Češi děti chtějí, podmínky pro rodičovství nejsou dostatečné

Data z průzkumu* ukazují, že rodičovství je pro většinu lidí stále přirozenou součástí životních plánů - dítě plánuje 58,4 % populace a ideálem je stále dvoudětná rodina. Pokles porodnosti ale není zapříčiněn jen jedním faktorem, jde o souhru několika bariér, které se v průběhu života postupně kumulují a vzájemně zesilují.

Dle průzkumu se část lidí k rodičovství vůbec nedostane, jelikož nemají partnera, se kterým by jej mohla společně plánovat. Například 74 % mužů bez partnerky uvádí její absenci jako hlavní důvod, proč se k rodičovství vůbec nedostanou. „Rodičovství se stále častěji odsouvá na později, než lidé původně plánují. Klíčovou roli přitom hraje nejen ekonomická situace, ale i to, jak složité je dnes najít stabilní vztah. To pak ovlivňuje celý životní timing a reálný počet dětí,“ říká Kristýna Mertlová zakladatelka seznamovací platformy Mingly.

Nejvýraznější propad mezi plánovaným a skutečným počtem dětí ale nastává ve chvíli, kdy se rodiny rozhodují o druhém dítěti. Právě zde se podle dat z průzkumu láme reprodukční chování celé společnosti, rozhodnutí už není otázkou hodnot, ale reálných možností. Zásadní roli hraje ekonomická situace, finance představují překážku pro 82 % žen, neméně důležitým faktorem je také dostupnost bydlení a celková stabilita rodinného zázemí. Právě bydlení se přitom ukazuje jako jeden z rozhodujících momentů zejména u plánování dalšího dítěte. Ženy, které mají vlastní bydlení, výrazně častěji zvažují další dítě než ty, které tuto jistotu nemají. Podle dat má o další dítě zájem 79,6 % žen ve vlastním bydlení, zatímco u žen v nájmu, u rodičů nebo ve spolubydlení se tento podíl pohybuje jen kolem 60–65 %.

Významnou bariérou je i nastavení pracovního trhu a možnosti sladění práce s rodinným životem. Zatímco první dítě bývá často výsledkem osobního rozhodnutí a hodnotového nastavení, u dalšího dítěte vstupují do hry především praktické okolnosti. Flexibilitu považuje za důležitou podmínku pro rodičovství 93 % žen, reálně ji ale má k dispozici pouze 51 %. „V M.arter dlouhodobě vidíme totéž, co ukazují data: o dalším dítěti nerozhodují hodnoty, ale podmínky. Nedostatek flexibilních úvazků a nedostupná péče o děti přímo snižují kapacitu rodin zvládnout další dítě. Po tom prvním se rodičovství mění v praktickou otázku, jestli to jde ustát finančně, logisticky, pracovně i lidsky. Pokud nezačneme brát flexibilitu práce a podporu rodičů jako základní infrastrukturu, bude se rodičovství dál stávat luxusním zbožím,“ přibližuje Andrea Bohačíková, zakladatelka a CEO M.arter.

Průzkum přinesl jeden překvapivý poznatek, že neexistuje jedno „nejhorší místo“ z hlediska porodnosti, motivace i bariéry se výrazně liší podle regionu a životní fáze obyvatel. Zásadní rozdíly se objevují zejména mezi velkými městy a venkovem. Výraznější propad porodnosti nastává po prvním dítěti v prostředí venkova, roli zde hraje zejména dostupnost služeb, školských zařízení nebo dopravy, které ovlivňují každodenní fungování rodin. Ve velkých městech je naopak nejnižší zájem o první dítě, což souvisí zejména s vyššími životními náklady a odkládáním rodičovství. Ve středně velkých městech (20-100 tisíc obyvatel) je celková touha po dětech nejvyšší.

*Výzkum realizovaly organizace M.arter a Mingly na základě vlastního dotazníkového šetření mezi českou populací v produktivním věku v období červen–říjen 2025.

Komplexní průzkum je k dispozici na https://marter.cz/reporty/