Jak udržet Česko v rovnováze s přírodou? Pět cest evropské biodiverzity

Tisková zpráva, 31.3.2025

Nejnovější studie ze série Urban Insight od společnosti Sweco s názvem „Pět klíčových trendů, které formují evropskou agendu pro biodiverzitu“ zdůrazňuje, že Evropa i svět potřebují zásadní změny v přístupu k ochraně a obnově biodiverzity. Nový rámec přijatý na globální úrovni (Kunming-Montreal Global Biodiversity Framework) navazující na evropské cíle (např. EU Biodiversity Strategy 2030) směřuje k zastavení a obrácení trendu úbytku biologické rozmanitosti nejpozději do roku 2030.

Příležitosti a výzvy pro Českou republiku
Česká republika se, podobně jako ostatní členské státy EU, připravuje na zavedení konkrétních kroků prostřednictvím vlastní Národní strategie a akčního plánu ochrany biodiverzity (NBSAP). Tu bude nutné provázat i s novými investičními mechanismy, posílenou legislativou a zapojením veřejnosti či soukromého sektoru. Přestože u nás má ochrana přírody i krajiny již dlouhou tradici a disponujeme poměrně rozvinutou sítí chráněných území, potřebujeme se vypořádat s novými tlaky jako jsou klimatická změna, degradace ekosystémů a zahušťování zástavby.

Příklad z praxe

Bečva dokázala v minulosti při silných srážkách způsobit vážné škody, proto se přistoupilo k jejímu rozvolnění mezi obcemi Černotín a Skalička. Přirozeně širší koryto umožňuje lepší průtok vody, a tím výrazně snižuje riziko povodní a zimního hromadění ledů. Úpravy vedly nejen k vyšší bezpečnosti pro okolní obce, ale také k návratu vzácných druhů, jako je morčák popelavý či volavka bílá. Rozšiřování koryta probíhalo na 3375 metrech, kde se odstranil stávající materiál a vznikly nové mělké tůně. Vysázelo se přes 1000 stromů a téměř 4000 keřů. Konečnému tvaru se řeka nadále přizpůsobuje sama.

„Revitalizace Bečvy byl projekt s cílem zlepšit přirozený vodní režim v řece a v přilehlé nivě, zvýšit biodiverzitu a zmírnit dopady povodní. Projekt zahrnoval rozšíření koryta řeky s podporou vzniku přirozených štěrkových lavic a břehového pásu, vytvoření tůní, výsadbu stromů a keřů a úpravu břehů řeky.
Jsem velmi pyšný na práci, kterou můj tým odvedl na tomto projektu, a jsem rád, že postoupil až do finale soutěže Adapterra Awards 2023,” říká o projektu Martin Pavel, zástupce ředitele divize Hydrotechniky, ekologie a odpadového hospodářství.

Biodiverzita - mapa Evropy, zdroj: Sweco

Trendy, které formují evropskou agendu pro biodiverzitu

1. Začlenění biodiverzity do finančního rozhodování

V rámci EU roste význam metodik a legislativních rámců (např. Corporate Sustainability Reporting Directive) pro hodnocení environmentálních dopadů projektů. České podniky a finanční organizace se tak budou muset zaměřit na stanovení měřitelných cílů v oblasti ochrany biodiverzity a zároveň transparentně vykazovat svá rizika či dopady.

2. Rozvoj trhů s kredity pro biologickou rozmanitost

V některých evropských zemích se uplatňují kompenzační mechanismy, kdy investoři kompenzují své negativní vlivy na přírodu podporou ochrany a obnovy ekosystémů jinde. Česká diskuse k tzv. „biodiverzitní bance“ či systémům ekologické kompenzace se teprve rozbíhá, představuje však slibný nástroj pro financování ochranných a renaturačních projektů.

3. Investice do obnovy ekosystémů a ochrany přírody

EU připravuje Nature Restoration Law, který zdůrazňuje aktivní obnovu poškozených ekosystémů. Vyšší prioritou bude zadržování vody v krajině a zlepšování kvality půdy. V Česku například roste zájem o revitalizaci mokřadů, nivních luk či péči o lesy, jelikož právě tyto ekosystémy přispívají k adaptaci na klimatickou změnu.

4. Propojení přírody s městy

Městské prostředí je neoddělitelnou součástí biodiverzity. Trendem je tzv. „urban wilding“, tedy návrat přírodních procesů a zelených ploch do zastavěných území (např. parkové úpravy s původními druhy rostlin, zelené střechy či vodní plochy).

V Česku roste počet municipálních projektů na zvýšení prostupnosti krajiny, ochranu volné půdy a využívání modrozelené infrastruktury proti suchu i záplavám.

5. Využití digitálních technologií a umělé inteligence

Nové technologie, jako jsou drony, satelitní snímkování či aplikace pro mapování druhů, mohou značně usnadnit monitoring přírody.

V Česku je zájem o různé formy „občanské vědy“, kdy uživatelé mobilních aplikací přispívají k mapování invazních či ohrožených druhů, což zlepšuje datovou základnu pro lepší rozhodování.

Výzvy k akci pro Českou republiku

Ministerstva, kraje i obce by měly prohloubit spolupráci a začlenit ochranu biodiverzity do územního, investičního i strategického plánování.

Podniková sféra a banky mohou díky evropskému tlaku a novým investičním nástrojům naskočit do trendu „nature-positive“ ekonomiky a těžit z reputačních i ekonomických příležitostí.

Výzkumníci pomohou nalézat nové cesty k ochraně ekosystémů. Informovaná veřejnost pak může významně ovlivnit i politickou reprezentaci.

Každý se může zapojit, ať už prostřednictvím uživatelských aplikací pro mapování druhů, nebo podporou lokálních iniciativ na ochranu zeleně a vody.