Toto jsou nejčastější oční vady diagnostikované při kontrole zraku

Krátkozrakost, dalekozrakost, astigmatismus či syndrom suchého oka patří mezi nejčastější diagnózy, se kterými se odborníci setkávají při vyšetřeních zraku. Mnohé z nich se vyvíjejí postupně a bez výrazných obtíží. Odborník z oční optiky přibližuje, které poruchy vidění jsou nejrozšířenější a jaké jsou jejich typické projevy.

„Velká část populace má určitou formu refrakční vady, ale často o ní neví nebo ji podceňuje. Oční vady se mohou zhoršovat nenápadně a bez bolesti. Pravidelná kontrola zraku je proto zásadní,“ říká Martin Slaný, odborný garant oční optiky FOKUS.

Krátkozrakost (myopie)

Myopie patří mezi nejčastěji diagnostikované oční vady. Obraz se při ní vytváří před sítnicí, což způsobuje zhoršené vidění do dálky. Typickým projevem je problém s rozpoznáváním vzdálených objektů, dopravních značek nebo textu na tabuli.

„V posledních letech evidujeme nárůst krátkozrakosti hlavně u dětí a mladých lidí. Souvisí to se životním stylem, dlouhodobým díváním na velmi krátké vzdálenosti a nedostatkem denního světla,“ vysvětluje Martin Slaný. Včasná diagnostika umožňuje správně nastavit korekci a v některých případech také zpomalit či zastavit progresi vady.

Dalekozrakost (hyperopie)

Při hyperopii, tedy dalekozrakosti, se obraz vytváří za sítnicí. Na rozdíl od krátkozrakosti se při nižších dioptriích nemusí projevovat výrazně rozmazaným viděním. Obtíže se často projevují spíše bolestmi očí a hlavy, které mohou přerůst až v migrény. Mnoho lidí si tyto příznaky s oční vadou vůbec nespojuje.

Při vyšších dioptriích se problém zřetelně projevuje zvláště při čtení nebo práci s mobilem či počítačem. Neostré vidění se však může objevit i při pohledu do dálky. Oči musí vyvíjet zvýšené úsilí při zaostřování na všechny vzdálenosti, což vede k únavě, pálení očí a celkovému diskomfortu. „Zejména u dětí může být dalekozrakost delší dobu kompenzována schopností oka intenzivně zaostřovat. To však neznamená, že zrak pracuje bez zvýšené námahy,“ doplňuje Martin Slaný.

Astigmatismus

Astigmatismus vzniká v důsledku nepravidelného zakřivení rohovky nebo čočky. Světelné paprsky se nesbíhají do jednoho bodu, což způsobuje rozmazané nebo deformované vidění na všechny vzdálenosti.

Pacienti často popisují stíny kolem písmen, zkreslené linie nebo zhoršené vidění za šera. Astigmatismus se může vyskytovat také v kombinaci s jinými refrakčními vadami a bez odborného vyšetření často zůstává nediagnostikován.

Strabismus (šilhání)

Strabismus je porucha koordinace očních svalů, při které oči nesměřují rovnoběžně. Nejčastěji se diagnostikuje v dětském věku. Pokud se problém neřeší včas, může vést k rozvoji tupozrakosti, tedy snížené funkci jednoho oka. „Rodiče by měli zbystřit při jakémkoli podezření na nesouměrné postavení očí dítěte. Včasný zásah výrazně zvyšuje úspěšnost léčby,“ upozorňuje Martin Slaný.

Presbyopie

Po 40. roce života dochází k přirozené ztrátě elasticity oční čočky. Výsledkem je presbyopie, tedy zhoršená schopnost zaostřit na blízko. Lidé si začínají oddalovat text nebo potřebují více světla při čtení.

„Presbyopie se týká prakticky každého. Jde o fyziologický proces, nikoli o onemocnění, ale správná korekce výrazně zlepšuje komfort každodenního života,“ vysvětluje odborník.

Syndrom suchého oka

Syndrom suchého oka je stále častějším nálezem při vyšetřeních. Vzniká při nedostatečné tvorbě slz nebo zhoršené kvalitě slzného filmu. Projevuje se pálením, řezáním, pocitem cizího tělesa v oku či kolísáním kvality vidění. „Především při práci s digitálními zařízeními klesá frekvence mrkání, což vede k vysychání povrchu oka. Tento problém dnes evidujeme napříč věkovými skupinami,“ uzavírá Martin Slaný.

Odborníci se shodují, že mnohé oční vady lze spolehlivě odhalit ještě dříve, než začnou výrazně omezovat kvalitu života. Preventivní vyšetření zraku by proto mělo být přirozenou součástí péče o zdraví.