Výměna starého plynového kotle se vyplatí. Kondenzační kotel ušetří klidně tisícikorunu měsíčně

Také plynové kotle podléhají vývoji. Kondenzační plynový kotel slibuje velmi krátkou návratnost a jeho výměna za původní atmosférický se často vyplatí, i když ten starý ještě zcela nedosloužil.

Přestože moderní kondenzační plynový kotel představuje dražší zdroj tepla, než jsou běžné atmosférické kotle, investice se podle odborníků vrátí dříve, a to často za pět až sedm let. Díky inteligentní technologii využití zemního plynu včetně spalin jde rovněž o zdroj ekologicky šetrnější „Při spalování plynu vzniká teplo, které se využívá k ohřevu vody. Vedlejším produktem je také vodní pára, kterou ekologické kotle zkondenzují (zkapalní) a její teplo opět využijí. Kondenzační kotel tak dokáže zužitkovat i tuto zbytkovou energii,“ vysvětluje Michal Řezanina, specialista ze společnosti Thermona.

Díky tomuto dodatečnému získání tepla ze spalin, které se u běžných kotlů vylučují komínem, jsou kondenzační kotle výrazně účinnější než běžné plynové kotle. Při stejném objemu zemního plynu tedy vydrží tedy topit déle, nebo vytopí větší prostor. Úspora se pohybuje až kolem 30 %.

Jak je to s účinností kotle?

U kondenzačních kotlů se uvádí jejich účinnost nad 100 %. Jak je možné takové účinnosti dosáhnout? „Neznamená to, že by kondenzační plynový kotel dokázal vyprodukovat více energie, než plyn obsahuje. Původní účinnost plynových kotlů se počítala v době, kdy ještě nebyla známá kondenzační technologie a její využití v plynových kotlech. Kotel dokáže využít jednak celkovou hodnotu výhřevného tepla v objemu 100 %, k tomu se ale připočítává ještě kondenzační teplo získané z ohřátých spalin. To má hodnotu od 7 do 9 %. Celková hodnota spalného tepla je kolem 111 %, přičemž účinnost kondenzačních kotlů uvádí v rozmezí 107 až 109 %,“ popisuje Michal Řezanina.

Proč vyměnit starý plynový kotel?

Mnozí uživatelé se o účinnost svého plynového kotle nezajímají a využívají ho do té doby, až doslouží. To je ale škoda, protože je možné, že provozují velmi nehospodárný spotřebič plynu a obírají se o značné úspory. Účinnost běžných atmosférických plynových kotlů, které jsou delší dobu používané, navíc může být časem výrazně nižší, než je ta původně udávaná. „Zanáší se například výměník tepla a zejména, pokud není kotel dostatečně a pravidelně udržovaný, jeho účinnost postupně klesá. U starších plynových kotlů může být jen 50 až 60 %,“ upozorňuje Michal Řezanina.

Vysoká úspora na spotřebě plynu

Co znamená vyšší účinnost kotle pro zákazníka? Cena kondenzačního kotle je sice vyšší než cena běžného atmosférického kotle. Příklad z praxe společnosti Thermona ale dokládá okamžitou čtvrtinovou úsporu plynu vyplývající jen z výměny kotle bez dalších energetických opatření, například zateplení objektu.

V konkrétním případě se jednalo o typický dvoupodlažní rodinný dům o celkové obytné ploše 175 m², který je obýván dvěma domácnostmi a 20 let starý plynový kotel je využíván čistě k vytápění objektu. Historicky se roční spotřeba plynu pohybovala kolem 22 MWh, ale v roce 2022 byl systém modernizován. Nový kondenzační kotel společně se systémem regulace v referenčních místnostech a termostatickými hlavicemi na deskových otopných tělesech nově zajistil teplo v celém domě se spotřebou 17 MWh, což znamená čistou úsporu na spotřebě plynu 24 %. Při aktuálních cenách a započítání všech regulovaných složek se tak na vytápění celého domu ušetří téměř 12.000 Kč ročně.

Nejen zemní plyn

Výhody kondenzačních kotlů nemusí využívat pouze ti zákazníci, kteří mají zbudovanou přípojku na plyn. Jako zdroj tepla lze využívat také zkapalněný propan v zásobníku. Například společnost Primagas eviduje rostoucí zájem o tento zdroj tepla v souvislosti s povinnou odstávkou starých kotlů na tuhá paliva.

Nemusí přitom vždy jít jen o oblasti, kam není zaveden zemní plyn. Propanový zásobník si do starších energeticky náročnějších domů, kam se hodí plynové vytápění, pořizují také odběratelé, kterým se při porovnání celkových provozních i pořizovacích nákladů nevyplatí kopat novou přípojku zemního plynu. Ta totiž může vyjít i na vyšší desítky tisíc korun.

„V případě rodinného domu s vytápěnou plochou mezi jedním a dvěma sty metry čtverečními vychází investice do propanového vytápění v průměru i s DPH na více než 80 tisíc korun. Vyplývá to z průměrné kalkulace, která zahrnuje vše až po kotel,“ říká Jiří Karlík, odborník na LPG a generální ředitel společnosti Primagas. „Jde hlavně o projektovou dokumentaci, plynové potrubí a napojení zásobníku či jeho dopravu a ukotvení, vč. dodatečného poplatku za povolení tzv. jednoduché stavby plynoucího z novelizovaného stavebního zákona,“ dodává Jiří Karlík s tím, že Primagas poskytuje novým zákazníkům, kteří přechází na propan z tuhých paliv nebo elektřiny, „dotaci“ na projektovou dokumentaci i kotel nebo související stavební práce, která v součtu činí až 35 000 Kč. Takto lze počáteční investici do zprovoznění zásobníku snížit o více než 40 %.

V současnosti se cena propanu pro domácnosti pohybuje kolem 2,90 Kč/kWh vč. DPH, dopravy a distribučních poplatků. Do ceny se nepromítá žádná státem regulovaná složka, nehrozí tedy její nárazové zvýšení jako před časem u elektřiny.