Senioři online: aktivní a zranitelní. S podvodem se setkala téměř polovina lidí nad 65 let

Nejméně 44 % Čechů starších 65 let se setkalo s alespoň jedním typem online podvodu. Vyplývá to z aktuálního průzkumu projektu Neviditelní a značky Creditea. Přestože se v digitálním prostředí cítí sebevědoměji přibližně o tři procenta více seniorů než loni (55 %), na nějaký druh kyberpodvodu jich naletěl stejný objem: zhruba 4 % dotazovaných. Kyberhrozby jsou stále sofistikovanější, jak potvrzuje také Andrea Jarůšková z Policie ČR.

Každý druhý senior s internetem v mobilu a aktivní na sítích

Podle loňského průzkumu AMI Digital Index se aktivita boomerů (lidé narození mezi lety 1946 až 1964) na sítích zvýšila. Více komentují, přispívají, lajkují a také čím dál více odkládají laptopy či PC a přesouvají se na mobilní telefony. Senioři využívají sítě v první řadě jako zdroj informací, až na druhém místě je kontakt s přáteli či zábava. 54 % seniorů je na sítích denně, a to především na Facebooku či Youtube, kde stráví v průměru 88 minut denně. Podle Českého statistického úřadu nejrychleji roste počet osob používajících internet na mobilním telefonu právě mezi seniory. Podle ČSÚ v roce 2025 používalo internet v mobilu 58 % osob ve věku 65 až 74 let.

Sebereflexe: Každý pátý senior znalý pokročilých funkcí

Podle nejnovějších dat projektu Neviditelní a značky Creditea si lidé ve věku 65-99 let při využívání elektroniky či internetu více věří, jen pouhá 2 až 4 % dotazovaných se považuje za úplného začátečníka co do ovládání svého telefonu, počítače či internetu. Naopak zhruba 17 % seniorů se považuje za zkušené uživatele s dobrou znalostí pokročilých funkcí a aplikací, orientují se v nastavení zařízení či internetu a umí vyřešit běžné technické problémy. Nejčastěji (44 až 47 %) se však senioři hodnotí jako základní uživatelé, kteří umí vykonávat jednoduché úkony.

I přes sebevědomí dosáhla loňská kyberkriminalita téměř 6 miliard Kč

Necelých 14 % seniorů v průzkumu odpovědělo, že má s rozpoznáním digitální hrozby problém. Pevných v kramflecích při rozpoznání kyberpodvodu je necelých 8 % dotazovaných, dalších 48 % věří ve svůj úsudek, ale připouští, že je v online prostoru může něco překvapit. Každý třetí pak stojí někde uprostřed – některé hrozby rozpoznají, někde si jisti nejsou. Podle Andrei Jarůškové, vedoucí Oddělení prevence Krajského ředitelství policie hl. m. Prahy je právě senior na internetu nejzranitelnější. „Celkový počet skutků v rámci kyberkriminality za celou ČR byl v loňském roce přes 21 tisíc v celkové hodnotě téměř 6 miliard Kč. Nejčastěji se jednalo o podvody typu Falešný policista/falešný bankéř a obětmi byli všichni napříč generacemi,“ uvedla Jarůšková.

„Do průzkumu jsme pro respondenty vložili test, který prověřil jejich schopnost rozpoznat deepfake. Výsledky byly zajímavé: podvodné video s Michaelem Žantovským správně vyhodnotil téměř každý, 9 z 10 seniorů taky bezpečně zvládlo identifikovat ukázku s falešnou příležitostí stát se milionářem díky Bitcoinu. Ale přivýdělek coby obchodního specialisty na kryptoměny s platem 70 tisíc Kč už dokázalo jako podvod správně označit jen 88 % respondentů. A celá čtvrtina věřila podvodnému videu s oblíbenou Barborou Špotákovou lákající v pěti jazycích na olympijský festival,“ komentuje výsledky průzkumu Ondřej Hlaváček, marketingový manažer z Creditea, digitální divize společnosti Provident Financial.

Dědictví po prastrýci a jiné pohádky

S podvodem se setkala také paní Pilařová, která svůj příběh sdílela prostřednictvím neziskové organizace ŽIVOT 90, spolupracující s projektem Neviditelní. „Paní Pilařová je naší dobrovolnicí a členkou našeho senátu. Sdílela s námi svou zkušenost s podvodem, který začal jako komunikace o údajném dědictví po prastrýci z Ameriky. Takového příbuzného měli skutečně v rodokmenu, neměl děti, proto s organizací paní Pilařová komunikovala poměrně dlouhou dobu až do chvíle, kdy chtěli peníze na právníky,“ přibližuje zkušenost paní Pilařové Ruth Šormová, ředitelka ŽIVOTa 90.

