Poslanecká sněmovna se bude muset znovu zabývat nastavením podpory solárních elektráren. Senát jí vrátil novelu energetického zákona – Lex OZE 3

Senát dnes poslal zpět do Poslanecké sněmovny novelu energetického zákona známou jako Lex OZE 3. Senátoři odmítli část novely, která by změnila pravidla podpory pro staré solární elektrárny. Poslanecká sněmovna se tak bude muset zabývat pozměňovacím návrhem Senátu na zrušení individuálních kontrol solárních elektráren.

Návrh Lex OZE 3 přináší především úpravu pravidel pro akumulaci elektřiny v bateriích a flexibilní poskytování jejich kapacity ke stabilizaci rozvodné sítě. Tuto část zákona Senát nechává beze změny.   

„Zákon pomůže dalšímu rozvoji obnovitelných zdrojů. Díky tomu se postupně zvyšuje nejen energetická nezávislost Česka, ale i jeho bezpečnost v případě výpadku dodávek fosilních paliv,” zhodnotila právnička expertní skupiny Frank Bold Laura Otýpková, která se specializuje na oblast energetiky.     

V Poslanecké sněmovně se však do novely na návrh Ministerstva financí dostaly změny, které ovlivňují podporu obnovitelných zdrojů. Právě vůči těm se Senátoři dnes vymezili.   

Pokud by Lex OZE 3 prošel v původní podobě schválené Sněmovnou, majitelům solárních elektráren uvedených do provozu v letech 2009 a 2010 by se zvýšila administrativa a mohli by přijít o část státní podpory, kterou dosud na výrobu obnovitelné energie dostávali. Museli by si totiž sami kontrolovat takzvané vnitřní výnosové procento (IRR), v podstatě to, zda jejich elektrárny nepřekračují maximální povolenou ziskovost.   

Změnil by se i výpočet výnosového procenta. Výnosy, kterých by výrobci mohli dosáhnout, aby ještě měli nárok na podporu, by se počítaly z delšího období – za celou dobu životnosti elektrárny. Pokud by povolené výnosové procento překročili, museli by provozovatelé solárních elektráren požádat o snížení podpory, případně by o ni úplně přišli.   

„Místo aby dnes Senát mohl řešit primárně témata pro budoucnost české energetiky - akumulaci a agregaci flexibility - byl nucen se zabývat tématy z dob minulých. I pro provozní podporu fotovoltaik však existuje moderní řešení, které předchází opakování historických chyb z dob solárního boomu. Takzvané rozdílové smlouvy (contracts for difference), které zajišťují férové podmínky pro výrobce zelené elektřiny i stát, už běžně fungují v devíti státech EU. Měli bychom proto nyní hledat moderní řešení pro budoucnost podpory obnovitelných zdrojů spíše než opakovaně otevírat naše historické přešlapy,” uvedl Jan Bakule, právník expertní skupiny Frank Bold.   

V rozdílové smlouvě se výrobce a stát dohodnou na garantované pevné ceně za elektřinu. Na rozdíl od dosavadního způsobu státní provozní podpory formou výkupních cen však riziko a výhody výkyvů na trhu nese kromě státu i sám výrobce. Případné zisky nad garantovanou cenu výrobce vrací státu, ovšem na druhou stranu získá jistotu doplatku v případě nízkých cen. „Zásadní je vhodné nastavení podmínek rozdílových smluv. V podstatě fungují jako “skládačka”, kdy stát musí pečlivě nastavit, za jakých podmínek bude poskytovat podporu směřující k obnovitelným zdrojům. Existuje přitom řada nástrojů, které zajistí, aby takto podporované zdroje nestály pouze kdesi mimo trh s elektřinou, ale naopak na jeho vývoj aktivně reagovaly,” vysvětlil Jan Bakule.   

Lex OZE 3 se vrací do Poslanecké sněmovny, ta může zákon projednat již na únorové schůzi.   

Markéta Bočková

tisková mluvčí a PR specialistka, Frank Bold