Kam míří autonomní avataři? Slavkovský Napoleon není chatbot v rámu, ale živá historická persona

Autonomní digitální postavy, které nejsou jen předtočeným videem ani chatbotem s lidskou tváří, ale dokážou v reálném čase vést smysluplný dialog. A jsou zkušeností, při které lidé ani nevnímají technologii samotnou, ale naplno si užívají zážitek. Právě tímto směrem se v kreativně-technologické firmě Brainz Studios posouvá práce s umělou inteligencí v kultuře, zážitcích i veřejném prostoru. Jednou z výrazných realizací je digitální dvojče Napoleona v nové stálé expozici Slavkov a Evropa v období napoleonských válek, kde si návštěvníci mohou s císařem skutečně promluvit.

Technické řešení Napoleona vytvořili v kreativně-technologické firmě Brainz Studios na objednávku společnosti Capacity Expo, realizátora celé expozice. Nejde ale pouze o „rozmluvení historické postavy“. Cílem bylo vytvořit systém, který obstojí v reálném provozu, v prostředí s návštěvníky, hlukem, nečekanými otázkami i pokusy systém vyprovokovat.

Zásadní součástí projektu byla práce s charakterem Napoleona. Ve spolupráci s historiky a autory libreta expozice se připravila persona založená na odborných zdrojích, dopisech, historických souvislostech a kurátorsky kontrolovaném rámci. Pokud se jej návštěvník zeptá nevhodně, příliš obecně nebo se jej pokusí vyvést z míry, Napoleon nereaguje zmateně, ale v duchu své role – stroze, sebevědomě a s císařskou převahou.

„Autonomní avatar podle nás nemá být jen hezká tvář napojená na jazykový model. Aby fungoval, musí mít roli, charakter, hlas, paměťový rámec, hranice a důvod, proč s ním má člověk vůbec mluvit. U Napoleona jsme nechtěli vytvořit asistenta v kostýmu. Chtěli jsme vytvořit situaci, ve které má návštěvník pocit, že opravdu stojí před Napoleonem a musí se podle toho chovat,“ říká Jakub Smoljak, kreativní stratég Brainz Studios.

Jeho týmu se podařilo využít předností generativních modelů pro práci s databází a tvorbu syntetického hlasu a řešení přitom není závislé na velmi náročném a drahém generování videa. Vizuální část Napoleona se tvoří lokálně na výkonném počítači, a díky tomu není audience u císaře lineární audiovizuální instalací, ale rozhovorem s realistickou digitální personou. V reálném čase reaguje na konkrétní dotazy a zároveň si drží historický rámec, tón i charakter.

„V expozicích se často mluví o technologiích, ale návštěvníka ve skutečnosti nezajímá technologie sama o sobě. Zajímá ho, jestli mu pomůže něco zažít, pochopit nebo si zapamatovat. A toho se nám povedlo ve spolupráci s Brainz Studios dosáhnout,“ říká Petr John, výkonný ředitel Capacity Expo.

Jednou z nejnáročnějších částí vývoje byl hlas. Běžné hlasové modely se snaží mluvit neutrálně a čistě, což je u historické persony problém: Napoleon bez francouzského přízvuku nepůsobí jako Napoleon. Proto se ladil syntetický hlas tak, aby měl francouzský přízvuk v češtině, angličtině i němčině, ale zároveň nepůsobil jako karikatura. Do hlasového projevu se navíc promítá emocionální kontext, jinak zní Napoleon při vzpomínce na osobní vztahy a jinak ve chvíli, kdy mluví o porážkách nebo válečném tažení.

Autonomní avatar Napoleona ukazuje, jak mohou instituce, značky, kulturní projekty nebo eventy pracovat s umělou inteligencí. Že může být průvodcem, moderátorem, historickou postavou nebo třeba vzdělávacím nástrojem. Klíčové přitom není jen to, že odpovídá. Klíčové je, že odpovídá v určité roli, srozumitelně, bezpečně, dramaturgicky přesvědčivě a v provozně použitelném formátu.

„AI v kultuře a zážitcích nesmí být jen trik. Síla podobných řešení je v tom, že propojí znalostní bázi, scénář, hlas, pohyb a charakter do jednoho zážitku. V ten moment už neřešíte, jaký model běží v pozadí. Řešíte, že jste se právě nechali seřvat Napoleonem. A ještě vás to bavilo,“ doplňuje Smoljak.

Nová stálá expozice Slavkov a Evropa v období napoleonských válek se veřejnosti otevřela 5. května 2026 v prostorách bývalých panských koníren zámku Slavkov – Austerlitz. Vedle AI Napoleona nabízí také reliéfní model bitvy u Slavkova se světelnými, zvukovými a mlhovými efekty, interaktivní 3D model města z roku 1805 a originální předměty spojené s Napoleonem Bonapartem zapůjčené z pařížské Fondation Napoléon.