Životní podmínky pražských domácností v roce 2025

08. 04. 2026

Průměrné roční čisté peněžní příjmy domácností v Praze dosáhly v roce 2024 částky 361,8 tis. Kč na osobu. Čistý měsíční příjem se pohyboval nejčastěji mezi 20-30 tis. Kč (34 %). Nejrozšířenějším typem domácnosti v Praze v r. 2025 byla jednočlenná domácnost (43 %). V 70 % pražských domácností nebydlelo žádné vyživované dítě, pro domácnosti s dětmi byly nejtypičtější děti dvě (15 % z celkového množství domácností). V čele domácnosti stojí nejčastěji osoba ve věku 35-54 let (41 %), polovina osob v čele pražských domácností měla ukončenou vysokou školu. Pražské domácnosti bydlely zpravidla v bytových domech (87 %). Nejtypičtější pro ně byly byty se třemi obytnými místnostmi (39 %) a byty v osobním vlastnictví (49 %). Na jednu osobu připadalo v průměru 35 m².

Výdaje domácností na bydlení v Praze v r. 2025 dosáhly průměrně na 10 872 Kč měsíčně, třetina z této částky padla na nájemné (popř. úhradu za užívání bytu), podstatná byla i položka za elektřinu (22 %). Výdaje na bydlení pohltily v hlavním městě v průměru 17,4 % z čistých peněžních příjmů domácností.

Podle šetření Životní podmínky, které se uskutečnilo v první polovině roku 2025 a které mělo za úkol zmapovat situaci českých domácností v období dotazování a také jejich příjmy v roce 2024, žilo vloni v Praze přibližně 630,8 tisíc domácností.

Průměrná pražská domácnost byla složena z 2,07 členů a byla v porovnání s průměrnou domácností Česka (2,29 členů) menší.

Průměrné hrubé peněžní příjmy domácností v hlavním městě v roce 2024 dosáhly na 429,5 tisíc Kč na osobu, v čistém vyjádření připadlo průměrně 361,8 tis. Kč na osobu.

Graf 1 Podíl osob v příjmových skupinách v roce 2024 (čisté měsíční příjmy)

V meziročním porovnání vzrostl v Praze průměrný čistý peněžní příjem domácností na osobu o 3,4 %, v Česku o 5,4 %. Při započítání průměrné míry inflace, která v roce 2024 činila 2,4 %, činil meziroční růst reálných příjmů v Praze 1 % a v Česku 3 %.

Čistý měsíční příjem na osobu se v hlavním městě nejčastěji pohyboval v rozmezí 20 až 30 tisíc Kč (pobíralo ho téměř 34 % Pražanů), druhá nejčastější varianta příjmu kolísala mezi 30 až 50 tis. Kč (26 %). Do příjmové hranice pod 15 tis. Kč měsíčně čistého se vešlo 14 % obyvatel Prahy, naopak každý desátý pobíral měsíčně více než 50 tis. Kč. V souhrnu za Česko nejvíce obyvatel (39 %) dosahovalo rovněž průměrného čistého měsíčního příjmu mezi 20 a 30 tis. Kč, nejnižší příjmovou skupinu do 15 tis. Kč reprezentovalo 18 % obyvatel Česka, stejné množství se jich pohybovalo mezi 30 a 50 tis. Kč. Nad hranici 50 tis. Kč se dostala jen 4 % obyvatel ČR.

Nejčastějším typem domácnosti byla v roce 2025 v Praze domácnost jednočlenná (43 %), v Česku jako celku byla jednočlenných domácností necelá třetina. Druhým nejobvyklejším typem domácnosti se staly v hlavním městě domácnosti dvoučlenné (28 %), které jsou s třetinovým podílem v Česku celkově nejrozšířenější. Domácnosti s 6 a více členy představují spíše výjimku jak v Praze (0,5 %), tak v celé republice (0,9 %).

Ve většině domácností nefiguruje žádné vyživované dítě (Praha 70 %, Česko 67 %). Pouze ve 30 % pražských a 33 % českých domácností se vyživované dítě vyskytuje. V Praze se jedná nejčastěji o dvě děti (15,4 % z celkového množství domácností), v ČR dosahují podíly rodin s jedním vyživovaným dítětem (15,1 %) a se dvěma vyživovanými dětmi (14,7 %) velmi podobných hodnot.

Graf 2 Domácnosti podle počtu vyživovaných dětí v roce 2025

Osobou v čele domácnosti je s ohledem na mezinárodní srovnatelnost dospělý člen domácnosti s nejvyšším příjmem. Nejtypičtěji je osoba v čele domácnosti ve věku 35-54 let (Praha 41 %, ČR 40 %). V Praze má prakticky polovina osob v čele domácnosti vysokoškolské vzdělání, v Česku jedna čtvrtina. Shodně v Praze i v ČR ve 36 % dosáhla osoba v čele domácnosti na úplné střední vzdělání. V Praze stály v čele domácnosti jen ve 12 % osoby vyučené, v Česku byla tato situace podstatně častější (32 %).

