Znovu jsem se učil dýchat i polykat - Sepse připravila čtyřiasedmdesátiletého muže o nohu, s návratem do života mu pomohla role stavebního dozoru i intenzivní cvičení

Když se u čtyřiasedmdesátiletého Josefa Novotného během onkologické léčby projevila slabost a únava, netušil, jak rychle se může situace zhoršit. Z nejprve nenápadných potíží se rychle stal život ohrožující stav – agresivní infekce přešla v septický šok, nedokázal sám dýchat, a nakonec mu lékaři museli amputovat nohu. Po stabilizaci byl přeložen na oddělení následné intenzivní péče do brněnské SurGal Clinic. Právě tady začal druhý, neméně náročný boj: krok za krokem zpět k základním životním funkcím a soběstačnosti.

Začalo to nenápadným abscesem v hýžďové oblasti. Vznikl zřejmě v důsledku biologické léčby metastází karcinomu ledvin – infekce ale nabrala extrémně agresivní průběh. V podstatě ze dne na den tak musel být čtyřiasedmdesátiletý Josef Novotný z Brna hospitalizován. Podstoupil náročnou operaci, při které mu nakonec museli amputovat levou nohu.

„Z prvních týdnů léčby si nevzpomínám vůbec na nic. Vybavuje se mi až převoz na oddělení následné intenzivní péče, kde mě personál začal postupně přivádět zpět k normálnímu životu,“ popisuje Josef Novotný s tím, že jeho stav se pod dohledem lékařů začal pomalu zlepšovat. „Odpojili mě z plicní ventilace, to byl ale teprve začátek. Musel jsem se znovu učit dýchat, polykat nebo mluvit,“ vzpomíná.

Jen „přežít“ nestačí

Stav pacienta navíc komplikovalo zhoršené hojení ran i nutnost opakovaných chirurgických ošetření. V rámci následné péče proto několikrát absolvoval například speciální proplachy zranění. Jak popisuje primář oddělení následné intenzivní péče Zdeněk Chvátal, u takto komplikovaných případů je zásadní nejen promyšlený systém péče, ale také spolupráce zdravotnického personálu. „Nestačí zvládnout jen akutní stav. Cílem navazující péče je pacienta opravdu posunout dál, a to jak fyzicky, tak psychicky,“ vysvětluje primář ze SurGal Clinic.

Pokud je to tedy alespoň trochu možné, každý den na oddělení se snaží stavět tak, aby pacientovi přinesl alespoň drobný posun. „Ať už jde o intenzivní rehabilitaci, logopedii nebo doporučení klinické farmacie, to všechno je součástí léčby. Důležitý je taky čas na každého pacienta,“ doplňuje Chvátal. Právě to si pochvaluje i Josef Novotný. Kromě odbornosti lékařů vyzdvihuje hlavně jejich lidskost. „Díky dobře organizované péči na oddělení a rehabilitaci se zlepšila nejen moje fyzická kondice, ale i můj psychický stav,“ říká.

Lidskost jako nedílná součást péče

Podle staniční sestry Soni Černíkové jsou to přitom mnohdy maličkosti, které pomáhají pacientům cítit se lépe a získat motivaci pokračovat v léčbě. „Při večerní hygieně jim pouštíme písničky na přání nebo s nimi hrajeme karty. Konkrétně pan Novotný dostal na starost kontrolovat dělníky, kteří u nás na oddělení opravovali podlahu,“ vzpomíná s úsměvem, jak čtyřiasedmdesátiletého muže rozptylovali od náročné léčby i každodenního stereotypu. Zároveň zdůrazňuje, že je důležité s pacienty pravidelně probírat, co se s nimi děje i jaký je další plánovaný postup. „Panu Novotnému jsme opakovaně vysvětlovali, co ho čeká, a zodpovídali všechny jeho dotazy. Je důležité, aby se pacient nebál zeptat, nebál se požádat o pomoc. Od toho tu jsme,“ upozorňuje Černíková.

Léčba Josefa Novotného, kterého lékaři popisují jako bojovníka, trvala zhruba dva a půl měsíce. Nakonec byla úspěšná; i díky velké podpoře rodiny, a především odhodlání sedmdesátníka znovu žít naplno. Tým z oddělení následné intenzivní péče mu pomohl zajistit protézu i navazující přesun do dalších rehabilitačních zařízení. „Nějaký čas jsem strávil na oddělení LDN brněnského SurGalu, poté mi vedoucí oddělení následné intenzivní péče Milan Kratochvíla zajistil rehabilitaci v léčebně v Košumberku. Dnes se cítím dobře, díky protéze se dokážu pohybovat a jsem soběstačný,“ svěřuje se Novotný s tím, že zásluhu na jeho uzdravení má právě i intenzivní péče, které se mu dostalo.

„Příběh pana Novotného ukazuje, že i u pacientů s velmi těžkým průběhem, komplikacemi a nejistou prognózou může být kvalitní následná péče rozhodující v tom, zda se člověk vrátí do běžného života a postupně znovu získá soběstačnost,“ uzavírá primář Chvátal. Roli pak podle něj mnohdy nehraje jen samotná medicína, ale i týmová práce zdravotníků nebo lidský přístup k pacientům.

O SurGal Clinic

SurGal Clinic v Brně je moderní zdravotnické zařízení, které nabízí širokou škálu služeb od chirurgie a ortopedie až po rehabilitaci a následnou péči. Klinika spolupracuje se všemi zdravotními pojišťovnami, takže je dostupná širokému okruhu pacientů.

O péči se stará zkušený tým lékařů, sester a dalších specialistů, kteří přistupují ke každému individuálně. Pacienti zde navíc mohou využít i nadstandardní program GRAND CLASS zaměřený na maximální pohodlí, a také hotelové ubytování s nadstandardní stravou. Cílem kliniky je nejen kvalitně léčit, ale také zajistit pohodlí a příjemné prostředí při čerpání péče.