Voda v lidském organismu: Její hladinu určuje věk, pohlaví, životní styl i genetika

Redakce, 11.3.2025
ilustrační foto voda
ilustrační foto voda, zdroj: Adobe Stock

Proč je voda pro člověka tak důležitá? Nejenže tvoří podstatnou část klíčových orgánů, jako je mozek nebo játra, zároveň zastává významnou funkci při transportu živin a vylučování odpadních látek z těla ven. Zda jsme dostatečně hydratovaní však nezávisí jen na správném pitném režimu – rozhoduje také genetika i rovnováha elektrolytů. V rámci akce Světový den vody, která se každoročně koná 22. března, se podívejme na to, proč mají kojenci v těle více vody než dospělí, jak poznat první signály dehydratace a jakými způsoby lze efektivně doplňovat tekutiny po celý den.

Stejně jako se bez vody neobejdou důležité ekosystémy v přírodě, i pro lidské tělo jde o nepostradatelný prvek, na kterém je postavena celá řada biologických procesů. Od transportu živin, regulace tělesné teploty až po trávení a vylučování odpadních látek a nebezpečných toxinů. Voda je důležitá také pro udržení rovnováhy elektrolytů a pH v buňkách a tkáních, na které závisí správná funkce celého organismu. Optimální hladina vody v těle navíc podporuje efektivnost metabolismu a normální činnost orgánů.

„Nachází se v orgánech s vysokým metabolickým obratem, jako jsou mozek, játra a svaly, a ve všech buňkách především v podobě intracelulární tekutiny, která tvoří přibližně dvě třetiny celkového objemu vody v těle. Naopak nejméně ji najdeme v tukových tkáních. Tukové buňky jsou z většiny vyplněny tukem a ke své funkci tekutinu téměř nepotřebují, jelikož slouží k ukládání energie, a ne k aktivním metabolickým procesům vyžadujícím větší množství vody,“ Ing. et Ing. Barbora Procházková, Ph.D., jež se mimo jiné podílí i na vývoji genetických testů a testování střevního mikrobiomu v Chromozoom. Neexistuje tedy část lidského těla, kde by voda nebyla! Její hladina v organismu je však proměnlivá a odvíjí se od několika důležitých faktorů. Vyjma běžných tělesných potřeb, jako je vylučování, pocení, dýchání, kdy voda z těla odchází v podobě páry při výdechu, či zvýšený metabolismus, hraje roli také věk, pohlaví, ale i genetika a životní styl!

Ženy vs. muži vs. děti

U dětí je zastoupení vody největší. Až 75 % tekutiny v těle napomáhá k optimálnímu vývoji a růstu. S přibývajícími roky poté hladina klesá a dostává se na běžné hodnoty dospělých. Doktorka Procházková uvádí, že u žen se průměrné množství pohybuje okolo 50–55 %, zatímco muži mají tekutiny v těle o něco více – průměrně 55–60 %: „Muži mají v těle vyšší podíl svalové hmoty, která obsahuje více vody a podporuje metabolické procesy, proto mají i celkově vyšší podíl tekutin v těle. Naopak ženy mají více tukové tkáně, což znamená nižší procento tělesné vody, ale jejich potřeba tekutin může být vyšší kvůli udržování rovnováhy elektrolytů a hormonálním změnám, například během menstruačního cyklu. Zvýšená potřeba vody se také objevuje v průběhu těhotenství a kojení.“ Hladina je však individuální. Každý má určitou hranici vody, kterou tělo udržuje v rovnováze. Je potřeba zohlednit nejen pitný režim, ale také tělesnou kompozici, genetické faktory, jako jsou variace v genech pro regulaci vody, nebo třeba predispozice k některým typům onemocnění.

Obecně lze však stav dehydratace označit při ztrátě 2–3 % tělesné váhy vlivem ztráty vody. Projevy jsou různé a mohou mít až doživotní následky. Od svalových křečí, slabosti, kognitivních problémů, zácpy a únavy až po selhání ledvin. Ztráta více než 10 % tělesné váhy vlivem ztráty vody může vést k život ohrožujícím komplikacím.

Voda ilustrační foto
Voda ilustrační foto, zdroj: Adobe Stock
 

Jak na správnou hydrataci?

Ačkoliv je těžké stanovit přesný objem pitného režimu, který by měl člověk za den přijmout, obecně se uvádí, že muži by měli vypít kolem 3,7 l za den, ženy 2,7 l a děti podle věku mezi 1,5–2,5 l. Je však potřeba zohlednit výšku, váhu nebo i podíl svalové hmoty v těle. Kromě čisté vody je možné organismus hydratovat také vodnatými potravinami a pokrmy, jako je ovoce, zelenina či polévky. Důležitá je rovněž rovnováha elektrolytů v těle, která značně přispívá ke vstřebávání tekutiny. „Ideální je zařadit do stravy sodík, draslík, hořčík a vápník, které pomáhají udržet rovnováhu tekutin v těle a podporují transport vody do buněk. Efektivní je také malé množství sacharidů, například v nápojích pro sportovce, které zvyšují vstřebávání tekutiny ve střevě díky osmotickému efektu. Právě trávicí trakt je klíčovým místem, odkud se živiny a voda dostávají zpět do těla. Jeho zdraví a kondice hraje proto zásadní roli. Jednou z možností, jak zjistit aktuální stav střevního mikrobiomu, je jeho analýza. Test mikrobiomu od Chromozoom poskytuje informace o zastoupení různých druhů střevních bakterií, včetně prospěšných i potenciálně škodlivých mikroorganismů. Na základě těchto dat lze odhadnout mikrobiální rovnováhu a potenciální vliv mikrobiomu na trávení a metabolismus některých látek“ vysvětluje doktorka Procházková.

Optimální hladina vody v těle se pozitivně podepisuje také na kognitivních funkcích a celkové činnosti našeho mozku. „Mozek je z velké části tvořen tekutinou. Když tedy dojde k celkové dehydrataci, klesá jeho schopnost správně fungovat. Člověk se poté cítí unavený a chybí mu koncentrace. Naopak pokud je dodržen správný pitný režim, dochází k transportu důležitých živin, jež podporují nejen jeho aktivitu, ale i energetické procesy v celém těle, odstranění toxinů a regulaci tělesné teploty, čímž jsou zajištěny optimální podmínky pro výkon a soustředění,“ dodává doktorka Procházková.

 



Sdílejte článek na sociálních sítích nebo emailem

Social icons
Hodnocení článku

Fotogalerie na bydlet.cz, nejlépe hodnocené fotografie



Články Tipy a triky