Drahé energie jako nové proinflační riziko pro ČNB

Válka na Blízkém východě zdražuje ropu a ještě výrazněji plyn.

Americko-izraelský útok na Írán přinesl na trhy očekávaný nárůst averze k riziku. Akciové trhy ztrácejí především v Evropě a Asii, tedy v regionech, které jsou nejvíce zranitelné vůči současnému vývoji, zatímco americké akcie uzavřely jen v plusu. V centru pozornosti zůstává především ropa a plyn, u kterých panují vážné obavy z narušení dodávek.

Začněme ropou: Brent včera posílil o 7 % a dnes ráno přidává další 3 % na 80 USD/barel. To je relativně umírněná reakce vzhledem k rozsahu konfliktu, která signalizuje, že ropný trh zatím vážněji nepracuje se scénářem déle trvajícího narušení dodávek.

V ohrožení je přitom zhruba 15 mil. barelů denně, které se přepravují skrze Hormuzský průliv, což by byl potenciálně největší výpadek v historii. Proto nyní detailně sledujeme provoz v Hormuzském průlivu, nejdůležitějším škrtícím bodě energetických trhů. Ten již výrazně poklesl – ne kvůli přímým íránským útokům, ale kvůli preventivním opatřením a skokovému zdražení pojištění tankerů. Dlouhodobá blokáda Hormuzu by dle nás s vysokou pravděpodobností vedla k růstu ceny ropy nad 100 dolarů za barel.

Větším problémem se nyní zdá – minimálně z pohledu Evropy – výpadek dodávek zkapalněného zemního plynu. Katar včera kvůli útokům zastavil produkci LNG, jehož je druhým největším vývozcem na světě s přibližně 20% podílem. To vedlo ke skokovému zdražení evropského plynového benchmarku TTF o více než 35 % na 43 EUR/MWh. Výpadek katarských dodávek fakticky znamená, že Evropa a Asie se budou ještě více přetahovat o alternativní dodávky LNG, zejména ze Spojených států.

Podstatné je ale zmínit, že růst ceny plynu se odehrál na spotovém trhu, zatímco delší kontrakty reagují výrazně mírněji (jednoletý forward na 33 EUR/MWh). To je důležité například z pohledu tuzemských obchodníků s energiemi, kteří nakupují plyn pro své zákazníky tzv. na dlouho, a proto by se prozatímní zdražení plynu nemělo propsat do ceníků pro spotřebitele. To se samozřejmě může v čase měnit – pokud se ukáže, že výpadek katarského plynu je dlouhodobý, pak by se bezpochyby propsal do vyšších spotřebitelských cen.

Drahé energie jsou tak nové proinflační riziko na scéně, které může vést ČNB k ještě větší opatrnosti, mimo jiné i při zvažování mírného poklesu sazeb. A to i s o ohledem na nedávnou zkušenost s vysokou inflací, která byla doprovázena výrazným růstem inflačních očekávání (u spotřebitelů ovlivněných například cenou na totemech čerpacích stanic) a obavami o jejich odkotvení.

To vše ale bude primárně záviset na rozsahu a délce trvání války na Blízkém východě, která dnes vstupuje do svého čtvrtého dne – a zatím to na rychlý konec nevypadá.

Region: AN