Podle ekonomické aktivity stál v čele domácnosti zpravidla zaměstnanec s vyšším vzděláním – v Praze ve 49 %, v Česku v 37 %, druhou nejobvyklejší možností byl důchodce bez pracujících členů (Praha 26 %, ČR 30 %).

Pražské domácnosti v převážné většině bydlely v bytových domech (87 %), jen 13 % v domech rodinných. Za celé Česko nebyla převaha bydlení v bytových domech tak výrazná (56 %). V Praze se jednalo zejména o byty v osobním vlastnictví (49 %), následovaly byty pronajaté (28 %). V Česku domácnosti bydlely v první řadě ve vlastním domě (38 %), případně v bytě v osobním vlastnictví (28 %).

Velikostně byly v Praze (39 %) i v ČR (35 %) nejrozšířenější byty se 3 obytnými místnostmi. Obecně platilo, že v Praze domácnosti častěji využívaly byty s menším počtem obytných místností než v Česku jako celku. S tím souvisí i fakt, že celková plocha bytu v hlavním městě dosáhla ve více případech nižších rozměrů. Standardní celková plocha bytu v Praze (37 %) i Česku (32 %) se shodně pohybovala v rozmezí 60-80 m². Druhé nejvyšší zastoupení v Praze měly byty o rozloze od 40 do 60 m² (27 %), kterých bylo v Česku jen 17 %. Naopak byty s celkovou plochou 100 a více m² obývalo jen 14 % pražských domácností v porovnání s 28 % českých domácností. Ovšem při přepočtu celkové plochy na osobu v m² jsou rozdíly mezi Prahou a ČR nepatrné. V Praze připadala průměrná plocha na osobu 35 m², v Česku 37 m².

Pražské domácnosti byly v porovnání se souhrnem za Česko častěji vybaveny přístupem na internet (Praha 91 %, Česko 88 %), osobním počítačem nebo notebookem (Praha 90 %, Česko 83 %) a myčkou nádobí (Praha 60 %, Česko 55 %), zaostávaly ale ve vybavenosti osobním autem (Praha 63 %, Česko 73 %) nebo sušičkou prádla (Praha 29 %, Česko 34 %). Oba posledně jmenované předměty současně Pražané nejčastěji uváděli mezi těmi, které by sice chtěli, ale nemohou si je dovolit (auto 8 %, sušička téměř 6 %).

Výdaje domácností na bydlení v Praze v roce 2025 činily v průměru 10 872 Kč měsíčně, tj. o 1 975 Kč více než v Česku. Zásadní výdajovou složkou bylo pro pražské domácnosti nájemné, resp. úhrada za užívání bytu, což činilo třetinu výdajů, druhým nejpodstatnějším výdajem byla položka za elektřinu (22 %).

Za Česko jako celek se stala nejpalčivějším výdajem elektřina (30 % z výdajů na bydlení), následovalo nájemné (22 %). Domácnosti v hlavním městě mají vyšší výdaje za teplo a teplou vodu (tvoří 15 % výdajů, v ČR pouze 10 %), české domácnosti jako celek více zatěžují výdaje za plyn (16 %, v Praze jen 11 %).

Výdaje na bydlení tvořily v Praze průměrně 17 % z čistých peněžních příjmů domácnosti, v Česku 16 %.

Pro většinu pražských domácností představovaly výdaje na bydlení určitou zátěž (65 %), velkou zátěží byly pro 18 % domácností, pro 17 % domácností naopak nebyly vůbec žádnou zátěží. České domácnosti ve svém souhrnu posuzovaly úlohu výdajů na bydlení o něco negativněji. Za určitou zátěž je považovalo 68 % českých domácností, velkou zátěž v nich vidělo 22 % domácností a vůbec žádnou zátěž 10 % domácností.

Největší skupina domácností v Praze (37 %) i v Česku (40 %) vycházela se svým příjmem docela snadno, další velká skupina s menšími obtížemi (Praha 27 %, Česko 28 %). S velkými obtížemi vycházela s příjmem v Praze 3 % a v Česku 4 % domácností.

Graf 3 Struktura výdajů na bydlení v roce 2025

Mezi aktivitami, které si domácnost nemohla dovolit, bylo nejčastěji jmenováno zaplacení neočekávaného výdaje ve výši 16 800 Kč (Praha 14 %, Česko 19 %) a na druhém místě týdenní dovolená mimo domov alespoň jednou ročně (Praha 11 %, Česko 20 %).

Graf 4 Domácnost si nemohla dovolit v roce 2025 (výběr)

Kontakt:
Ing. Martina Kuřitková
Oddělení informačních služeb Krajské správy ČSÚ v hl. m. Praze
Tel.: 274 054 163
E-mail: martina.kuritkova@csu.gov.cz