Relativní novinkou mezi podvody, kterou mají problém rozeznat také mladší, je falešná WhatsAppová zpráva, kterou oběť obdrží od známého uloženého v kontaktech. Známý ve zprávě žádá např. o hlasování v anketě či soutěži pro dceru svého blízkého. „Zpráva se díky tomu, že nám přijde od konkrétní osoby, tváří velmi důvěryhodně. Dokonce i u nás ve firmě ji díky důvěryhodnosti rozšířilo několik zaměstnanců s přáním pomoci dobré věci. Pokud na hlasování v dobré víře kliknete, odešle se zpráva vašim kontaktům, pracovním i soukromým. To může být velmi nepříjemné,“ vysvětluje Hlaváček. „Stejně jako fakt, že pachatel po potvrzení hlasování vaše kontakty zneužije k rozeslání falešné zprávy s žádostí o půjčení peněz,“ upřesňuje Jarůšková. Podle průzkumu se s tímto typem podvodu setkalo 29 % respondentů.

Nejčastější podvod: Vyhráli jste

„Průzkum ukázal, že se senioři nejčastěji setkávají s podvodem, kdy jim např. skrze SMS přijde informace o údajné výhře. Takto odpovídalo 44 % respondentů,“ komentuje data Hlaváček. Přibližně stejné množství seniorů uvedlo, že obdrželi i podvodnou zprávu o doručení balíčku. „Zhruba třetina seniorů má zkušenosti také s podvodníkem, který je coby údajný zájemce o inzerované zboží např. přes online bazar kontaktoval a požadoval vyřídit náklady na dopravu předem,“ doplňuje Hlaváček. Tento typ podvodu zaznamenalo dokonce o 10 % seniorů více než vloni (23 % vs 33 %). Podobně jako podvodné investice např. do kryptoměn, s nimiž se oproti loňsku setkalo o 9 % seniorů více (23 % vs 32 %). Všechny tyto typy podvody mají za cíl vylákat ze své oběti platební či přístupové údaje, nebo rovnou seniora k platbě za neexistující služby přesvědčit. Bohužel se to podvodníkům zhruba u 4 % respondentů podle průzkumu daří.

Když je senior v úzkých, má se kam obrátit

Průzkum projektu Neviditelní potvrzuje, že když už se senior do potíží dostane, zjistí, že naletěl podvodníkovi a hrozí mu ztráta peněz, nebo už dokonce o nějaký obnos přišel, jeho nejčastější první reakcí je kontakt banky a nahlášení situace (60 %). Přes 17 % respondent by nejdříve volalo policii a pokusilo by se zjistit, co mohou dělat. Řešení je podle PČR jednoduché – zachovat klid a chladnou hlavu, používat selský rozum a nenechat se v časovém presu přesvědčit, že přijdete o peníze. U konkrétních podvodů paní Jarůšková radí: “Pokud se jedná o nákupy přes internet, vždy objednávejte jen u ověřených prodejců. V případě WhatsAppové zprávy s hlasováním v různých soutěžích a anketách nikdy neskenujte QR kódy z odkazu, mějte na telefonu dvoufázové ověření, a raději si předem telefonicky u odesílatele zprávy ověřte, zda ji zaslal skutečně on. Pod legendou falešného policisty často senioři podlehnou strachu o svoje úspory a neváhají peníze vybrat a v hotovosti je osobně předat neznámé osobě. Vězte, že takhle policie nikdy nejedná a nikdy nežádá, abyste svoje peníze přeposlali na jiný účet nebo je někomu osobně předali.” Zároveň paní Jarůšková doplňuje: „Kontaktování banky v případě hrozby ztráty peněz nebo napadení účtu je správný první krok. Čím rychleji oběť reaguje, tím větší je šance minimalizovat škody. Pokud má kdokoliv sebemenší podezření, že se jedná o podvod, je důležité okamžitě přerušit komunikaci s volajícím a kontaktovat svou banku, osobního bankéře nebo policii.“

O průzkumu: Projekt Neviditelní a značka Creditea realizovali průzkum ve spolupráci s výzkumnou agenturou Ipsos. Sběr dat se uskutečnil prostřednictvím aplikace Instant Research agentury Ipsos v únoru 2026. Celkem bylo dotazováno 525 lidí ve věkové kategorii 65-99 let napříč celou Českou republikou.

O projektu Neviditelní: Projekt vznikl v roce 2020 s cílem zvýšit povědomí o znevýhodněných skupinách lidí, kteří propadají systémem státní pomoci. Stojí na pevných základech analytických studií a zkušeností mnoha neziskových organizací, které s projektem spolupracují. Doposud jsme definovali 10 skupin "Neviditelných" (např. senioři, samoživitelé, neformálně pečující, mladí dospělí na odchodu z dětského domova, nízkopříjmové domácnosti a další) a pravidelně upozorňujeme na jejich problémy v médiích. Díky rozsáhlé síti partnerských organizací nabízíme konkrétní pomoc těm, kdo ji potřebují. Pro každou z těchto skupin byly připraveny odborné sady doporučení, které mohou pomoci přerušit cyklus neviditelnosti. Projekt Neviditelní realizují společnosti Provident Financial, Spotřebitelské fórum a Centrum ekonomických a tržních analýz CETA. Hloubkové rozhovory se zástupci Neviditelných realizovala společnost Confess. Podrobnosti naleznete na www.neviditelni.org.