Stres vs. odměna: Jak kortizol a dopamin řídí naše emoce a výkon

Ranní vstávání, stresové situace či radostné prožitky a zážitky – za aktivaci kortizolu a dopaminu stojí celá řada faktorů, se kterými se člověk denně setkává. Jedná se o klíčové látky s významným dopadem na fyzické i duševní zdraví. Ačkoliv je pro jednu spouštěčem stres a pro druhou vidina odměny a příjemné situace, obě jsou pro člověka stejně důležité. Kortizol podporuje bdělost a rychlou reakci těla, dopamin zase představuje zdroj dobré nálady a pocitu uspokojení. Co se však děje s energií a motivací, když jsou tyto látky v nerovnováze? A jaký dopad může mít jejich dlouhodobá dysbalance na lidský organismus?

Kortizol společně s dopaminem jsou chemické látky, které naše tělo produkuje v reakci na různé vnější i vnitřní vlivy. Liší se však nejen svou funkcí, ale i tím, jakým způsobem je organismus vytváří a využívá. „Kortizol je steroidní hormon, který vzniká v kůře nadledvin, kde je enzymy odvozen od cholesterolu – reguluje ho především hypotalamo-hypofyzární osa. Jeho hlavní funkcí je regulace metabolismu a imunity a řízení reakce organismu na stres. Dopamin je zase neurotransmiter syntetizovaný v mozku pomocí přeměny aminokyseliny tyrosinu na L-DOPA a následné dekarboxylace. Může být však produkován i jinými tkáněmi. Podílí se na regulaci motorických funkcí, motivaci a systému odměn,“ vysvětluje Ing. et Ing. Barbora Procházková, Ph.D., jež se mimo jiné podílí i na vývoji genetických testů a analýzách střevního mikrobiomu v Chromozoom. Jak již bylo zmíněno, vyplavení kortizolu je podmíněno stresem. Pokud se tedy člověk potýká s vypjatými a nepříjemnými situacemi, na scénu přichází právě tento hormon, který tělo připravuje na zátěž. Jeho hladina se zároveň přirozeně mění také s cirkadiánním rytmem během dne. Především ráno, kdy je třeba tělo probudit a nabudit, je produkce kortizolu díky nadřazeným signálům z hypotalamu a hypofýzy nejvyšší.

Dopamin naopak funguje na základě očekávání odměny, motivace a příjemných zážitků. Vědkyně Procházková dodává, že je vyplavován také v rámci automatických mozkových drah, které řídí pohyb a regulují emoce: „Člověk zažívá pocit euforie, odměny nebo také motivace. Zároveň může podpořit radost z dosažených cílů a zvýšit mentální aktivitu.“ Přestože je cílem obou látek člověka do jisté míry nastartovat a nabudit, každá na to jde trochu jiným způsobem. Snahou kortizolu je mobilizace energetických zdrojů a stresová pohotovost, dopamin je zase spojen s pocitem uspokojení a prožíváním odměn. Pokud však jejich působení překročí zdravou normu, výsledkem mohou být i vážné zdravotní potíže.

Co když chybí rovnováha?

Špatný životní styl i nevhodné prostředí, kterým se člověk denně obklopuje – za zvýšenou hladinu kortizolu může řada faktorů. Určitou roli navíc hraje také genetika. „Zvýšené vylučování kortizolu může být výsledkem například genetické predispozice k vyšší reaktivitě HPA osy neboli hypotalamo-hypofyzární-nadledvinov é osy, jež je laicky označována také jako stresová osa nebo osa boje a útěku. Tělo v tomto případě produkuje více kortizolu i při menších podnětech. Takový člověk na stres proto reaguje daleko rychleji a intenzivněji než ostatní, což může souviset s únavou, úzkostí nebo potíži se spánkem. Mezi jasně geneticky podmíněn é onemocnění, kter é ovlivňuj e tvorbu kortizolu, patří například kongenitální adrenální hyperplázie,“ popisuje genetička. Dlouhodobě zvýšený kortizol způsobuje chronický stres, oslabení imunitního systému, poruchy spánku a může vést až k rozvinu t í takzvaného Cushingov a syndromu, jež se projevuje například obezitou v oblasti břicha, vysokým krevním tlakem a úbytkem svalové hmoty. Ani v případě dopaminu však vyšší hladiny nejsou žádoucí, jelikož mohou vést k impulzivnímu a nekontrolovatelnému chování. „ N adbyt ek dopaminu v určitých mozkových oblastech může v extrémních případech přispět ke vzniku schizofrenie, “ varuje vědkyně z Chromozoom.

Vedle nadměrného vyplavování tělu škodí i příliš nízké hladiny těchto látek. „Nízká hladina kortizolu sice může vést k nižší reaktivitě na stres, zároveň ale souvisí s poklesem energie během dne. Výsledkem poté může být rozvoj Addisonovy choroby, jež se mimo únavy projevuje také ztrátou hmotnosti a nízkým krevním tlakem. Slabá aktivita dopaminu se zase může projevovat zhoršenou motivací, apatií a neschopností pociťovat radost. To do jisté míry může vést i ke vzniku deprese. Je však důležité říct, že nízká dopaminová hladina nebývá jedinou příčinou, jde spíše o jeden z důvodů, který se na depresivním stavu podílí. Nedostatek dopaminu v motorických drahách navíc může vyústit až v Parkinsonovu chorobu,“ upozorňuje Procházková.

Dopamin i kortizol tělo potřebuje!

Přestože se na první pohled může zdát, že dopamin je z pohledu dobré nálady a motivace pro člověka přínosnější, není tomu tak. Obě látky představují pro lidské tělo klíčové složky, které se významně podílejí na regulaci duševních i tělesných funkcí. „Kortizol pomáhá zvládnout akutní stres, mobilizuje energii a zvyšuje bdělost. Dopamin zase zlepšuje motivaci, soustředění a přináší pocity uspokojení a odměny, díky čemuž člověk lépe reaguje na výzvy a cítí se více nabitý a motivovaný do jejich plnění,“ dodává genetička.

Významná je také jejich provázanost – stresová odezva spojená s kortizolem může ovlivnit dopaminergní dráhy v mozku, a naopak hladiny dopaminu zase mohou zpětně ovlivňovat psychický stav a vnímání stresu. Jde o složitou síť regulačních mechanismů, které spolu velmi často úzce souvisejí a navzájem se ovlivňují. Pro celkové zdraví člověka je proto zásadní udržovat jejich hladiny v rovnováze a na úrovni podporující tělesné funkce. „V Chromozoom jsme vyvinuli hned několik doplňků stravy, které efektivně pracují s kortizolem i dopaminem. Stress Less je cílený na zvládání stresu, a tedy i regulaci kortizolu. Na druhou stranu Brain Power a Brain Food obsahují látky podporující kognitivní funkce a metabolismus neurotransmiterů, čímž přispívají k udržení optimální hladiny dopaminu a celkové duševní výkonnosti,“ uzavírá vědkyně Procházková.