Odškodnění za psychickou újmu: desítky tisíc, ale i miliony

Čechům chybí povědomí o tom, že se kromě samotného úrazu odškodňují i nehmotné dopady na zdraví a život poškozeného. Psychické obtíže dokážou výrazně ovlivnit každodenní existenci, ať se jedná o úzkosti, potíže se spánkem, panické ataky či deprese. Vážné případy posttraumatické stresové poruchy si mohou podle společnosti Vindicia vyžádat i invalidní důchod a milionové odškodnění. Pro určení výše je přitom důležitá použitá metodika. Zákony pamatují i na útrapy pozůstalých, jejichž blízcí úraz nepřežili.

V českém právu spadají duševní potíže jako následek úrazu pod nemajetkovou újmu – tedy zásah do psychické integrity člověka, nikoli majetku. „Jsou tu tři základní skupiny problémů. Diagnostikované poruchy, kam patří třeba posttraumatická stresová porucha, deprese, úzkostné poruchy nebo panické ataky. Poté rozeznáváme subklinické potíže, které zahrnují dlouhodobou úzkost, poruchy spánku, flashbacky, zhoršení kvality života. A jsou tu i zásahy do osobnostních práv, které se projevují jako ztráta radosti ze života, sociální izolace. Vždy je posuzován jak konkrétní typ potíží, které trápí poškozeného, tak i jejich intenzita. Podle toho je případně určeno odškodnění,“ vysvětluje Tomáš Beck, expert na kompenzace společnosti Vindicia.

Kdy vznikne nárok na odškodnění?

Zásadní pro to, aby člověk mohl žádat kompenzaci za psychické problémy, je zavinění protiprávním jednáním. Do této kategorie spadá nezaviněná dopravní nehoda, pracovní úraz, chyba lékaře, ale třeba i násilný trestný čin.

„Řetězec je následující: vlivem konkrétní události vznikly psychické potíže. Je identifikována a posudkem prokázána jasná příčinná souvislost mezi událostí a duševními problémy. Následně se vyhodnotí závažnost obtíží, a ta se promítne do výše odškodnění,“ popisuje Beck. Každý případ se posuzuje individuálně. U lehčích psychických potíží lze očekávat desítky tisíc korun, u středně vážných, kde je třeba léčby, už se odškodnění šplhá na stovky tisíc. A v případě, že duševní problémy zcela převrátí život poškozeného, který třeba není schopen nadále pracovat, může jít i o miliony korun.

Vindicia řešila případ autonehody, která změnila život celé rodiny, vážně se při ní zranili oba rodiče a syn. Tatínek zůstal po bouračce několik měsíců v umělém spánku. Nakonec se ho lékařům podařilo zachránit, ale po probuzení následoval obrovský šok a následně tak silná posttraumatická stresová porucha, že na ni získal invalidní důchod. Odborný posudek stanovil odškodnění za psychickou újmu na více než 2 miliony korun, z toho 1,5 milionu již pojišťovna zaplatila.

Naopak soukromé životní či úrazové pojištění mívá psychické potíže ve výlukách.

Velkou roli hraje použitá metodika

Odškodnění má několik částí: vedle bolestného a ošetřovného i ztížení společenského uplatnění. Právě v jeho rámci se vyplácí kompenzace za psychickou újmu. V České republice existuje hned několik přístupů, jak nehmotné důsledky úrazu vyhodnotit. U pracovních úrazů se nejčastěji postupuje podle zákoníku práce a nařízení vlády, u dopravních havárií pak podle Metodiky Nejvyššího soudu. „A právě mezi nimi je zásadní rozdíl. Metodika Nejvyššího soudu totiž výrazně více zohledňuje právě nehmotné trvalé potíže – tedy nejen zlomené kosti, ale i dopady na psychiku. I z tohoto důvodu se občas lidem, kteří bourají při výkonu zaměstnání, vyplatí odškodňovat úraz jako dopravní nehodu, nikoliv jako pracovní úraz,“ upozorňuje Beck.

Myslí se i na bolest blízkých

Ztráta milovaného člověka je obrovské trauma, které se na psychice dokáže propsat dlouhodobě. Duševní útrapy při usmrcení osoby blízké zahrnuje občanský zákoník. „V praxi se rozlišuje mezi smutkem, který je považován za normální, a mezi odškodnitelnou újmou. Ta spočívá hlavně v intenzitě a délce, kdy se člověk se ztrátou nedokáže ani částečně vyrovnat výrazně déle, než co se považuje za přirozený proces truchlení. Lépe se vše doloží, pokud člověk zároveň podstupuje oficiální léčbu, nebo dokáže určit dopady na své každodenní fungování – třeba neschopnost pracovat či vést rodinný či sociální život,“ vysvětluje Beck. Běžně se zde uznávají částky kolem 30 až 50 tisíc korun, u vyššího nároku je třeba opřít se o znalecké posudky.

Zákony je pokryta i situace, kdy člověk utrpěl tak vážný úraz, že i přes fyzické přežití zažívají blízcí pocit ztráty. Typicky jde třeba o vigilní kóma. Nárok na odškodnění pak nemají jen rodinní příslušníci, ale všichni, kteří prokážou blízký vztah s obětí – třeba celoživotní kamarádi.