Spotřeba plynu a elektřiny roste, urgence šetřit opadla

V prvním kvartále letošního roku pokračoval trend v nárůstu spotřeby plynu a elektřiny. Nebylo to dáno pouze chladnějším počasím, ale také jinými vlivy. Po očištění o vliv počasí totiž nárůst spotřeby zůstal. To se týká hlavně meziročního srovnání. Dlouhodobě oproti předkrizovým rokům je spotřeba nižší, i když se rozdíl zmenšuje. U spotřeby elektřiny jsou dlouhodobé úspory nyní dokonce na polovině. Sucho výrazně ovlivnilo výrobu elektřiny z OZE. Vodní elektrárny vyrobily o 22 % méně elektřiny, než je obvyklé, situaci zachraňovaly fotovoltaické elektrárny, které naopak zdvojnásobily svoji výrobu oproti 2016-2024.

Spotřebu energií v prvním kvartálu letošního roku ovlivnila teplota vzduchu, která byla meziročně nižší. To není velké překvapení s ohledem na velmi teplý průběh počátku minulého roku. I v porovnání s předchozími lety šlo o chladnější počátek roku. Podobné teploty byly v roce 2022. Od roku 2019 byl chladnější pouze začátek 2021. Meziroční pokles teploty vzduchu byl o 2,3 °C z pohledu energeticky důležitých oblastí.

Spotřeba plynu druhý kvartál po sobě roste

V prvním kvartále tohoto roku byla spotřeba plynu vysoká, hlavně ve srovnání s uplynulými roky v únoru a březnu. Celkově byla spotřeba meziročně vyšší o 15,2 %. „Důležitou roli hrála teplota vzduchu. Aby bylo možné porovnat jednotlivá období mezi sebou, standardizujeme spotřebu na stejnou teplotu a radiaci. U spotřeby plynu bereme v potaz i odlišnou spotřebu paroplynové elektrárny Počerady. Je to například důležitý ukazatel výkonnosti ekonomiky anebo i fungování úsporných opatření díky novým technologiím. Bez takto očištěných dat je těžké i predikovat budoucí vývoj,“ upřesnil datový analytik Kamil Rajdl ze společnosti Amper Meteo, která se tímto vyhodnocením dlouhodobě zabývá. „I přes skutečný nárůst spotřeby plynu o 15,2 % to bylo fakticky jen o 3 %, pokud by panovaly stejné meteorologické podmínky. Na druhou stranu po období úsporných řešení je to už druhý kvartál po sobě, který ukazuje opačný trend. Určitě tomu pomohla i nižší cena komodity,“ dodal specialista na úsporné projekty (EPC) Martin Nádeníček, člen představenstva Amper Savings. Oproti dlouhodobému průměru 2017-2021 jsou úspory stále významné. Očištěná i neočištěná spotřeba plynu byla nižší o 13-14 %.

Na spotřebě plynu se letos neblaze projevila i paroplynová elektrárna Počerady, která spotřebovala 1202 GWh plynu (4 % celkové spotřeby v ČR), což je dvojnásobné množství oproti minulému roku.

Češi spotřebovali meziročně více elektřiny, dlouhodobé úspory jsou poloviční

Stejně jako spotřeba plynu zažívá i spotřeba elektřiny podobný vývoj. Po období velkých úspor nové nenarůstají, a naopak se spotřeba zvedá. Tento obrat pozorujeme již od Q3/2024. Částečně to může být způsobeno přesunem technologií využívajících plyn na elektřinu (typicky tepelná čerpadla). V prvních třech měsících letošního roku jsme spotřebovali o 5,3 % více elektrické energie. Po srovnání na stejné počasí je stále patrný nárůst o 3,1 %, což je nejvíce od začátku energetické krize v roce 2022. Úspory se snížily i oproti předkrizovému období 2017-2021. V minulém roce byly na úrovni 10 %, nyní jsou jen na polovině.

Obnovitelné zdroje: Boom elektřiny z fotovoltaických elektráren

Od začátku roku 2025 se vyrobilo 1367,9 GWh elektrické energie z fotovoltaických, větrných a vodních elektráren. Nejvíce se vyrobilo díky fotovoltaickým elektrárnám, a to 59,4 %, z 29,6 % se na výrobě OZE podílely vodní elektrárny a z 11,0 % větrné elektrárny. Oproti dlouhodobému průměru 2016-2024 se vyrobilo o 24,8 % více elektřiny z OZE. Oproti minulému roku to bylo ale o 15 % méně. Důvodem byla velmi slabá výroba z vodních elektráren. Výroba OZE by teoreticky pokryla 7,3 % spotřeby v daném období.

Od začátku roku vyrobily proti dlouhodobému průměru 2016-2024 fotovoltaické elektrárny o více než dvojnásobek více energie. Hlavní podíl na tom měl měsíc únor a březen. Výrazný podíl na tom má zvyšování instalovaného výkonu (o 93 %).

V zimě bývá obvykle větrnější počasí a díky tomu je i vyšší výroba VTE. Na druhou stranu část výroby je zmařena díky tvorbě námrazy. Letos ale foukalo velmi málo. Nebylo výrazné množství tlakových níží, které přináší silný vítr. Celkově byla výroba pouze na 77,2 %. Slabá výroba byla převážně během února a března.

První tři měsíce roku byly velmi slabé na množství srážek a to i těch sněhových. To se výrazně negativně projevilo na průtocích a tedy i výrobě elektřiny ve vodních elektrárnách. Od začátku roku se vyrobilo o 22 % méně.