Stát chce poslat až 8 miliard bankám. Komora navrhuje alternativu, která navíc státu ušetří

Podle propočtů Komory obnovitelných zdrojů energie a partnerských asociací může tento model během prvních pěti let stát až 8 miliard korun. Tyto prostředky přitom nebudou směřovat k domácnostem, ale do finančního sektoru. Komora proto navrhuje alternativu v podobě postupně vypláceného bonusu, který by byl pro stát zároveň levnější.

Domácnosti by tak měly možnost zvolit variantu, kdy při financování investice z vlastních prostředků obdrží v průběhu několika let finanční bonus. Ten by stát vyplácel postupně, obdobně jako by jinak hradil úroky bankám. Výpočty Komory OZE ukazují, že pro dosažení stejného motivačního efektu stačí domácnostem vyplatit nižší částku, než kolik by stát zaplatil na úrocích. Analýza vychází ze všech obnovitelných zdrojů zahrnutých v programu Nová zelená úsporám; nezahrnuje opatření na zateplení a další úspory na obálce budov.

„MŽP pod vedením Igora Červeného připravuje model, kde stát zaplatí bankám miliardy, ale domácnostem ani korunu, aby se jim zlepšila návratnost. Domníváme se, že veřejné peníze mají pomáhat hlavně lidem, ne jen bankám. Doporučujeme proto dát domácnostem alespoň možnost vybrat si místo úvěru postupně vyplácený bonus. Stát by tak i ušetřil,“ říká Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie.

Zkušenosti z trhu navíc ukazují, že o čistě úvěrové financování je minimální zájem.

„Stát chce masivně podpořit nástroj, který lidé ve skutečnosti nevyužívají. Domácnosti nechtějí financovat novou fotovoltaiku či tepelné čerpadlo čistě dluhem. Pokud program zůstane takto nastavený, povede to k propadu realizací,“ říká Aleš Hradecký, předseda Cechu akumulace a fotovoltaiky.

Obor zároveň upozorňuje na reputační dopad celého návrhu.

„Pro veřejnost bude velmi těžké přijmout, že stát platí úroky bankám, zatímco přímá podpora domácností mizí. Takový model může zásadně poškodit důvěru v podporu úspor energií,“ dodává Eva Neudertová, ředitelka Asociace pro využití tepelných čerpadel.

„Instalace solárního termického systému je cesta ke zvýšení soběstačnosti a snížení provozních nákladů na bydlení s prokázanou životností 30+ let. Nejedná se o tak nákladné opatření, pro které by si domácnosti byly ochotny brát úvěr. Spíše očekávají pomoc s počáteční investicí s jasným vědomím, že tato pomoc přichází k nim, nikoli k bankám,“ říká Jiří Kalina, z Československé společnosti pro sluneční energii.

„U kotlů nebo moderních kamen je situace velmi podobná – domácnosti investují vlastní peníze a očekávají, že stát jim pomůže zkrátit návratnost. Ne že bude financovat úroky bankám. Pokud podpora nebude dávat lidem ekonomický smysl, jednoduše se realizace zastaví. A to je škoda nejen pro obor, ale i pro energetickou bezpečnost a dostupnost vytápění v regionech.“ říká Libor Soukup, Cech kamnářů ČR.

Zástupci sektoru proto navrhují jednodušší řešení: dát domácnostem možnost volby mezi úvěrem a postupně vyplácenou podporou. Tento model by byl levnější, rychlejší a zároveň výrazně účinnější.

Jak jsme k číslu dospěli

Výpočet vychází z následujícího modelu fungování programu, nejsou zahrnuty půjčky na zateplení a další podporovaná opatření:

● Počet úvěrů ročně odpovídá počtu podaných žádostí do NZÚ v roce 2025 (fotovoltaika, tepelná čerpadla, solárně termické panely, kamna a kotle na biomasu):

○ 21 000 na fotovoltaiku

○ 10 000 na tepelná čerpadla

○ 1 300 solárně termických systémů

○ 5 000 kotlů a kamen

● Výše úvěrů:

○ FVE: 90 % ve výši 500 000 Kč, 10 % ve výši 350 000 Kč

○ TČ: 90 % ve výši 350 000 Kč, 10 % ve výši 500 000 Kč

○ kotle a kamna: 90 % ve výši 200 000 Kč, 10 % ve výši 500 000 Kč

○ solární termika: 100 % ve výši 200 000 Kč

● Délka splácení:

○ 5, 8 a 10 let (rovnoměrné zastoupení)

● Úroková sazba (RPSN):

○ scénáře 4 % a 6 %

● Výsledek – náklady státu na úhradu úroků za 5 let:

○ 4,9 miliardy Kč (při 4 % RPSN)

○ 7,5 miliard Kč (při 6 % RPSN)

Zdroj: TZ Komora obnovitelných zdrojů