Bioodpad z hnědých popelnic je kvalitnější, než ten z kontejnerů

Proč se město rozhodlo hnědé kontejnery z vybraných lokalit stáhnout? Zeptali jsme vedoucí odboru životního prostředí Kataríny Ruschkové.

Od kdy hnědé kontejnery Jihlavanům slouží?

Hnědé kontejnery na biologicky rozložitelný odpad jsme ve městě zavedli v roce 2018. Rozmístili jsme je na celkem 270 k tomu určených stání. Už tehdy jsme se ale s vedením města bavili o tom, jestli má smysl tyto velké kontejnery dávat do lokalit, kde jsou rodinné domy a lidé si mohu požádat o hnědé popelnice nebo dotované kompostéry. Nakonec se tehdejší zástupci Jihlavy rozhodli, že je dáme všude, protože ne každý si o popelnice na biologický odpad zažádal. Ale už v té době jsme se dohodli, že bude-li mít většina domů malé popelnice, velké kontejnery z těchto lokalit stáhneme.

Proč se město rozhodlo hnědé kontejnery před sedmi lety po městě rozmístit?

Primárně jsme chtěli odklonit bioodpad z komunálu. Všimli jsme si totiž, že v komunálním odpadu končí čím dál více biologicky rozložitelných věcí. Obyvatele jsme proto chtěli motivovat k jejich třídění. Nejprve jsme kontejnery umístili do Pávova a Zborné, kde se to setkalo s velkým úspěchem. Poté jsme dali hnědé kontejnery na sídliště na Slunci, kde jsou všechny druhy zástaveb – rodinné a bytové. A i tam měly u lidí kladný ohlas. Proto jsme se rozhodli, rozmístit je po městě plošně. Upozorňuji ale, že nám nešlo o to, vyřešit lidem problém s odpadem ze zahrad, protože do hnědých kontejnerů a popelnic totiž primárně patří bioodpad z kuchyní.

Jaký je tedy důvod stažení hnědých kontejnerů z lokalit, kde jsou rodinné zástavby?

Těch důvodů je několik. Za prvé v hnědých kontejnerech stále více končí odpad, který tam nepatří, a nádoby jsou podle pracovníků Služeb města Jihlavy (SMJ) přetěžované. Dochází pak často k jejich poškození. Lidé tam házejí velké větve, pařezy a kontejnery praskají nebo se jim prolamují dna. Takové věci ze zahrad musí lidé odvážet rovnou do sběrných dvorů nebo na kompostárnu. Jak už jsem říkala, hnědé nádoby, ať už kontejnery nebo popelnice jsou primárně určené k ukládání biologicky rozložitelného odpadu z domácností, ne ze zahrad.

Předpokládám, že dalším důvodem ke stažení kontejnerů jsou už i několikrát zmiňované hnědé popelnice, o které si může kdokoliv s rodinným domem zažádat?

Přesně tak. O hnědé popelnice si totiž žádá čím dál více Jihlavanů. A nejen o ně. Ale i o dotované kompostéry. Každý, kdo má v krajském městě rodinný dům, si může jednou za čtyři roky o dva požádat. Navíc bioodpad z hnědých popelnic od domů je mnohem kvalitnější než ten, který lidé vhazují do kontejnerů. Velké nádoby jsou totiž dobře dostupné pro mnoho lidí, a pokud někdo jede kolem, ostatní kontejnery jsou plné, vhodí to do hnědého a je mu jedno, že jde o plast nebo sklo a do bioodpadu to vůbec nepatří. Znehodnotí tím pak celý obsah kontejneru a my už s tím nemůžeme na kompostárnu, ale musíme ho odvézt na klasickou skládku.

A to je problém?

Ano. Na kompostárně totiž pracovníci Služeb města Jihlavy speciálním technologickým postupem bioodpad překopávají a zpracovávají. Chemickými procesy se zahřívá až na 60 stupňů. Díky tomu se likvidují v bioodpadu mikroby nebo semínka plevelu a kompost, který na kompostárně vznikne, je pak využitelný na zahradách nebo v zemědělství.

Když skončí biologicky rozložitelný odpad na skládce, jde v podstatě o nežádoucí druh. Probíhají tam zmíněné chemické procesy, vzniká skládkový plyn a uvolňují se z něj organické látky. Zatímco na kompostárně je to užitečné, na skládce bohužel problematické. Čím míň se tam dostane organických látek, tím lépe. A to už vůbec nemluvím o ekonomické stránce problému, protože uložení na skládku je výrazně dražší, než odevzdání na kompostárnu.

Kam mohou tedy lidé z rodinných domů bioodpad ukládat?

Mají několik možností – požádat si o hnědou popelnici, pokud ji ještě nemají nebo o dotované kompostéry. Pokud plánují prořezávat či kácet stromy, nebo prostě jen sekat velkou plochu zahrady, mají možnost si požádat také o přistavení velkoobjemového kontejneru. Mohou se na tom domluvit například s osadním výborem nebo třeba se sousedy. Přistavení vyjde řádově na několik set korun. Pracovníci SMJ jim kontejner dovezou a po naplnění zase odvezou. Ukládku na kompostárně hradíme my jako město. Odpad ze zahrad si mohou ale na kompostárnu odvézt i sami, nebo ho odevzdat v jednom z našich sběrných dvorů.