Češi za nejlevnější pohonné hmoty takřka v celé EU vděčí tomu, že si nechali korunu, a nepřijali euro. A i tomu, že stále ve velkém využívají ruskou ropu, aniž slevu z ní tak výrazně zdanili jako Maďaři
Lukáš Kovanda, Ph.D., 19.1.2025
Češi opět tankují za jednu z nejnižších cen v celé EU, jak benzín, tak naftu. Platí vůbec nejnižší ceny v rámci zemí Visegrádské čtyřky. Je vskutku nebývalé, aby měli naftu takřka o dvě koruny na litr levnější než Poláci (viz tabulka ČTK níže).
Co za touto mimořádnou situací stojí?
V zásadě jsou vysvětlením rozdílné daně, rozdílný vývoj kursu měny dané země vůči dolaru a konečně také rozdílný přístup k nákupu ruské ropy v době po invazi Ruska na Ukrajinu.
Česká republika představuje zemi, jež nyní těží ze vzácné kombinace tří příznivých okolností:
1) setrvala při vlastní měně, koruně, jejíž kurs se vůči dolaru dlouhodobě vyvíjí nejpříznivěji v celé EU, tedy příznivěji než kurs eura, zlotého či forintu
3) uvedenou kursovou a „ruskou“ výhodu podporuje relativně příznivé nastavení spotřební daně a daně z přidané hodnoty
Začněme kursem.
Průměrná cena barelu severomořské ropy Brent, obchodované v dolarech, přepočtená do korun se mezi lety 2020 a 2024 zvýšila o 88 procent. V eurech, jimiž platí Slováci, ale vzrostla o 94 procent, ve zlotých o 91 procent, a ve forintech dokonce o 120 procent.
Kvůli odeznění pandemie covidu zdražila ropa Brent ve všech zemích, pochopitelně. V Česku ovšem v rámci Visegrádské čtyřky relativně nejméně, díky relativně příznivému vývoji nominálního a reálného směnného kursu. Vždyť od začátku roku 2020 koruna do dnešního dne vůči dolaru ztratila 7,6 procenta, euro ovšem 8,1 procenta, zlotý 8,3 procenta, a forint dokonce 26,3 procenta (viz graf Bloombergu níže).
Pokračujme místem původu dodávané ropy.
V případě Česka je tímto místem původu stále ve velkém Rusko, stejně jako v případě Slovenska a Maďarska. Česko společně právě se Slovenskem a Maďarskem stále využívá výjimku ze sankcí EU a dováží ruskou ropu potrubně, jižní větví ropovodu Družba. Polsko se od dodávek ruské ropy zcela odstřihlo už na přelomu roku 2022 a 2023. Nemůže tak těžit ze slevy ruské ropy oproti Brentu, která se loni pohybovala kolem dvanácti dolarů na barel.
Z ní nakonec zase tolik netěží ani maďarští motoristé, protože tamní petrochemický podnik MOL čelí dani z mimořádných zisků, jež se odvíjí právě od rozdílu mezi cenou ropy Brent a ruské ropy. Ze slevy ruské ropy tak těží hlavně maďarská vláda, nikoli tolik tamní řidiči.
A co další, běžné daně?
Ty hrají roli i proto, že v Česku jsou paliva nejlevnější ve Visegrádské čtyřce i přesto, že ČR se od ruské ropy ve slevě odstřihává a letos odstřihne zcela, na rozdíl od Slovenska a Maďarska. Jak to, že i přesto má tedy nejlevnější pohonné hmoty?
Protože uplatňuje daně dostatečně nízké na to, aby jejich dopad do cen nezvrátil příznivý efekt kursu koruny a pokračujícího importu ruské ropy ve slevě.
Česko uvaluje na benzín a naftu 21procentní daň z přidané hodnoty, zatímco Polsko a Slovensko 23procentní, a Maďarsko dokonce 27procentní.
