Mladí Češi opouštějí rodinné hnízdo v průměru po 25. narozeninách, vlastní bydlení řeší jinak než před 10 lety

Mladí Češi se od rodičů stěhují do vlastního v průměru po svých 25. narozeninách. I když tvrdí, že se jim dostupnost bydlení zhoršuje, tak se z domova stěhují v průměru zhruba o půl roku dříve než před 10 lety. Pořízení bydlení je ale trápí a hledají proto jiné možnosti, jak bydlet. Nepomáhá ani stát, který chce omezit dotační programy, od nového stavebního zákona mladí také zlepšení čekat nemohou.

Mladí obyvatelé České republiky se z domácnosti svých rodičů stěhují v průměrném věku 25,8 let. Před 10 lety se mladí stěhovali o málo později, při průměrném věku 26,3 roku, vyplývá z nejnovějších dat Eurostatu.

„Nedostupnost vlastního bydlení pro mladé se v posledních letech zhoršila, to je fakt. I tak se ale stěhují z domova o něco dříve, než před 10 lety. Změnila se totiž především podoba jejich prvního bydlení – volí častěji menší startovací byty, využívají více podnájmy, hledají nemovitosti určené k rekonstrukci,“ vysvětluje public affair manažer VELUX Ondřej Boreš.

Průměrný věk mladých opouštějících domácnost svých rodičů (zdroj: Eurostat, duben 2026):

Z evropských národů zůstávají tradičně nejdéle doma jižané – Italové, Řekové či Španělé se z domova stěhují až po třicítce. Stejně jsou na tom i Slováci. Naopak nejdříve – kolem 21. roku opouštějí rodinné zázemí Skandinávci. Češi zapadají do evropského průměru, který za celou EU dosahuje 26,3 roku.

Jak uvádí Eurostat, detailní data jasně ukazují rozdílný přístup v různých částech kontinentu. Mladí lidé se totiž musejí pohybovat mezi dvěma fenomény, které ovlivňují bytovou situaci v celé Evropě. „Na jedné straně hrozí život v přeplněných bytech, které sdílí několik generací. To přináší řadu problémů. Na druhé straně rychle rostou náklady na vlastní bydlení a bydlení se tak stává nedostupným. To je problém celé Evropy, i když v Česku je tempo růstu ještě výrazně vyšší,“ vysvětluje Ondřej Boreš.

Podle dat Eurostatu tak 26,5 % lidí mezi 15 a 29 roky v Evropě žije v přeplněných bytech, zatímco u celé populace je to jen 17 %. Na druhé straně pak 10 % mladých vydává na bydlení více než 40 % svého příjmu, v celé populaci tento podíl dosahuje 8,2 procenta. V České republice je přitom poměr horší než v průměru EU, hůře jsou na tom se svými výdaji na bydlení mladí jen v 5 evropských zemích: Řecku, Dánsku, Nizozemí, Německu a Švédsku.

Nedostupnost vlastního bydlení je pro GenZ jedním z hlavních témat. „Velká část mladých už předem rezignovala a smířila se s tím, že na své ideální bydlení nikdy nedosáhne. Nejčastěji to zdůvodňují drahým bydlením a nedostupnými hypotékami. Mění se proto jejich potřeby. Na rozdíl od předchozích generací tolik nelpí na vlastním bydlení, řešením je pro ně nájem i družstevní bydlení. Trh ani stát však na jejich potřeby zatím reagují jen velmi opatrně,“ dodal Ondřej Boreš.

Stát letos chystá dvě zásadní změny, které mohou mladým přístup k bydlení dále zhoršit. Prvním je omezení čerpání dotací na rekonstrukční programy. „Přitom právě rekonstrukce jsou pro mladé často nejjednodušší cestou, jak dosáhnout na vlastní bydlení. Přeměna starých prostor v moderní a zdravé bydlení je přesně směrem, který by stát měl naopak podporavat,“ dodal Ondřej Boreš.

Zároveň se chystá novela stavebního zákona, která má vést k jednoduššímu a centralizovanému stavebnímu řízení. Novela ale naráží na celou řadu připomínek odborníků. Její součástí je i změna požadavků na výstavbu, které zahrnují i dostatečnou kvalitu vnitřního prostředí. Novela chce snížit regulaci těchto požadavků. Rozšiřuje proto možnosti, kdy lze uplatnit výjimku na požadovaná pravidla na výstavbu. „Podle předkladatelů novely má tato deregulace vést ke zlevnění výstavby, především u novostaveb. V praxi ale otevírá možnosti, jak můžou developeři ušetřit na kvalitě vnitřního prostředí. Aniž by se tato nižší kvalita promítla v ceně novostavby,“ vysvětluje Ondřej Boreš.

„Předkladatelé vycházejí z předpokladu, že uvolněním pravidel výstavby dojde ke zlevnění výstavby a zvýšení dostupnosti. Praxe ukazuje, že vliv na cenu nových projektů je nulový. Ceny bytů ve velkých městech neklesají a jsou dány především nabídkou a poptávku, nikoliv náklady na výstavbu,“ upozorňuje Ondřej Boreš.

Novinky tak zřejmě dostupnost bydlení pro mladé lidi nezlepší. „Dobrou zprávou je, že mladá generace se chce starat o sebe a nechce spoléhat jen na pomoc státu. I proto můžou mladí opouštět rodinné zázemí o něco dříve než jejich předchůdci,“ uzavírá manažer VELUX.