Tuhé mrazy letošní zimy zvládlo tuzemské teplárenství a plynárenství díky pokračujícím investicím

· Dodávky tepla i plynu probíhaly bez větších výpadků i během mrazivých epizod

· Letošní topná sezona, která začala loni v září, je zatím mírně chladnější než loňská (o 4,9 %) i než dlouhodobý průměr zim 2010–2025 (o 3,2 %)

· Teplárny pokračují v modernizaci a náhradě uhlí, plynárny evidují rostoucí zájem o nová připojení

Topná sezona 2025/2026 se blíží ke konci. Letošní zima se vrátila k dlouhodobému průměru a přinesla několik mrazivých epizod. Ty opakovaně prověřily připravenost zdrojů i sítí, obojí však fungovalo bez větších výpadků díky investicím do modernizace a údržby v letních měsících. Dodávky plynu probíhaly po celou dobu bez jakýchkoli omezení.

„Letošní topná sezona byla provozně stabilní. V nejchladnějších dnech, kdy průměrná celorepubliková denní teplota klesla k minus osmi stupňům Celsia, jsme sice zaznamenali růst poptávky po teple, ale zdroje i sítě jsou dimenzované na ještě nižší teploty, než jaké letošní zima přinesla. Provoz tak zůstal po celou sezonu bez komplikací a zákazníci měli jistotu spolehlivého dodání tepla,“ řekl Jiří Vecka, ředitel Teplárenského sdružení ČR.

Spotřeba tepla kopírovala počasí – po prosinci, který byl meziročně teplotně téměř stejný, přišel lednový výrazný pokles teplot a zvýšená poptávka po energiích, zatímco únor byl zase teplejší. „Topná sezona ukázala, že česká energetika dokáže pružně řídit výrobu i spotřebu v situacích, kdy se počasí i tržní podmínky rychle mění. Nicméně stále extrémnější počasí, nestabilní geopolitická situace a závislost na vývoji globálního trhu s LNG ukazuje na nutnost dalších investic do zdrojů, do posilování sítí a do technického rozvoje podzemních zásobníků plynu,“ uvedl Josef Kotrba, výkonný ředitel Svazu energetiky ČR.

V roce 2026 je české teplárenství z hlediska odklonu od uhlí sportovní terminologií v poločase. Malé a střední teplárny proces náhrady uhlí již víceméně dokončily. Postupně na ně navazují první dokončené či dokončované a rozpracované projekty v teplárnách, které zásobují krajská a statutární města. Například v Českých Budějovicích a Brně už využívají kotle na biomasu a na podzim se chystá zahájení provozu ZEVO v Komořanech u Mostu.

Ke snížení spalování fosilních paliv však přispívá i náhrada starých parovodů za efektivnější horkovody, které významně snižují ztráty při distribuci tepla. Dokončená byla tuto zimu výměna v Liberci a příští rok by měla končit konverze parovodů v Brně. Dále pokračuje například v Přerově nebo Českých Budějovicích a plánuje se ve Strakonicích.

Podle Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) je transformace teplárenství zásadní i pro další roky. „Díky notifikaci podpory pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla a úspěšným aukcím máme pokryto přes 2700 MW výkonu. To je důležitý základ pro následující období, kdy bude nutné pokračovat v modernizaci a posilování energetické bezpečnosti. Zároveň pracujeme na tom, aby legislativní rámec umožňoval rychle reagovat na vývoj na trzích i na potřeby energetických společností,“ informoval René Neděla, vrchní ředitel sekce energetiky na MPO.

Zájem o využívání zemního plynu potvrzuje i plynárenský sektor, který průběžně eviduje žádosti o připojení nových odběrných míst. V roce 2025 se na trh dodalo téměř 75 000 plynových kondenzačních kotlů, což je výrazně více než tepelných čerpadel s počtem mírně nad 23 000. „Plyn zůstává důležitou součástí tuzemského vytápění a domácnosti oceňují komfort jeho užívání i dobrou dostupnost. Zájem o nové přípojky roste zejména u novostaveb a dokládá to, že plynárenské technologie mají na trhu stále silnou pozici. Zásobníky plynu jsou v současnosti naplněny na zhruba 28 procent kapacity, tedy na úrovni blízké předkrizovým letům, což je solidní základ pro přípravu na další topnou sezonu,“ konstatoval Martin Slabý, předseda Rady Českého plynárenského svazu.

Tuzemské teplárenství a plynárenství v topné sezoně 2025/2026 zvládly i nejchladnější dny bez omezení a dokázaly zajistit stabilní a spolehlivé dodávky i během výraznějších výkyvů počasí. Ty budou do budoucna stále častější a energetický sektor se na ně musí připravit. Investice do moderních plynových technologií mají podle energetiků a MPO nadále smysl. Plyn bude hrát důležitou roli při vytápění a ohřevu vody ještě dlouhou dobu, a to i v rámci postupného přechodu na nízkoemisní plyny.