Stačil jeden víkend. Český byznys se z optimismu vrací do režimu opatrnosti, kvůli novému energetickému šoku

„Optimismus generálních ředitelů českých firem je nejvyšší za poslední roky,“ říkal každoroční průzkum PwC mezi top CEOs. A potvrzovalo to i lednové chování českých firem, které se nebály investovat. Podle dat Direct Fidoo Indexu, který sleduje výdaje na vzorku 1300 malých a středních firem, útraty SME v lednu stouply meziročně o 26 procent.

Chvilková stabilita byla ale jen chlácholení mezi makroekonomickými šoky. Stačil jeden víkend a vše je rázem jinak. Ceny ropy i plynu tu rostou po desítkách procent, tu zase klesají – zatímco vznikají tyto řádky, vyskočila cena plynu na evropském trhu téměř o 50 procent. A firmy s nízkými maržemi se najednou musejí promptně stáhnout zpět do úsporného módu. Očekáváný růst nákladů, pokud by ceny vydržely se může pohybovat mezi 4-8 % ročně, samozřejmě u některý specifických oborů může být i nad 15 %. Některé firmy mají vysokou schopnost přenést růst nákladů na zákazníky a někdy si i marže navýšit například čerpací stanice. U některých odvětví je přenos omezenější a cenová politika dlouhodobější. Ale situace se mění z hodiny na hodiny a vzkaz pro firmy je tak jasný: Nejistota už není výjimka, ale nový standard, a musejí s ním naučit pracovat.

Prudké dupnutí na brzdu zabolí

Dražší energie se okamžitě promítají do nákladů u všech subjektů od výroby přes logistiku až po služby. Pokud by ceny zůstaly zvýšené delší dobu, hrozí návrat inflačních tlaků, a s tím i oddálení snižování úrokových sazeb. Pokud firmy ještě nedávno mohly počítat s levnějšími úvěry, nyní se musí rychle přizpůsobit.

Navíc, jakmile rostou ceny a nejistota, domácnosti znovu začnou brzdit spotřebu. Kombinace vyšších nákladů a opatrnějších zákazníků je pro podniky vždy nejnáročnější scénář. Takové výkyvy zpravidla dopadnou na všechny, a na malé a střední podniky zvlášť.

Skrytá síla SME se musí strategicky podpořit

Pod povrchem totiž roste něco, co na první pohled není vidět, a to potenciální tlak na cashflow. Mohou přijít vyšší zálohy dodavatelům, pomalejší úhrady od odběratelů. Velké firmy se tlaku brání snáz, mají zajištěné kontrakty, měnové a komoditní hedgingy i vyjednávací sílu. Pro ty menší to, ale může být velká rána. Pracují mnohdy s výrazně menším finančním polštářem, a právě ten se v obdobích vysoké volatility testuje nejvíce.

SME v takové situaci ale mají jinou výhodu. Tou je flexibilita, kdy mohou rychle upravovat výdaje i ostatní procesy. K tomu, aby ji mohly využít, ale musejí mít perfektní přehled o svých financích, a to v reálnem čase. Pokud nedokážou rychle přepočítat nákladovou strukturu a řídit výdaje, může se z krátkodobého výkyvu stát dlouhodobý problém.

V době, kdy neumíte predikovat externí náklady, musíte mít absolutní kontrolu nad těmi interními. Současná situace nám ukazuje, že digitalizace finančního řízení není jenom něco „nice to have“, ale v době globálních krizí je to strategická výhoda. A třeba rozhodne o tom, že právě vás se krize dotkne méně než vašich konkurentů. Nicméně osobně věřím, že současný cenový šok nebude trvat dlouho. Na straně všech účastníků konfliktu na blízkém východě není výhodné dlouhodobě blokovat možnosti exportu vzhledem k jeho zásadnímu dopadu na ekonomiku všech zúčastněných zemí. Nicméně téma odolnosti firem včetně diversifikace a zkracování dodavatelských řetězců bude pokračovat nadále.

Radek Hájek, CCO Direct Fidoo