EU bude muset investovat 2,3 bilionu EUR = 57 bilionů Kč jen do modernizace elektrických přenosových soustav

Evropská unie bude muset dramaticky zainvestovat do modernizace elektrických sítí, aby zabránila raketovému zdražení elektřiny a mohla pokračovat v přechodu energetiky na obnovitelné zdroje. Na připojení do soustavy čeká více než 800 GW větrné a solární kapacity. Z analýzy společnosti Allianz Trade vyplývá, že do roku 2050 budou muset země Evropské unie investovat jen do rozvoje elektrických přenosových soustav 2,3 bilionu eur (57,5 bilionu korun).

Rozdílnost elektrických přenosových soustav jednotlivých států Evropské unie a uspořádání trhu s elektřinou se staly zásadními překážkami v přechodu na ekologickou energetiku. Zpoždění v rozvoji sítě způsobilo, že na připojení čeká více než 800 GW větrné a solární kapacity, což je téměř dvojnásobek současné nabídky. „Přetrvávající vysoké ceny elektřiny mezitím snižují konkurenceschopnost průmyslu a zatěžují spotřebitele. Bez urychlených investic a modernizace sítě hrozí, že Evropa nesplní svůj cíl uhlíkové neutrality do roku 2050, jenž vyžaduje, aby obnovitelné zdroje dodávaly 82 % elektřiny na kontinentu,“ říká Jarmila Babíková, Senior Credit Analyst Allianz Trade v České republice.



Nedostatečná flexibilita sítě zhoršuje volatilitu cen během dne, kdy jsou ceny elektřiny v době nejvyšší poptávky vysoké a mimo špičku blízké nule či záporné. To dokazuje příklad z Německa, kde dosáhly kompenzace za obnovitelné zdroje energie v roce 2024 výše 20,9 miliardy eur. „Roční náklady na přetížení sítě jsou zatím nižší (2,5 miliardy eur v roce 2019), ale předpokládá se, že bez modernizace vzrostou do roku 2030 na 12,3 miliardy eur a do roku 2040 na 56,7 miliardy eur. Tyto náklady mají samozřejmě dopad na cenu elektřiny. Do roku 2030 by ji mohly navýšit o 22 % a do roku 2040 až o 103 %. Hospodářské dopady však tento horizont přesahují a ohrožují růst HDP a konkurenceschopnost odvětví. Německo by mohlo do roku 2050 čelit ztrátám HDP ve výši 1,6 bilionu eur, přičemž nejvíce by byly postiženy veřejné služby (ztráty ve výši 585 miliardy eur), finance (495 miliardy eur) a maloobchod a velkoobchod (266 miliardy eur),“ uvádí Jarmila Babíková.



Přechod na nový způsob výroby elektřiny v EU by mohl snížit konečné ceny o 11 % již v roce 2035 a o 30 % v roce 2040. To si však do roku 2050 vyžádá investice do infrastruktury rozvodné sítě ve výši 2,3 bilionu eur, přičemž roční finanční prostředky budou v průměru činit 90,8 miliardy eur. Aby byl do roku 2040 splněn cíl EU snížit emise o 90 %, mohly by předsunuté investice zvýšit roční investiční potřeby na více než 100 miliard eur. Distribuční síť pohltí 56 % celkových investic, přičemž do roku 2030 bude zapotřebí 220 miliard eur, a to především v Německu, Francii a Itálii, na které dohromady připadá 50 % investic do distribuční sítě. Mezitím přenosová infrastruktura, která se do roku 2030 rozšíří o 28 %, si do roku 2050 vyžádá investice ve výši 694 miliard eur. Kromě domácích sítí se musí do roku 2030 zdvojnásobit kapacita propojovacích a skladovacích sítí, což představuje roční přírůstek 10 miliard eur, ale do roku 2050 přinese dlouhodobé úspory ve výši 23 miliard eur.

Evropa se potýká s fiskálními omezeními a rostoucími vojenskými výdaji. Z analýzy Allianz Trade vyplývá, že nebude možné čerpat potřebné investice do rozvodných sítí pouze z veřejného financování a bude nutné připravit podmínky i pro soukromý sektor. „Důležitým krokem ke zvýšení investic do infrastruktury je zlepšení investičních podmínek pro soukromý sektor. To vyžaduje harmonizaci regulačních rámců v jednotlivých zemích, aby se pro investory vytvořilo předvídatelnější a efektivnější prostředí. Strukturální reformy, jako je rozvoj Unie kapitálových trhů (CMU) a zřízení nezávislého provozovatele soustavy (ISO), by dále také mohly zlepšit toky kapitálu, optimalizovat plánování sítě a posílit přeshraniční obchod s elektřinou,“ uzavírá Jarmila Babíková.