Spotřební daň je ale v Česku spíše vyšší. Z litru benzínu činí 0,508 eura, zatímco z litru nafty 0,394 eura. Česko tak litr benzínu zatěžuje spotřební daní méně než Slovensko (0,514 eura), ale více než Polsko (0,425 eura) a než Maďarsko (0,385 eura). Spotřební daň z litru nafty – 0,394 eura – pak má Česko zhruba srovnatelnou s Polskem (0,393 eura), ale vyšší než Slovensko (0,368 eura) a než Maďarsko (0,361 eura).
Nutno doplnit, že Slovensko a Maďarsko zatěžují pohonné hmoty ještě speciální nepřímou daní v podobě poplatku za udržování nouzových zásob ropy a ropných produktů, Její výše letos na Slovensku činí 0,03965 eura na litr benzínu či nafty. Spotřební daň a tento poplatek činí v případě benzínu na Slovensku dohromady 0,522 a v případu nafty 0,408 eura. Podobný poplatek uplatňuje i Maďarsko, tam činí ale jen necelý eurocent. V Maďarsku tedy spotřební daň společně s poplatkem činí v případě benzínu dohromady 0,393 eura a v případě nafty 0,369 eura. Česko a Polsko daný poplatek neuplatňují.
Pokud zohledníme společné daňové zatížení spotřební daní a poplatkem za udržování zásob, je výsledná daň nejvyšší na Slovensku (0,522 eura na litr benzínu a 0,408 na litr nafty), následuje Česko (0,508 a 0,394), Polsko (0,425 a 0,393) a Maďarsko (0,393 a 0,369).
Při zohlednění uvedených odlišných sazeb DPH (která se vypočítává z ceny paliva již navýšené o spotřební daň) je na Slovensku daňové zatížení litru benzínu 0,642 eura, litru nafty pak 0,502 eura, v Česku 0,615, resp. 0,477 eura, v Polsku 0,523, resp. 0,483 eura a konečně v Maďarsku 0,499, resp. 0,469 eura.
Po zohlednění odlišné DPH – odlišné napříč zeměmi Visegrádské čtyřky – je tedy zdanění pohonných hmot nižší než v Česku pouze v Maďarsku a v případě benzínu také v Polsku.
Sečteno, podtrženo, to, že jsou pohonné hmoty v Česku momentálně takřka nejlevnější v EU a vůbec nejlevnější v rámci Visegrádské čtyřky plyne z faktu, že Česko setrvalo při koruně, a nepřijalo euro jako Slovensko, přičemž současně na rozdíl od Polska stále využívá ruskou ropu ve slevě, aniž by tuto její slevu zatížilo mimořádnou daní jako Maďarsko. Zdanění pohonných hmot sice není v Česku v rámci Visegrádské čtyřky nejnižší, ale je nižší než na Slovensku a v případě nafty také než v Polsku, což také pochopitelně pomáhá vysvětlit, proč má Česko z daného kvarteta zemí momentálně pohonné hmoty nejlacinější.
TRINITY BANK
Trinity Bank působí na finančním trhu již 25 let a vznikla transformací Moravského Peněžního Ústavu – spořitelního družstva. Má více než 92 000 klientů a její bilanční suma přesahuje 65 miliard Kč.
Trinity Bank se specializuje na privátní a korporátní bankovnictví, u fyzických osob se zaměřuje především na vkladové a spořicí produkty, které nabízejí nadstandardní zhodnocení úspor.
Více informaci na: www.trinitybank.cz
Sdílejte článek na sociálních sítích nebo emailem
Hodnocení článku
Fotogalerie na bydlet.cz, nejlépe hodnocené fotografie
Články Energie
- Názory a argumenty: Julie Hrstková: Sociální bydlení aneb Strašák politiků (audio)
- Drahé energie stále brzdí celou českou ekonomiku. Šok z drahoty energií se Česku totiž nepodařilo utlumit jako okolním zemím; mohlo to být jinak?
- Proč hypotéky pod čtyři procenta jen tak nezlevní?
- Rok 2024 přinesl řadu výzev v oblasti vodíkového hospodářství. Co přinese rok 2025?
- BTR analýza: Nabídka bytů - pohled dispozic - čím se liší