Rychlejší povolování výstavby nových jaderných zdrojů schválil Senát

· Novela je naprosto klíčová ve snaze o přechod z ekologicky závadných zdrojů elektřiny a tepla k takovým, o něž bude možné dlouhodobě a bezpečně opírat náš energetický mix, říká Lukáš Kaňok z Kalkulátor.cz

Povolování výstavby nových jaderných zdrojů včetně malých modulárních reaktorů v Česku by mělo být jednodušší a rychlejší. Právní rámec pro jadernou energetiku by měl být připraven na příchod nových technologií. Počítá s tím vládní novela atomového zákona, kterou schválil Senát. Nyní ji k podpisu obdrží prezident.

„Novela, kterou schválil Senát, je naprosto klíčová ve snaze ČR o přechod z ekologicky závadných zdrojů elektřiny a tepla k takovým, o něž bude možné dlouhodobě, a hlavně bezpečně opírat náš energetický mix. Výstavba velkých jaderných elektráren trvá opravdu dlouho. O něco rychlejší je malý modulární reaktor. Technologie se ale posouvají výrazně rychleji, a tak je dobře, že bude možné i v průběhu schvalování nejen měnit technologie podle aktuálních trendů, ale také žádat stát, aby se proaktivně zapojil do schvalování. To velmi pomůže investorům v rozhodnutí vstoupit do podobných projektů. Nám to pak pomůže výrazně lépe zvládat nárůst výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, ke kterému jsme se zavázali,“ říká Lukáš Kaňok ze společnosti Kalkulátor.cz.

Jaderná energie má být podle současných plánů státu spolu s obnovitelnými zdroji hlavním zdrojem českého energetického mixu. Stát proto připravuje stavbu nových reaktorů i malých modulárních bloků.

Úpravy mají především omezit regulatorní zátěž při projednávání staveb ve státní správě. Jde především o technické změny. Dosavadní zákon podle vlády dosud nepočítal například s malými modulárními reaktory. Umožní také žádat Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB) o předběžnou informaci ohledně posuzování žádostí. Umožní i výjimku z požadavků zákona.

Novela zavádí jako jeden z nových institutů žádost o předběžnou informaci směřovanou k SÚJB. Jejím smyslem bude požadovat vysvětlení či konzultaci, jak by úřad rozhodl. Vláda tuto novinku vysvětluje tím, že rychlý nástup nových technologií přináší řadu odborných a technologických nejistot. Proto je potřebné, aby ještě před příslušným řízením bylo možné vyjasnit, zda informace, podklady i technologie a zařízení budou vyhovovat. Úřad pak sdělí, zda bude požadovat například další podmínky nebo podle jakých hledisek bude žádost posuzovat.

Další novinkou je možnost schválení výjimky z požadavků zákona rozhodnutím SÚJB. Zákon už některé výjimky umožňuje, možnost změny kategorie pracoviště nebo zdroje ionizujícího záření. Žádost k úřadu bude muset uvádět relevantní důvody a naplnění předpokladů stanovených zákonem. Vláda nutnost zavedení výjimky vysvětluje velmi rychlým vývojem nových technologií, u nichž nejsou známy přesné parametry, protože se teprve vyvíjejí. Novelizace podle vlády vychází ze zkušeností s fungováním nového atomového zákona. Některé přístupy by mohly být nastaveny účinněji, míní kabinet.

Sněmovna při schvalování novely přijala poslanecký pozměňovací návrh a snížila horní hranici poplatků placených Správě úložišť radioaktivních odpadů. Jaderné elektrárny mají podle nich platit nejvýše 120 Kč/MWh a výzkumná jaderná zařízení nebo jaderné výtopny 80 Kč/MWh. Vláda navrhovala 163 a 109 korun. Poslanci svůj návrh na snížení zdůvodnili tím, že pro poplatníka, který provozuje energetické jaderné zařízení, je navrhovaný nárůst poplatku nepřijatelný.

Novelizace podle vlády vychází ze zkušeností s fungováním nového atomového zákona z roku 2017. Některé přístupy by mohly být nastaveny účinněji, míní kabinet. Úpravy by proto měly především omezit regulatorní zátěž při projednávání staveb ve státní správě. Jde především o technické změny.

Nynější atomový zákon platí od 1. ledna 2017. Upravuje mírové využívání jaderné energie a ionizujícího záření a na principu "od kolébky do hrobu" zahrnuje veškeré součásti životního cyklu jaderných zařízení.