Připomínáme si Mezinárodní den snižování emisí CO2. Revolucí může být nízkouhlíkové sklo

Na úterý 28. ledna připadá Mezinárodní den snižování emisí CO_2. Za více než třetinu celkových emisí oxidu uhličitého přitom stojí výstavba a provoz budov, přičemž za pětinou z toho stojí prosklené fasády. Dopad těchto emisí lze ovšem snížit, například využitím nově vyvinutých nízkouhlíkových skel. Ta díky inovativním výrobním, dopravním a provozním procesům snižují emise CO₂ až o třetinu.

Celých 39 % skleníkových plynů pochází z výstavby a provozu budov, včetně jejich vytápění a spotřeby energií. „Současný proces výstavby nových budov je z tohoto pohledu dlouhodobě neudržitelný. Je nezbytné hledat šetrnější způsoby a pracovat s ekologičtějšími materiály, abychom významně snížili uhlíkovou stopu ve stavebnictví ,“ vysvětluje manažer pro udržitelnost Michal Široký ze Saint-Gobain Glass, jednoho z předních výrobců stavebního skla.

Snížení emisí a energetické náročnosti při výrobě skla je cílem inovací

Zhruba pětinu uhlíkové stopy každé budovy produkují fasády, které jsou zejména u administrativních komplexů často pokryté sklem. „Obecně platí, že u stavebního skla největší uhlíkovou stopu zanechává výrobní proces. Při něm dochází k uvolňování takzvaného vázaného uhlíku, tedy emisí vznikajících při těžbě surovin, výrobě a zpracování materiálu. Tento proces představuje celých 72 % uhlíkové stopy stavebního skla. Naším cílem je dosáhnout do roku 2050 uhlíkové neutrality,“ doplňuje Michal Široký.

Saint-Gobain Glass uvedl v roce 2022 na trh první nízkouhlíkové sklo ORAÉ^®. „Recyklované sklo tvoří 64 % skloviny. Přístup k recyklovanému sklu je však poměrně obtížný, protože je málo specializovaných firem, které sklo roztřídí, demontují, pročistí a odvezou do sklárny ke zpracování. Navíc existují legislativní překážky, které využití materiál ů z demolic nejsou příliš nakloněny ,“ vysvětluje Michal Široký. Při samotné výrobě se navíc využívají obnovitelné zdroje energie. Celkově tak nízkouhlíkové sklo ORAÉ^® přináší snížení uhlíkové stopy o 35–40 %. Kromě technických parametrů skla se stává dalším důležitým faktorem také uhlíková stopa. „ Zlepšování technických vlastností skla se posouvá na hranici technologických možností a ekonomického efektu. Příležitost je tedy v snižování dopadů výroby skla na životní prostředí ,“ dodává odborník ze Saint-Gobain Glass.

Protisluneční nízkouhlíkové sklo výrazně šetří energii v budovách

Velký smysl dává využití nízkouhlíkového skla ve variantě s protislunečními povlaky řady COOL-LITE^®, které v létě zabraňují přehřívání interiéru a přinášejí tak výrazné úspory za klimatizaci. To má zásadní význam v energetické bilanci budov se skleněnými fasádami. Snižuje tak i emise, které se uvolňují během následného využívání budov. „Moderní protisluneční zasklení má prakticky neutrální vzhled, a proto nedochází k omezení prostupu přirozeného světla do prostor, kde lidé celý den pracují ,“ objasňuje odborník ze Saint-Gobain Glass.

 

Recyklované sklo, tedy ploché sklo vyrobené ze střepů, snižuje emise CO₂ přibližně o 700 kg na každou tunu ve srovnání s výrobou skla z primárních surovin. Využití jedné tuny střepů při výrobě nejen ušetří 1,2 tuny přírodních surovin, jako jsou písek, vápenec a dolomit, ale také přispívá k ochraně omezených přírodních zdrojů. Zároveň recyklovaný obsah nijak neovlivňuje kvalitu skla – jeho vizuální vlastnosti, odolnost i výkon zůstávají na stejné úrovni jako u skla s vysokým podílem prvotních surovin.

Při posuzování vlivu stavebních materiálů, včetně skla, na životní prostředí je třeba zohlednit celý jeho životní cyklus – od těžby surovin, výroby a zpracování, přes provoz budovy až po recyklaci. U kancelářských budov dochází k přestavbě nebo rekonstrukci zhruba každých 15 až 20 let, což podtrhuje význam udržitelných materiálů a technologií. „ Na všechny tyto aspekty jsme mysleli při vývoji nízkouhlíkového skla. Je důležité nezaměřovat se pouze na jednu fázi životního cyklu produktu, ale brát v úvahu celý proces,“ uvádí odborník ze Saint-Gobain Glass.

Nízkouhlíkové sklo již nachází své uplatnění zejména u větších budov se skleněnými fasádami. Ve Skandinávii je již vyhledávané jak architekty, tak investory. Řada staveb zde dokládá jeho využití, včetně nedávného projektu Habitat 7 ve švédském Göteborgu. Nízkouhlíkové sklo ORAÉ^® se tak postupně stává běžnou součástí udržitelných projektů. Lze očekávat, že s rostoucím zájmem o certifikace budov podle standardů BREEAM, LEED nebo národních systémů bude poptávka po nízkouhlíkových materiálech nadále růst.

 

Společnost Saint-Gobain letos slaví 360 let od svého založení. V roce 1665 začínala jako královská sklářská manufaktura ve Francii a od té doby se neustále věnuje vývoji, inovacím a zdokonalování technologií v oblasti zpracování skla.