Češi své domovy často přetápějí. Nepomáhají tím zdraví ani peněžence

Ačkoli by se ideální teplota v interiéru měla pohybovat mezi 18 až 22 stupni, řada Čechů své domácnosti zbytečně přetápí. Způsobit si tím můžou v první řadě zdravotní komplikace, nejčastěji se jedná o vyšší náchylnost k respiračním onemocněním, problémy s pokožkou nebo bolesti hlavy. Nadměrné topení zároveň neprospívá ani domácím mazlíčkům, zejména psům a kočkám s hustší srstí. V neposlední řadě se tento negativní návyk znatelně promítá i do ročních nákladů za energie.

Pohled na ideální teplotu v interiéru bývá mnohdy mezi členy domácností předmětem sporů. Samotný tepelný komfort je totiž subjektivní hodnotou a na to, při kolika stupních jej člověk pociťuje, má vliv například fungování metabolismu, věk, pohlaví či psychický stav. „Obecně by se však měla teplota v obývacím pokoji pohybovat kolem 20 stupňů. O stupeň či dva více si můžeme přitopit v koupelně, naopak pro spánek je ideální hodnotou 17 až 19 stupňů,“ doporučuje Pavlína Trajtělová, produktová specialistka společnosti KORADO.

I přes doporučení expertů řada českých domácností ideální teplotu v interiéru často překračuje. V roce 2019 přetápělo podle agentury Ipsos 68 procent Čechů. Zvyšující se cena energií sice přinutila část rodin posunout nastavení teploty na termostatu dolů, podle výzkumu společnosti STEM tak v průběhu energetické krize učinilo celkem 37 procent domácností, stále však existuje řada domů a bytů, jejíž členové jsou ve vnitřních prostorách zvyklí i na více než 25 stupňů.

Ohrožuje zdraví lidí i mazlíčků

Příliš vysoká teplota v obytných prostorách přitom může výrazně škodit lidskému zdraví, a to hlavně v kombinaci s nízkou vlhkostí, která je častým doprovodným efektem přetápění. Suchý vzduch se negativně podepisuje zejména na sliznicích dýchacích cest, čímž se tělo stává náchylnější vůči bakteriím a virům. K jeho dalším důsledkům se řadí rovněž dehydratace kůže nebo bolesti hlavy. Nadměrné teplo ovlivňuje i kvalitu spánku a zapříčiňuje časté buzení nebo problémy s usínáním. Výsledkem bývá únava a psychická nepohoda.

Pokud zároveň majitel sdílí domácnost i s domácími mazlíčky, může mít přetápění obdobný negativní dopad i na ně. Zejména u plemen psů a koček s hustší srstí dokážou vysoké teploty přispět k problémům s termoregulací, což vede k dehydrataci a apatii.

Zbytečně vysoké výdaje

Zřejmě nejobvyklejší motivací pro snížení teploty v domácnosti však bývá dosažení finančních úspor. Redukcí teploty o každý 1 stupeň lze podle odborníků snížit roční výdaje za energie zhruba o 5 až 6 procent. To může průměrné domácnosti pomoci na dané položce ušetřit v rámci jedné sezóny několik tisíc korun.

Kromě prostého ubrání stupňů na termostatu je stejně tak užitečné pracovat s teplotou v místnostech strategicky v průběhu celého týdne a nevytápět zbytečně pokoje na vysokou teplotu v době, kdy nejsou delší dobu obývané. „V naší nabídce figurují kupříkladu elektrická přímotopná tělesa s regulátorem ERA, která prostřednictvím mobilní aplikace umožňují vedle týdenního plánování i monitoring spotřeby v reálném čase. To napomáhá uživateli k zajištění dlouhodobého efektivního řízení odběru energií,“ doplňuje specialistka společnosti KORADO.

Ekologický aspekt

V roce 2021 byl podle webu Fakta o klimatu sektor výroby elektřiny a tepla zodpovědný za celkem 32,9 procent produkce emisí skleníkových plynů v rámci České republiky. Snížení intenzity vytápění tak má vedle zdravotních a finančních benefitů i pozitivní vliv na přírodu.

Podstatnou roli hraje v daném ohledu samozřejmě také zdroj tepla. I díky dotačním titulům se v posledních letech výrazně zvýšila popularita zelených alternativ, například tepelných čerpadel. Ačkoli se jedná o nízkoteplotní zdroje vytápění nemusí být přechod na ně nutně spojen s kompletní výměnou starších otopných těles. „Pokud je nutné zachovat původní radiátory, lze je osadit sadou RADIK V-POWER SET. Ta je navržena tak, aby výrazně zvyšovala výkon stávajících radiátorů při spolupráci s tepelnými čerpadly. Tento systém umožňuje majitelům domů dosáhnout téměř stejného tepelného komfortu, a to při výrazně nižších nákladech na energie,“ uzavírá Pavlína Trajtělová.