Jak vybrat ideální pánev? Rozhodující je účel použití, ale i velikost a typ povrchu

Nepostradatelný kousek každé kuchyně – bez pánve se při vaření jen těžko obejdeme. Saháme po ní při přípravě ranních vajec, rychlého oběda i ve chvíli, kdy chceme masu dopřát dokonale propečenou kůrku. Pozor ale! Zdaleka přitom neplatí, že jeden typ zvládne všechno. Pánve se kromě velikosti, hmotnosti či výšky okraje liší také materiálem, povrchem a tím, pro jaký způsob vaření se nejlépe hodí. Jak se v jejich nabídce vyznat? Kdy se vyplatí vsadit na nerezovou ocel? A čemu věnovat pozornost u keramických variant?

Vybírejte podle využití a svých osobních preferencí

Při výběru pánví je nejlepší začít u toho nejpodstatnějšího – co a jak často v kuchyni připravujete. Právě proto je dobré sledovat nejen design, ale hlavně tvar, velikost a účel. Tvar pánve přitom souvisí nejen se stylem vaření, ale i s místem, které jí můžete doma věnovat. V případě, že v kuchyni bojujete s prostorem, dejte přednost praktickým modelům s odnímatelnou rukojetí.

Důležitou roli hraje také výška okraje, průměr a celková hmotnost. Nízký okraj oceníte při rychlém smažení a snadném obracení, vyšší naopak přijde vhod ve chvíli, kdy do pokrmu postupně přidáváte další ingredience, vaříte pod poklicí nebo se pouštíte do one pot pokrmů. „Za univerzální volbu lze považovat pánev o průměru 26 až 28 cm, jež bez obtíží pokryje většinu běžných potřeb domácího vaření. Menší modely jsou vhodné spíše pro přípravu jednotlivých porcí nebo snídaňových pokrmů, zatímco větší pánve ocení především domácnosti, ve kterých se vaří pro více osob,“ popisuje Miloš Staněk, spoluzakladatel a spolumajitel Potten & Pannen – Staněk. Nezapomínejte ani na hmotnost. Těžší modely vynikají rovnoměrným rozvodem tepla a schopností udržet vysokou teplotu po delší dobu, zatímco lehčí varianty oceníte zejména při každodenním používání, kdy záleží i na snadné manipulaci. A kolik jich v kuchyni tedy mít? Obecně se doporučují tři základní typy – univerzální o průměru 26 až 28 cm, hlubší pro přípravu omáček, těstovin nebo směsí a palačinková s nízkým okrajem. Počet je však individuální, vždy je důležité řídit se především vlastními preferencemi.

Produktové tipy 

Přilnavá nebo nepřilnavá?

Jakmile máte jasno, jaké základní parametry by měla pánev splňovat, přichází na řadu výběr vhodného povrchu. Základní dělení je přitom jednoduché – volit můžete mezi nepřilnavými a přilnavými modely, z nichž každý nabízí trochu jiné vlastnosti a výhody.

Nepřilnavé pánve jsou ideální volbou pro přípravu jídel, která mají sklon se snadno přichytávat. Jejich velkou předností je hlavně možnost vaření s minimálním množstvím tuku. Moderní nepřilnavé povrchy dnes navíc nabízejí řadu technologických vylepšení. Například keramické varianty, mezi které patří i Thermolon™ od GreenPan, zaujmou snadným čištěním, dobrou odolností proti poškrábání a složením bez PFAS, PFOA, olova a kadmia. GreenPan zároveň pracuje i s technologií APEX, jež spojuje nepřilnavost s lepším opečením a křupavějším výsledkem. Prakticky pojaté jsou také modely Woll Eco Lite QXR, které sázejí na nižší hmotnost a recyklovaný hliník, zatímco značka Zwilling nabízí povrch Duraslide Ultra, tedy odolnější třívrstvou nepřilnavou úpravu se snadnou údržbou. Speciální kategorii poté tvoří titanové a tvrzené nepřilnavé povrchy, jejichž hlavními benefity jsou vysoká odolnost a dlouhá životnost. Je však potřeba počítat s tím, že nepřilnavé pánve vyžadují šetrnější zacházení – nejsou ideální pro kovové náčiní ani mytí v myčce, protože narušení povrchu může časem vést ke ztrátě nepřilnavých vlastností.

Přilnavé varianty zase zahrnují nerez, litinu, uhlíkovou ocel a měď. Právě tyto materiály ocení každý, kdo očekává práci při vyšších teplotách, výrazné opečení a poctivý výpek. Jsou mimořádně odolné, snesou i kovové náčiní a při správném používání vydrží v kuchyni i roky. Nerezová ocel je skvělou volbou zejména pro dynamickou práci s teplotou. Typickým příkladem jsou modely Zwilling PRO s technologií SIGMA Clad nebo Mauviel 1830 M’Cook, s uplatněním i v profesionální kuchyni.

Samostatnou pozornost si zaslouží také titanové pánve, které jsou symbolem moderní kuchyňské technologie a spojují nízkou hmotnost, vysokou odolnost a pohodlné vaření s minimem tuku. Právě u nich je ale dobré rozlišovat mezi skutečně kvalitním zpracováním a levnějšími výrobky, jež se jako titanové pouze tváří, ve skutečnosti však nabízejí jen běžný tvrzený nepřilnavý povrch. „Příkladem důrazu na technologii a precizní výrobu je značka WOLL, jejíž pánve jsou ručně odlévány v Německu do speciálních forem a opatřeny extra silným dnem s výbornými termoakumulačními vlastnostmi,“ vysvětluje výhody Miloš Staněk. Ať už nakonec sáhnete po keramice, hliníku, mědi nebo litině, správný výběr je jen polovina úspěchu — aby pánev skutečně sloužila dlouhé roky, je potřeba se o ni pravidelně starat.

Šetrný přístup vyhrává!

Obecně se vyplatí vsadit na ruční mytí, jemný prostředek a měkkou houbičku. Po uvaření je přitom dobré nechat pánev chvíli odmočit, aby zbytky jídla povolily a šly snadno odstranit bez zbytečně drsného čištění. Samozřejmostí by mělo být také důkladné osušení.

Další zacházení už závisí na konkrétním materiálu. Nepřilnavé povrchy nemají rády přehřívání nasucho, již zmiňované kovové náčiní ani myčku na nádobí. Nerez a měď jsou v tomto směru o něco odolnější, i u nich ale hraje zásadní roli správné rozehřátí a práce s teplotou.

Důležité je myslet i na vhodnou péči při prvním použití. Například u pánví Woll se doporučuje rozehřívat tuk pomalu a nikdy ji nezchlazovat studenou vodou. Litinové modely, jako ty od francouzské značky Staub, je zase vhodné nejprve umýt, zahřát, potřít tukem, nechat vychladnout a přebytek setřít. Proč? Litina může při kontaktu s kyselými potravinami měnit barvu, určitě se proto nebojte tento postup čas od času zopakovat. U pánví zkrátka platí jednoduché pravidlo – když víte, co jim svědčí, odmění se vám spolehlivým výkonem, dlouhou životností a radostí z každého vaření.