás trávicí soustava?

Trávicí soustava tvoří přibližně 10 až 15 % celkové váhy těla a plní nespočet životně důležitých funkcí. Není jen místem, kde dochází k trávení potravy – ovlivňuje i náš imunitní systém, hormonální rovnováhu, a dokonce i psychiku. Správná funkce tohoto systému je proto klíčem k celkovému zdraví. Zajímavostí je, že proces trávení začíná už v ústech, kde enzymy ve slinách štěpí potravu. Součástí trávicího systému jsou však nejen žaludek a střeva, ale i játra, žlučník nebo slinivka břišní, která produkuje důležité hormony, jako je inzulín.

Trávicí soustava představuje komplexní systém, který kromě zpracování potravin, jež během dne sníme, potřebujeme i ke správné funkci metabolických procesů, udržení hormonální rovnováhy nebo také docílení psychické pohody. Její základy se začínají utvářet už ve třetím týdnu embryonálního vývoje, během procesu zvaného gastrulace. V rámci této fáze se formují takzvané zárodečné listy a vzniká trávicí trubice. Soustava je pak plně vyvinuta mezi druhým až třetím rokem života.

Přestože si řada lidí myslí, že trávení probíhá až v druhé části trávicího traktu, opak je pravdou. První rozklad potravin na základní rychlé cukry začíná už v ústech pomocí slin obsahujících enzym amylázu! Je proto třeba mít na paměti, že trávicí soustavu netvoří pouze žaludek, střeva a konečník, její nedílnou součástí je také ústní dutina, slinné žlázy, hltan, jícen nebo třeba přidružené orgány jako jsou játra, žlučník a slinivka břišní, která produkuje významné trávicí enzymy a důležité hormony, například inzulín. Není tedy divu, že tvoří přibližně 10 až 15 % celkové váhy. Konkrétně mikrobiom, který osidluje naše střevní prostředí, může vážit až 2 kg.

Nejen na trávení potravin

Jak již bylo zmíněno, funkce trávicí soustavy a její celkový přínos pro lidský organismus nezůstává jen u rozkladu potravy a vyloučení nepotřebných zbytků. Například játra, která jsou jedním z největších orgánů v těle, hrají klíčovou roli v metabolismu všech látek a živin. Zároveň zajišťují přirozenou detoxikaci organismu a dokáží regenerovat vlastní tkáň, a to i v extrémních případech, kdy je funkčních pouze 25 %.

Důležitou složkou nejen pro trávení je také společenství mikroorganismů v našich střevech. „Střevní mikrobiom se podílí na řadě podstatných funkcí, které mají zásadní dopad na zdraví člověka. Jednou z nich je například podpora imunitního systému a ochrana proti nebezpečným patogenům, které by skrze střevní sliznici chtěly proniknout do krevního oběhu. Střevní mikrobiom je často označován jako "druhý mozek" díky propojení s centrální nervovou soustavou prostřednictvím bloudivého nervu (nervus vagus) a své schopnosti ovlivňovat produkci hormonů a neurotransmiterů. Mikroorganismy například podporují syntézu serotoninu, GABA a dopaminu prostřednictvím metabolismu aminokyselin, přímé produkce některými bakteriemi (Lactobacillus, Bifidobacterium) a tvorbou metabolitů, které regulují jejich syntézu. Pokud je jeho rovnováha narušená, může to do určité míry přispět k rozvoji řady dočasných či dlouhodobých psychických problémů,“ vysvětluje Ing. et Ing. Barbora Procházková, Ph.D., jež se mimo jiné podílí také na vývoji genetických testů a testování střevního mikrobiomu v Chromozoom.

Mikroorganismy se podílí také na metabolických procesech a celkové energetické bilanci člověka. Genetička dodává, že zdravá střeva jsou pro člověka opravdu klíčová, a naším úkolem je proto zajistit jejich stabilitu a ideální prostředí, díky kterému budou schopny všechny funkce bez problému plnit: „Testování mikrobiomu, přestože neexistuje univerzální definice toho "ideálního" vzhledem k jeho individuálnímu složení a proměnlivosti, nabízí cenný pohled na jeho aktuální stav, identifikuje případné nerovnováhy nebo zvýšený výskyt patogenních bakterií. Například test od Chromozoom se zaměřuje především na optimalizaci mikrobiomu podle individuálních potřeb a funkčních schopností, jako je produkce mastných kyselin nebo regulace zánětu. Navíc porovnání výsledků s referenčními hodnotami ze studií zdravých populací umožňuje určit potenciální odchylky, aniž by bylo nutné definovat ono "ideální" složení mikrobiomu. Zdravý mikrobiom je totiž charakterizován především svou schopností udržovat rovnováhu. Právě proto je také vhodné mikrobiom testovat opakovaně. Jeho složení je dynamické a mění se vlivem stravy, životního stylu či sezónních faktorů. Opakované testování navíc umožňuje sledovat účinky navržených změn a poskytuje komplexnější obraz o stavu mikrobiomu a jeho dlouhodobé rovnováze.“

Síla genetických predispozic

Ačkoliv jsou určité části naší trávicí soustavy velmi individuální, zejména střevní mikrobiom, jehož složení se odvíjí od řady vnějších faktorů i aktuálního psychického stavu, určité predispozice, například k trávicím problémům nebo některým jaterním onemocněním, jsou dědičné. Dědičnost, která se odhaduje na 10–30 %, ovlivňuje spíše riziko vzniku konkrétních potíží než samotnou funkci orgánů, jež je z velké části formována právě prostředím a životním stylem. „Mezi onemocnění způsobená genetickými předpoklady patří cystická fibróza, jež narušuje trávení a vstřebávání živin, hemochromatóza způsobená mutací genu HFE, která způsobuje nadměrné vstřebávání železa a jeho ukládání v orgánech, či familiární adenomatózní polypóza zapříčiněná mutací genu APC, jež může vést k nekontrolovanému růstu buněk a vzniku četných polypů v tlustém střevě, které se mohou zvrhnout v kolorektální karcinom. Genetické faktory hrají roli také u rakoviny, například Lynchův syndrom odborně označovaný jako hereditární nepolypózní kolorektální karcinom způsobený mutacemi v genech MLH1, MSH2, MSH6, PMS2 nebo EPCAM. Tyto mutace vedou k narušení opravných mechanismů DNA, čímž zvyšují riziko rakoviny tlustého střeva i jiných orgánů trávicí soustavy,“ upozorňuje genetička Procházková.

Mnohá onemocnění trávicího traktu nejsou výhradně důsledkem genetických predispozic. Ulcerózní kolitida, gastritida, žaludeční vředy, Crohnova choroba nebo iritabilní střevní syndrom (IBS) mohou být genetikou částečně ovlivněny, ale jejich rozvoj často závisí na dalších faktorech, jako jsou chronický stres, užívání léků, nerovnováha střevního mikrobiomu, nevhodná strava, autoimunitní reakce nebo infekce bakteriemi, například Helicobacter pylori.